Sto let smíchu. Hurvínek má jubileum a Praha slaví s ním

Sto let. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy se na jevišti poprvé objevila drobná dřevěná postavička s obrovskými kukadly, nezbedným úsměvem a fistulkou, která dokázala rozesmát celé generace. Hurvínek - syn Spejbla, ikona českého loutkářství a jeden z nejznámějších českých kulturních symbolů - letos slaví velké jubileum.

Foto: Michal Krumphanzl,  ČTK

Praha mu nadělila dárek, který je stejně hravý jako on sám, venkovní výstavu Hurvínek 100 - Kouzlo loutkářské dílny. Výstava před budovou magistrátu nabízí neobvyklý zážitek.

Návštěvníci se mohou projít kolem velkého proskleného boxu o velikosti tramvajové zastávky, v němž stojí originální loutky Hurvínka, Spejbla, Máničky, Bábinky i psa Žeryka. Jsou to skutečné divadelní figury, které v minulosti hrály na jevišti Divadla Spejbla a Hurvínka - některé dokonce dodnes vystupují.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Akci zahájil Hurvínek v podání Martina Trechy, když výstavu prohlásil za uličnickou a pouliční. Ředitelka divadla Denisa Kirschnerová shrnuje výstavu jednoduše: „Je to pouliční setkání s Hurvínkem téměř na dotek."

Kolem boxu se rozprostírá venkovní galerie panelů s fotografiemi, historickými informacemi, odkazy na slavné nahrávky Supraphonu i připomínkou toho, že Spejbl oslavil stovku už v roce 2020 - jenže tehdy mu oslavy překazila pandemie covidu.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

„Výstavu věnovanou 100. výročí Hurvínka vnímám jako připomínku jedné z ikon české kultury,“ říká radní hl. m. Prahy pro kulturu Tomáš Slabihoudek. Podle něj je Hurvínek pevnou součástí kulturní identity města i celé republiky a výstava vzdává hold mimořádné tradici českého loutkářství - řemeslu, které se v Praze i Plzni rozvíjelo po celé 20. století.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Od Spejbla ke Spejblíkovi a nakonec k Hurvínkovi

Hurvínek se na scéně objevil v roce 1926. Jeho autor, plzeňský modelář Gustav Nosek, vytvořil pro profesora Josefa Skupu zmenšenou kopii Spejbla - tehdy se jí říkalo Spejblík nebo Spejblátko.

Teprve časem dostal jméno Hurvínek, které podle jedné z verzí vychází ze staročeského jména Hurvín. Verzi o starém kalendáři zmínil v jednom z rozhovorů i zakladatel divadla Josef Skupa. Badatelé však v žádném dostupném historickém kalendáři takové jméno nikdy nenašli.

Skupa uvedl Hurvínka jako parťáka trochu přitroublého bručouna Spejbla. A už při premiéře zaznělo fistulkou jeho slavné „Rukulíbám“. Od té chvíle se zrodila dvojice, která dokázala překračovat generace i hranice.

Josef Skupa se Spejblem a Hurvínkem | Foto: Divadlo Spejbla a Hurvínka

Sto let humoru, kterému rozumí celý svět

Spejbl a Hurvínek nejsou jen divadelní postavy. Jejich příběhy se objevily ve večerníčcích, na deskách, kazetách, CD i v rozhlasových pořadech. Procestovali 34 zemí na čtyřech kontinentech. Už v roce 1929 vystupovali ve Francii, později v Belgii, Egyptě, Indii, Japonsku či Mexiku. Jejich humor baví publikum po celém světě.

„Hurvínek není jen legendární loutkovou postavou, ale také součástí dětství několika generací,“ připomíná náměstek primátora Michal Hroza. „Už sto let dokáže spojovat děti, rodiče i prarodiče.“

Divadlo, které vychovalo generace

Divadlo Spejbla a Hurvínka | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

Divadlo Spejbla a Hurvínka vzniklo v roce 1930. Postupně se rozšířilo o další postavy - Máničku, Bábinku a psa Žeryka. Za sto let existence vystřídaly loutky několik hlasů i vodičů, ale jejich charakter zůstal stejný: laskavý, hravý, někdy trochu drzý, ale vždy moudrý.

Za svou práci získalo divadlo řadu ocenění, včetně Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. Letos mu pražští zastupitelé udělili stříbrnou medaili za mimořádný přínos pražské kulturní scéně a reprezentaci v zahraničí.

Hurvínek převzal také Zlatý střevíček, Cenu prezidenta Zlín Film Festivalu. Po červeném koberci se prošel se Spejblem, odpovídal dětem na otázky a - jak jinak - dělal si z nich legraci. „Jsem zklamaný,“ žertoval. „Čekal jsem, že dostanu nové boty. Ty moje už jsou notně ošoupané.“

Spejbl s Hurvínkem na červeném koberci na filmovém festivalu ve Zlíně | Foto: Jan Salač,  MF DNES,  LN/Profimedia

V Chrudimi vznikla k jubileu Hurvínkova herna - celoroční interaktivní prostor, kde si děti mohou hrát s loutkami, poslouchat staré nahrávky, fotit se s Hurvínkem na obřím dortu nebo vlézt do Žerykovy boudy.

Sousoší Hurvínka se Spejblem na Náměstí Republiky v Plzni | Foto: Lukáš Milota,  Český rozhlas

Málokdo ví, že Hurvínek se Spejblem mají i vlastní bronzovou lavičku na plzeňském náměstí Republiky. Autorkou je česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Spejbl i Hurvínek mají pohyblivé hlavy - a Hurvínkovi se dokonce protáčejí oči.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy
klíčové slovo:
spustit audio