Kdybych neslyšel Radio Praha, nikdy bych se o vaší krásné zemi nedozvěděl
U příležitosti 90. výročí vysílání Radio Prague International přicházejí dopisy do všech redakcí z celého světa. Dnes se jejich prostřednictvím vydáme do toho španělsky mluvícího. Napsali nám mimo jiné posluchači z Argentiny a Mexika.
Argentinec Hugo Longhi patří k nejvěrnějším posluchačům RPI. Dokonce nás několikrát osobně navštívil. Jeho dlouhý dopis s gratulací přišel z Rosaria, rodného města Messiho, a je nám líto, že ho musíme trošku zkrátit.
„Můj vztah k této stanici se začal utvářet někdy v polovině roku 1990, v době velkých změn pro naši zemi, která tehdy ještě byla Československem, a pro celou východní Evropu obecně. Sovětská nadvláda se chýlila ke konci a nastupoval nový politický a společenský režim. Rád jsem poslouchal hlasy moderátorů, z nichž téměř všichni byli Češi, ale měli vynikající výslovnost španělštiny. Pořady byly zajímavé a měly přesně takovou délku, aby nás informovaly, aniž by nás zahlcovaly,“ píše Hugo Longhi.
„Postupně jsem se dozvěděl spoustu informací o domácím dění, ale také o hudbě, gastronomii, turistických atrakcích, národních hrdinech a událostech, významných památkách a mnoha dalších věcech. Já jsem patřil k těm nejzvědavějším a vždy se mi dostalo náležité pozornosti. Co se týče moderátorů, s velkou láskou vzpomínám na Evu Manethovou, Janu Ondrákovou, Ivanu Vonderkovou, Libuši Vondrovou, Romana Casada, Španěly Carlose Ferrera a Daniela Ordóñeze, přičemž ten druhý naštěstí v rozhlasu stále působí."
Ochutnal jsem v Praze typické jídlo i lahodné pivo
Hugo Longhi se rozhodl do Česka podívat. „Jednou jsem se odhodlal k významnému kroku a vyrazil do Prahy, abych poznal zemi a samozřejmě i členy španělské redakce Rádia Praha. Tuto radost jsem si dopřál dvakrát během léta v roce 2004, kdy se Česká republika právě stala členem Evropské unie, a poté v roce 2009. Zjistil jsem, že kromě toho, že jsou to dobří profesionálové, jsou to také skvělí lidé. Všichni mě přivítali jako hrdinu, provedli mě po hlavním městě, pozvali mě na typické jídlo a ochutnávku lahodného českého řemeslného piva.“
"Zbývá mi už jen znovu srdečně pozdravit současné moderátory a popřát jim, aby i přes obtíže pokračovali ještě mnoho let v představování České republiky světu. Nechceme přijít o Rádio Praha International. Potřebujeme ho. Bratrský pozdrav, Hugo Longhi“.
Vaše vysílání jsem uslyšel v 5:30 ráno
Další dopis přišel například do Javiera Trujilla z Chiapasu v Mexiku, který učí 14 malých dětí.
"Můj příběh s Rádiem Praha International začal v polovině roku 2020, když jsem si koupil bateriové rádio, které naštěstí mělo krátkovlnné pásmo. Vzpomínám si, že bylo asi 5:30 ráno, když jsem na frekvenci 5010 kilohertzů zaslechl vaše vysílání. Pro mě to byla dokonalá motivace, protože jsem právě začínal studovat komunikaci na Autonomní univerzitě v mém státě. Čas plynul a já jsem vás dál poslouchal… Nyní, když jsou veřejnoprávní média a média obecně tak nějak v hledáčku těch, kteří jsou u moci, tak si myslím, že je velmi důležité ocenit význam veřejnoprávního rozhlasu a především Rádia Praha International pro mladého studenta, jakým jsem tehdy byl, i pro mě jako učitele dnes. Věřím, že kdybych na vlnách nenarazil na Rádio Praha International, nikdy bych se o vaši krásnou zemi nedozvěděl, ani by mě nezajímala.“
"Nyní učím 14 malých dětí, jsou to velmi chudé děti s velmi skromnými prostředky, ale mají také chuť se učit. A postupně je dál učím o úžasném světě rozhlasu. Mnohokrát děkuji a upřímně doufám, že budete i nadále vysílat na krátkých vlnách, v rozhlase. Na webových stránkách budujte most přátelství mezi Mexičany a obyvateli České republiky a především budujte mosty pro zprávy, kulturu a zábavu pro celý svět z této krásné země v Evropě. Mnohokrát děkuji. Ať žije Radio Prague International!“
Související
-
Naše roky, vaše příběhy
Osobní příběhy posluchačů z celého světa — proč si poprvé naladili Radio Prague Int., co je u vysílání drží dodnes a jakou roli pro ně rádio hraje v každodenním životě.
-
90 let Radio Prague Int. – příběh zahraničního vysílání
Od krátkých vln až po podcasty. Od šifrovaných zpráv pro exil až po globální digitální publikum. Devadesát let zahraničního vysílání je příběhem neustálé proměny.
