Když Štvanice poprvé zamrzla. 17. ledna 1931 se v Praze hrál první hokej na umělém ledě
Sedmnáctého ledna 1931 se na pražské Štvanici odehrál zápas, který si vysloužil pozornost celé země. Poprvé u nás hokejisté nastoupili na umělý led – a přestože stadion ještě nebyl dokončený, dorazilo sedm tisíc diváků. Domácí LTC Praha tehdy vyzval kanadský tým Manitoba University Graduates. A o den později se na stejném místě postarala československá reprezentace o malou senzaci.
Když pražská radnice v roce 1929 rozhodla, že město potřebuje vlastní zimní stadion, noviny psaly o „odvážném kroku, který přiblíží československý hokej moderním poměrům“. Stavba na ostrově Štvanice postupovala rychle a už v lednu 1931 se mohlo hrát – byť ještě mezi lešením a nedokončenými tribunami.
Architekt Josef Fuchs navrhl stadion ve strohém funkcionalistickém stylu. „Žádné kudrlinky, jen led a sport,“ poznamenal tehdy jeden z recenzentů.
17. leden 1931: velký den
První zápas na umělém ledě přilákal sedm tisíc lidí. Domácí LTC Praha nastoupil proti kanadskému týmu Manitoba University Graduates. Podle dobového tisku „Pražané bojovali statečně, avšak Kanaďané bruslili s lehkostí, jakou naše publikum dosud nevidělo“. Zápas skončil 0:2.
O den později přišlo to, co tehdejší noviny popsaly jako „překvapení, o němž se bude mluvit v celé Evropě“. Československá reprezentace remizovala s výběrem Kanady 2:2. Legendární komentátor Josef Laufer tehdy do éteru hlásil:
„Přátelé posluchači, tohle je výkon, který jsme na našem ledě ještě nespatřili. Naši chlapci dnes hrají srdcem i rozumem.“
Pro Kanadu to byla první nečekaná ztráta proti evropskému týmu.
Oficiální otevření až o rok později
Hospodářská krize ale stavbu zpomalila a stadion se oficiálně otevřel až 6. listopadu 1932. Přátelský zápas s Francií skončil 4:4 a noviny psaly o „chloubě pražského sportu“, která má ambici hostit velké mezinárodní turnaje.
Ledová plocha měřila 90×34 metrů, z toho 60×30 bylo určeno pro hokej. Za jednou z branek byla i menší tréninková plocha, které se mezi hráči říkalo jednoduše „nudle“.
Štvanice v nejlepších letech
V následujících desetiletích se na Štvanici odehrála řada velkých akcí – od mistrovství světa v letech 1933, 1938, 1947 a 1959 až po evropské šampionáty v krasobruslení. V dresu domácího LTC tu hrály hvězdy jako Boža Modrý, Vladimír Zábrodský nebo Stanislav Konopásek.
Když se v roce 1947 na Štvanici konalo mistrovství světa, atmosféru popsal jeden z tehdejších reportérů takto:
„Tribuny duní, lidé stojí i na schodech. Je to svátek hokeje, jaký Praha nepamatuje.“
A v únoru 1955 odsud běžel první televizní přenos hokejového utkání v Československu.
Od lesku k tichu
Od 60. let začal stadion ztrácet význam. Nová hala na Výstavišti přetáhla velké akce a Štvanice postupně chátrala. Ledová plocha dosloužila a v roce 2011 byl stadion zbourán.
Přesto si 17. leden 1931 připomínáme dodnes. Byl to den, kdy se v Praze poprvé rozsvítily reflektory nad umělým ledem a kdy československý hokej poprvé okusil, jaké to je hrát v podmínkách, které tehdy nabízely jen nejvyspělejší země.
