Čeština ve Francii není jen o pádech. Kateřina Malečková propojuje studenty, krajany i české školy

Učí češtinu na univerzitě, prestižním lyceu i na kampusu Sciences Po v Dijonu. Vedle toho spolupracuje s Českou školou bez hranic, organizuje olympiádu pro české děti v zahraničí a pomáhá oživovat krajanskou komunitu ve Francii. V podcastu České školy v zahraničí: Víc než výuka vypráví Kateřina Malečková o tom, proč je čeština mnohem víc než jen školní předmět.

Od gymnázia v Brně do Francie

Čeština a francouzština provázely Kateřinu Malečkovou už od studií. Po absolvování pedagogické fakulty učila na gymnáziu v Brně. Zlom přišel ve chvíli, kdy se dozvěděla o konkurzu na místo lektorky češtiny ve Francii.

Původně měla odjet jen na rok.

„Říkala jsem si: proč ne? Zkusím změnit prostředí na rok, podívám se, jak se učí čeština jinde.“

Z jednorázové zkušenosti se ale stalo dlouhodobé působení. Ve Francii dnes žije a pracuje už více než deset let.

Lyceum Carnot v Dijonu|Foto: Alexis Rosenzweig, Radio Prague International

Jak nadchnout Francouze pro češtinu

V Dijonu učí studenty na univerzitě, na lyceu Carnot i na kampusu Sciences Po. Vedle samotného jazyka se snaží studentům přiblížit také českou historii, kulturu a každodenní život. Právě to považuje za klíčové.

„Snažím se, aby si z těch hodin odnesli kladný vztah k naší zemi a aby ji brali jako známé území, kde se budou cítit bezpečně.“

Sciences Po|Foto: Archiv Kateřiny Malečkové

Studenti proto nepoznávají jen slovní zásobu a gramatiku. Seznamují se s českými tradicemi, gastronomií, českými filmy nebo hudbou. Velký úspěch mají například české písničky a koledy.

„Například české vánoční koledy chtějí zpívat třeba i v květnu,“ směje se Kateřina Malečková.

Podle ní právě kulturní zážitky pomáhají vytvářet vztah k České republice mnohem účinněji než samotné studium jazykových pravidel.

Kdo si vlastně vybírá češtinu?

Český piknik|Foto: Archiv Kateřiny Malečkové

Zájemci o češtinu ve Francii tvoří velmi pestrou skupinu. Někteří mají české předky a hledají své kořeny, jiní si jazyk zapisují jednoduše ze zvědavosti.

„Řekla bych, že většina vlastně ani neví, proč si ji vybere. O to víc si cením toho, když se rozhodnou v té češtině pokračovat.“

Mnohé studenty následně motivují stipendia a letní školy slovanských studií v České republice. Pro některé jde dokonce o první delší pobyt v zahraničí.

„Většinou se vracejí nadšení a zase to posílí jejich vztah k naší zemi.“

Seminář o využití informačních a komunikačních technologií na podporu výuky a učení se jazykům (uprostřed Kateřina Malečková)|Foto: Facebook Česká škola bez hranic

České školy nejsou jen o jmenovaných slovech

Důležitou součástí profesního života Kateřiny Malečkové je také spolupráce s Českou školou bez hranic v Paříži. Právě tam si naplno uvědomila specifika práce s dětmi, které vyrůstají v bilingvním prostředí.

„Ty děti vedeme nejenom k tomu, aby znaly jmenovaná slova a všechny náležitosti českého kurikula, ale zároveň k porozumění textu, kritickému myšlení a schopnosti dávat věci do souvislostí.“

Právě tento přístup na ní zanechal silný dojem a stal se zdrojem inspirace pro její další pedagogickou práci.

Olympiáda, která spojuje české děti po celém světě

Foto: Archiv Kateřiny Malečkové

Už několik let se podílí také na organizaci olympiády určené českým dětem žijícím v zahraničí. Soutěž se liší od klasické olympiády v českém jazyce, jak ji znají žáci v České republice.

„Nezaměřujeme se na znalosti gramatické a odborné. Snažíme se vybrat toho nejlepšího olympionika podle toho, jestli má jazykový cit a jak dokáže s jazykem prakticky pracovat.“

Do projektu se zapojují školy z Evropy, Severní Ameriky i Austrálie. Vedle samotného soutěžení mají děti možnost poznávat významné osobnosti a témata české historie.

V posledním ročníku se například věnovaly odkazu rodiny Baťů.

Český piknik|Foto: Archiv Kateřiny Malečkové

Krajanské spolky jako místo setkávání

Kateřina Malečková považuje za přirozenou součást své práce také spolupráci s krajanskými spolky. Sama pomáhá oživovat spolek české komunity v Burgundsku.

„Čím víc akce děláme a jsme vidět, tím víc k nám krajané přicházejí.“

Divadlo|Foto: Archiv Kateřiny Malečkové

Spolky podle ní neplní pouze roli komunitního centra pro Čechy žijící v zahraničí. Důležité je také zapojení místních obyvatel.

Kulturní večery, filmové projekce nebo setkání se spisovateli umožňují studentům češtiny setkávat se s rodilými mluvčími a poznávat jazyk v přirozeném prostředí.

„Mohu nabídnout svým studentům: přijďte na naši akci, setkejte se s českými krajany a zažijte ten jazyk v nějaké přirozené situaci.“

Budoucnost českých škol v zahraničí vidí Kateřina Malečková pozitivně. Zájem rodičů o udržování češtiny podle ní roste a nové možnosti přinesla také online výuka, která se rozvinula během pandemie. „Budoucnost českých škol vidím dobře. Ta síť se rozrůstá a je o ni čím dál větší zájem.“

Důvod je podle ní jednoduchý. „Rodiče i prarodiče chtějí své potomky vést k češtině a k Česku. Ten vztah tam už nějakým způsobem existuje.“

Jak vypadá každodenní práce lektorky češtiny ve Francii, proč její studenti zpívají české koledy i na jaře a jakou roli hrají české školy při budování vztahu k českým kořenům? Poslechněte si celý díl podcastové série České školy v zahraničí: Víc než výuka.