Chemikálie ve vojenském prostoru. Případ Dobré Vody ukazuje, jak hluboké ekologické dluhy Česko má
Na Šumavě unikají nebezpečné chemikálie, na podzim začne sanace, oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). V bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku se našlo asi 1000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Není to však jediná ekologická zátěž v Česku.
Sanace má stát asi 192 milionů korun. Mezi nalezenými chemikáliemi jsou dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Jsou však významnou ekologickou zátěží.
Zveřejněte zprávu o sanaci, vyzývá exministr Hladík
Ministr Červený dodal, že průzkum se v lokalitě uskutečnil už v roce 2023. Na něj navázala sanace menšího území, kterou hradil Národní park Šumava. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí od sanační firmy Dekonta tehdy dostalo podle Červeného informace, jaké nebezpečné látky se tam nacházejí a že zasažené území je větší. Firma doporučila mimo jiné odvezení sudů a další sanaci.
To popírá bývalý ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Vysvětlil, že byl v roce 2023 informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala správa šumavského národního parku.
O dva roky později pak ministerstvo dostalo nové informace o stavu lokality, které předalo ministerstvu obrany kvůli zajištění případné finanční spoluúčasti na sanaci. Hladík svého nástupce vyzval ke zveřejnění závěrečné zprávy sanační firmy Dekonty z června letošního roku, aby ji mohli prověřit odborníci.
Likvidace ropných lagun už stála 1,2 miliardy korun
Chemikálie na Šumavě však nejsou jedinou ekologickou zátěží. Mnohem větší je například v Ostravě, nebo po těžbě uranu. V poslední době vzbudila největší pozornost likvidace ekologické havárie, kterou způsobila loni v únoru havárie nákladního vlaku u Hustopečí nad Bečvou, který převážel z chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí 1020 tun benzenu. Kromě části nákladu, který shořel, se benzen dostal do půdy. Kontaminace podzemní vody se dotkla přibližně 20.000 metrů čtverečních území.
Jedním z největších případů likvidace staré ekologické zátěže jsou ropné laguny, které zbyly po provozu ostravské chemičky Ostramo. Jejich odstraňování začalo v roce 2004, a stále není u konce. V lagunách bylo totiž víc kalů, než se předpokládalo. Vytěženo bylo skoro 300.000 tun. Po úpravě kaly sloužily k výrobě elektrické energie a tepla.
Na tři etapy sanace lokality šlo z evropských fondů 1,2 miliardy korun. Závěrečná třetí etapa začala loni. Práce by měly skončit do prosince 2029. Jejich součástí je komplexní vyčištění zeminy, tedy odstranění zbytků ekologických rizik.
Sanace po těžbě uranu skončí do roku 2035
Dlouhá léta bude trvat i likvidace následků chemické těžby uranu u Stráže pod Ralskem. Podle odhadů bylo kontaminováno na 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše asi 27 kilometrů čtverečních. Náklady na sanaci se odhadují na desítky miliard korun a čištění v ideálním případě skončí do roku 2035.
Případy Dobré Vody, Ostrama či Stráže pod Ralskem ukazují, jak hluboké ekologické jizvy zanechaly průmyslové provozy, vojenské aktivity i nedostatečná kontrola v minulých desetiletích. Česko má podle odborníků stovky lokalit, které čekají na podrobný průzkum nebo sanaci. Některé jsou malé, jiné představují obrovské finanční i technologické výzvy.
