Vlci se vrací do českých lesů, jejich teritorií přibývá

Vlci v Českém Švýcarsku

Přestože byl vlk v minulosti na území Česka vyhuben, v posledních letech se postupně začíná vracet. Návrat šelmy ale do krajiny s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů. Zatímco ochránci přírody jásají, zemědělci musí řešit nečekané problémy, které ohrožují jejich hospodaření. Proto od roku 2020 funguje Program péče o vlka.

Současná populace vlka na území Česka není původní. Vlk byl tady běžným zvířetem do konce 17. století. V té době se ale začal intenzivněji lovit a jeho početnost postupně klesala, v polovině 19. století tak byla původní populace zcela vyhubena.

Vlčata v Beskydech | Foto: Peter Drengubiak,  Hnutí Duha

Nyní se do Česka opět vrací. První vlci se zde zase začali objevovat v 90. letech 20. století na východní hranici země, konkrétně po roce 1994 v Beskydech (možné že přicházeli nepozorovaně i dříve). Jednalo se převážně o mladé jedince migrující ze Slovenska, případně z Polska. Později, přibližně od roku 2010, se začali šířit do severních a také jihozápadních Čech ze sousedních oblastí Německa a Polska. Od roku 2014 se vlci začali objevovat i v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a o rok později se vlci trvale usídlili i v Broumovském výběžku. Jednotliví vlci byli zaznamenáni například v Lužických i Jizerských horách, v Orlických horách, v Krkonoších či v Jeseníkách.

„Vlci u nás žijí převážně v zalesněných horských oblastech podél hranic, ale vzhledem k jejich vysoké mobilitě zejména v období stěhování, se s nimi můžeme setkat téměř kdekoli v zemi, samozřejmě s výjimkou hustě osídlených oblastí. Každá ze smeček se pohybuje na území o rozloze 100 až 300 kilometrů čtverečních v závislosti na množství kořisti nebo morfologii,“ vysvětluje Jakub Čejka z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Podle loni zveřejněných dat je na území Česka 22 vlčích teritorií. Z toho 19 jich je v pohraničních oblastech a některá na území Česka zasahují jen částečně. Ve 14 případech šlo o smečky, v nichž žije v tuzemských podmínkách obvykle čtyři až šest jedinců. Pokud jde o jednotlivce, podle odborníků v současné době by mohlo být v Česku 60 až 80 jednotlivých vlků. Přírodovědci předpokládají, že vlčí populace nadále poroste.

Vlčata v Krušných horách | Foto: OWAD,  Česká zemědělská univerzita

Vlci na Šumavě

Například na Šumavě se prví vlk objevil v roce 2015 a od té doby se na území podle zoologů utvořilo několik vlčích smeček a pohybuje se tam asi 30 vlků. Vyplývá to to z nejnovějších výzkumů, které zveřejnily národní parky Šumava a Bavorský les.

Vlci na Šumavě | Foto: Národní park Šumava

„Rozvoj vlčí populace v oblasti Šumavy je rychlý, ale ne tak úplně překvapivý. Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese,“ řekl Českému rozhlasu mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Terénní výzkum a monitoring pozůstává z pozorování, snímků z fotopastí a od roku 2020 také z dat telemetrických obojků.

„Máme tak lepší povědomí o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria, kolik času dne v tomto centru tráví a také ve kterou dobu tato odpočinková místa vlk opouští. Díky trasování lokací v terénu se také daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně,“ vysvětlil Dvořák.

Vlčice s telemetrickým obojkem | Foto: Aleš Vorel,  Česká zemědělská univerzita

Program péče o vlka

Monitoring a studium vlčích smeček nejen na Šumavě přírodovědci využívají také k tomu, aby ukazovali život a chování vlků veřejnosti a vyvraceli zažité mýty a dezinformace zjištěnými fakty.

Vlk na Šumavě | Foto: Národní park Šumava

Vlk se totiž nevrací do přírodní krajiny českých lesů 17. století, ale do kulturní krajiny utvářené a intenzivně využívané lidmi. Jeho chování tak neodpovídá zažité představě o jeho životním stylu. Dochází k častému kontaktu s lidmi, vlci nemají přirozenou plachost a odvažují se i přes den až k obydleným místům. Dochází tak ke škodám na hospodářských zvířatech, ale i k obavám lidí z případného napadení těmito šelmami.

„Data získaná z telemetrického výzkumu jsou pro nás velmi cenná. Pomáhají nám lépe porozumět chování a pohybu vlků v naší kulturní a fragmentované krajině. Můžeme díky nim například zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat, zda překonávají jejich zabezpečení - to jsou pro nás i chovatele klíčové informace. Vycházeli jsme z nich také při přípravě Programu péče o vlka," komentovala přínos telemetrie Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Vlčí stopy | Foto: Petr Kuna,  Český rozhlas

Program péče o vlka přijalo v roce 2020 ministerstvo životního prostředí, připravilo ho společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny a vědci a připomínkovali ho i zástupci chovatelských svazů, myslivců a dalších institucí. Program popisuje, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do krajiny přináší.

„Do naší krajiny patří jak vlk, tak hospodářská zvířata. Vlci pomáhají regulovat přemnožená divoká prasata, srnce či jeleny, kteří okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům. Přemnožená spárkatá zvěř totiž tvoří přes 90 procent vlčího jídelníčku. Pastva hospodářských zvířat zase krajinu udržuje, aby nezarůstala,“ uvedl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.