Téměř zapomenutá mongolská tragédie - šest českých hudebníků zemřelo v den okupace
Téměř v zapomnění upadla tragédie, ke které došlo 21. srpna 1968 v mongolském Ulánbátaru. Stala se totiž ve stejný den, kdy do Československa přijely tanky vojsk Varšavské smlouvy. Při dopravní nehodě tehdy přišlo o život šest českých zpěváků a hudebníků.
"Na trhu mě zastavil starý Mongol a oslovil mě divnou ruštinou, abych si od něj koupil čínský dolar. Já odpověděl, že nemám peníze, ať se nezlobí, ale trval na tom, že to musíme nějak udělat, protože mi přinese štěstí. Tak jsem mu dal pět mongolských tugriků a on mi vnutil ten dolar," vzpomínal před třemi lety v Blesku známý hudebník Karel Vágner. Patřil mezi ty, kteří nehodu přežili.
Šest jeho kolegů takové štěstí nemělo a to včetně šéfa populárního orchestru Karla Duby. Ten v rozhlase a televizi doprovázel tehdejší hvězdy - například Josefa Zímu, Juditu Čeřovskou, Janu Petrů, Karla Hálu nebo Karla Gotta.
Karel Duba přinášel do Československa trendy ze zahraničí, písně s anglickými či francouzskými texty. Ve druhé polovině 60. let se orchestr vydal na turné do Sovětského svazu a Mongolska.
Den před tragédií přistáli umělci v Ulánbátaru, aby vystoupili na Dnech československé kultury. Měly následovat dva měsíce koncertů po republikách SSSR. 21. srpna 1968 chtěli mongolští pořadatelé odvézt skupinu hudebníků na příměstský kopec Zaisan, k pomníku padlých sovětských vojáků.
Řidič už ve městě brzdil jedničkou
Autobus, který stoupal po obvodu kopce k monumentu, měl ale zřejmě poruchu brzd.
„Až zpětně jsme si vybavovali, jak řidič už ve městě brzdil jedničkou. Mělo nás napadnout, že mu asi nefungují brzdy. Kdybychom věděli, že jedeme do hor, asi bychom reagovali jinak, ale nechali jsme to být. Pod námi tekla říčka, přes ni vojáci stavěli pontonový most, vpravo byla skalní stěna, vlevo sráz. A najednou proti nám vyjel náklaďák," líčil pro Blesk Karel Vágner.
Že s vozem není něco v pořádku, si všiml trumpetista Jiří Jelínek. Ještě ve městě proto pod záminkou, že musí na ambasádu, z autobusu raději vystoupil, což mu zachránilo život.
Mongolský řidič autobusu na kopci zpanikařil. Vyřadil rychlost, ale nedokázal už znovu zařadit jedničku, aby těžký vůz udržel. Neovládaný autobus začal couvat z prudkého svahu dolů. Řidič namísto pokusu o stržení vozu ke skále nepochopitelně otočil volantem směrem ze srázu a autobus se zřítil do hluboké propasti, kde se několikrát přetočil.
"Za námi jelo nákladní auto, takže kdyby se o něj opřel nebo strhl volant doprava do skály... Ale on stočil volant doleva. Začali jsme padat," vzpomínal na situaci Karel Vágner.
Karel Vágner: Měl jsem u sebe čínský dolar
Při pádu a na následky zranění zemřelo 6 lidí. Kapelník Karel Duba, zpěvačky Dana Hobzová a Marie Pokšteflová, bubeník Josef Poslední, saxofonista Jaroslav Štrudl a zpěvák Bohumil Vaněk.
Když autobus začal couvat, někteří hudebníci instinktivně vstali ze sedadel, aby se podívali, co se děje. Ti, kteří zůstali sedět nebo vypadli ven, měli šanci na záchranu. Z autobusu vypadl i hudebník Karel Vágner.
„A jediné, co jsem měl v té době u sebe, kromě foťáku, byl ten čínský dolar pro štěstí. Dal jsem ho Evě Pilarové, když letěla v roce 1971 na festival na Kubu. Pak už jsem jej neviděl."
Záchranná akce byla chaotická. Přeživší i mrtvé naložili místní lidé na korbu náklaďáku a odvezli do nemocnice. Když se zranění muzikanti probrali z narkózy, dozvěděli se z mongolského rádia druhou šokující zprávu - do jejich vlasti vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Kvůli okupaci a chaosu doma trvalo několik dní, než mohl být pro zraněné a těla obětí vypraven vládní speciál.
