Ekologové: V českém průmyslu loni vzrostla produkce karcinogenních látek
Ekologická organizace Arnika zaznamenala loni v Česku výrazný meziroční nárůst u vypouštěných rakovinotvorných látek či látek poškozujících hormonální systém. Zvýšilo se i množství látek toxických pro vodní organismy. Naopak poklesly emise skleníkových plynů a rtuti.
Zástupci organizace Arnika představili žebříčky znečišťovatelů za rok 2020. Mezi největšími znečišťovateli v nich dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a Vysočiny. Objevují se ale i provozy z dalších krajů.
„Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které nikdo vůbec nemonitoruje. Proto důrazně vyzýváme k aktualizaci legislativy a rozšíření seznamu sledovaných látek,” upozornil Jindřich Petrlík z Arniky.
Největším znečišťovatelem byla podle spolku loni už posedmé neratovická firma Spolana patřící pod skupinu Orlen Unipetrol. A to kvůli vypouštění karcinogenů při výrobě PVC a dalších surovin pro výrobu plastů. „Šlo druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii Integrovaného registru znečišťování,“ upozornila Arnika.
Znečištění vody
Za loňský rok se zvýšilo i množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypuštěných do vod, a to zhruba o dvě tuny. Na vině je hlavně nárůst množství vypuštěného zinku a jeho sloučenin z čistíren odpadních vod a těžkých kovů. Na znečištění vod se významnou měrou také podílejí kyanidy, které před rokem způsobily havárii na Bečvě, kde otrávily vše živé na téměř 40 km řeky.
Arnika upozorňuje, že na havárii na Bečvě reagovala výzvou Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 7 tisíc lidí. „K otravě řeky stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ohlašovací práh pro jejich přenosy v odpadech je ovšem hodně vysoký - 500 kilogramů, proto ve výzvě Řeky bez jedů požadujeme jeho snížení,“ vysvětlila organizace.
Výzva podle ní míří i na další nedostatky Integrovaného registru znečišťování z hlediska ochrany vod před toxickými látkami.
Pokles emisí skleníkových plynů
Potěšující je podle organizace Arnika pokles skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky. Jejich největšími zdroji zůstávají severočeské hnědouhelné elektrárny a hutní provozy v Moravskoslezském kraji.
Největším producentem skleníkových plynů je elektrárna Počerady. Podle Evy Maříkové ze Seven Energy, pod kterou elektrárna patří, se v Počeradech zatím neprojevily investice do snižování emisí. „Zatímco v elektrárně Počerady jsme teprve na začátku, v elektrárně Chvaletice se nám již podařilo snížit emise základních škodlivin na polovinu,“ uvedla.
Arnika sestavuje žebříčky sedmnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2020 data poskytlo celkem 1257 provozů, což je o 116 méně oproti roku 2019.
