V Krkonoších se opět usídlují vlci. Nekrmte je, apeluje na návštěvníky správa parku

Zhruba před měsícem Správa Krkonošského národního parku informovala, že se Krkonoše opět stávají domovem vlka obecného. Díky médiím a sociálním sítím se jí od té doby podařilo získat celou řadu pozorování jednotlivců nebo menších skupin vlků. Nyní zoologové z parku tato údajná pozorování společně se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně prověřují.  

Vlčích teritorií je v Česku zhruba třicet a v poslední době se rozrostly o Krkonoše. Podle zoologů zde ale nachází příznivé podmínky k životu, přestože jde o turisticky značně frekventovanou oblast. Kolik vlků se v nejvyšších českých horách aktuálně nachází, neumějí ochranáři odhadnout. Podle tiskové zprávy Krkonošského národního parku jsou nejčetnější pozorování vlků v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem.

„Řadu lidí zaráží, že se někteří pozorovaní vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle specialistů na vlčí etologii je takovéto chování popisováno u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají ještě zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane,“ uvedl tiskový mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Vlci v Krkonoších|Foto: Michal Prouza, KRNAP

Právě na blízká setkání vlků s lidmi se zaměřuje mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF, který probíhá v osmi evropských zemích, včetně Česka. Součástí je také výzkum zaměřený na potenciálně rizikové chování vlků a to, jak vůbec lze rizikové chování definovat. V Česku tento projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně.

Miroslav Kutal|Foto: Ľubomír Smatana, Český rozhlas

„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkaní lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku,“ uvedl Kutal. V případě vlků z okolí Rudníku se však podle něj zatím zdá, že to jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají – jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti.

„V okolí míst pozorování jsme dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se živí svou přirozenou potravou,“ doplnil.

Představa zcela neodpovídá realitě

V každém případě je potřeba podle zástupců KRNAPu být při setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o krotké a ochočené zvíře.

„Stále mějme na paměti, že vlk je divokou šelmou a vrcholovým predátorem. Důrazně nedoporučujeme snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři, chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Snažme se tak vyhnout situaci, kterou známe například ze Slovenska s tamní populací medvědů,“ upozornili zástupci parku. Zároveň uvedli, že správa parku bude ráda za každé ohlášené pozorování vlka v Krkonoších.

Foto: Hnutí Duha

Agentura ochrany přírody a krajiny připomíná, že vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začíná vracet. Lidé přitom mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která však zcela neodpovídá realitě.

Vlčí mládě v Lužických horách|Foto: © Hnutí DUHA Šelmy

„Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat. Vlci mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Tato šelma má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy,“ uvádí agentura.