70 let od prvního přesunu stavby v Československu. Kaple Máří Magdalény unikla demolici o vlásek
Před sedmdesáti lety začala v Praze unikátní technická operace, která vešla do dějin českého stavebnictví. Kaple svaté Máří Magdalény pod Letnou měla ustoupit plánovanému schodišti ke Stalinovu pomníku, nakonec se však stala první stavbou u nás, která byla zachráněna přesunutím.
Raně barokní kaple sv. Máří Magdalény stojí pod letenským svahem už téměř čtyři století. Vystavěl ji roku 1635 probošt cyriaků Chrysostom Trembský na klášterní vinici, a kromě mnichů ji využívali i voraři plavící dřevo po Vltavě. Přestože přežila třicetiletou válku i obě světové, v 50. letech 20. století jí hrozil zánik.
Po otevření letenského automobilového tunelu se začala plánovat nová dopravní tepna mezi Klárovem a Hlávkovým mostem. Kaple stála v cestě – a navíc měla ustoupit monumentálnímu schodišti ke Stalinovu pomníku. Demolice se zdála nevyhnutelná.
Technický výkon, který předběhl dobu
Záchranu stavby navrhl akademik Stanislav Bechyně, jeden z nejvýznamnějších českých statiků. Jeho tým připravil postup, který byl na svou dobu mimořádně odvážný. Kaple byla uvnitř vyztužena dřevěnou konstrukcí, zvenčí ji obepnuly ocelové skruže a celou stavbu podbetonoval železobetonový věnec.
Poté byla kaple usazena na transportní vozíky a po kolejišti posunuta o 30,75 metru proti proudu Vltavy. Posun trval přibližně dva dny. Na novém místě na nábřeží Edvarda Beneše prošla rekonstrukcí a dodnes zde stojí jako tichý svědek technické odvahy 50. let.
Od skladiště k památce s novým životem
Kaple měla pestrý osud. Po zrušení cyriaků Josefem II. sloužila dlouho jako skladiště a teprve v roce 1908 byla znovu vysvěcena. Dnes ji využívá starokatolická církev a mezi Pražany je známá i díky každoroční vánoční výstavě arabských jesliček, což je originální ruční práce přímo z Betléma.
Architektonicky vychází z Vlašské kaple v Klementinu – má oválný půdorys, vnitřní ochoz a freskovou výzdobu od Giovanniho Battisty de Barrifise. Vitráže z 50. let vytvořila Alena Novotná‑Gutfreundová a připomínají historii stavby i její dramatický přesun.
Přesun kostela v Mostě: československý rekord
Nejslavnějším přesunem stavby v českých dějinách se stal transport kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v roce 1975. Monumentální gotický chrám musel ustoupit těžbě hnědého uhlí, a tak byl po letech příprav přesunut o 841,1 metru na speciální dráze.
- Hmotnost stavby: 12 000 tun
- Rychlost přesunu: zhruba 1–3 cm za minutu
- Délka trasy: 841,1 metru
- Doba trvání: 27 dní
Operace se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdelší přesun historické stavby na světě. Kostel dnes stojí na novém místě v centru Mostu a patří k nejvýraznějším symbolům záchrany kulturního dědictví v době masivní těžby uhlí.
