Dvakrát bez domova. Českou rodinu připravili o vše komunisté i požár v Kalifornii
Když bylo Michalu Horusickému pět let, komunisté jeho rodinu vystěhovali z rodinné vily nedaleko Křivoklátu a zabavili veškerý majetek. O sedmdesát let později přišel o domov znovu, tentokrát v kalifornském Pacific Palisades, kde jeho rodinný dům zničily ničivé požáry. Přesto se s manželkou Janou rozhodli začít znovu a na stejném místě postavit nový domov.
„Pamatuji si to dodnes. Bylo mi asi pět let, když se s námi otec přišel rozloučit do rodinné vily nedaleko Křivoklátu,“ vzpomíná Michal Horusický. Dům patřil jeho rodině po několik generací, přesto je komunistický režim připravil nejen o něj, ale o veškerý majetek.
„Vystěhovali nás a všechno znárodnili. Otec byl lékařem a ředitelem švýcarské farmaceutické firmy, takže si mohl dovolit dům udržovat a přestavět ho na reprezentativní sídlo. O všechno jsme ale přišli. Maminku navíc na rok zavřeli.“
Vzpomínky na tehdejší události zůstaly v Michalově paměti dodnes živé. Když rodinu vystěhovávali, dům byl zapečetěný a opatřený zákazem vstupu. Přesto se našel někdo, kdo malému chlapci alespoň na chvíli ulehčil bolest z nuceného odchodu.
„Byl tam jeden hodný policajt, který mě pustil do pokojíčku, abych si mohl vzít alespoň svého milovaného králíčka.“
Právě tato dětská hračka se o desítky let později stala symbolem další rodinné tragédie. Zbytky králíčka byly totiž jedinou věcí, kterou jejich dcera našla mezi troskami domu v kalifornském Pacific Palisades poté, co ho v lednu 2025 pohltil ničivý požár.
Dvakrát bez domova
Požáry, které začátkem roku 2025 zasáhly oblast Los Angeles, zanechaly za sebou spoušť nevídaných rozměrů. V Pacific Palisades si vyžádaly lidské životy a zničily tisíce staveb. Dnes se čtvrť postupně vzpamatovává z katastrofy. Mezi vyčištěnými parcelami vyrůstají nové domy, ulicemi zní kladiva, pily i nastřelovací hřebíkovačky. Stavební dělníci se během přestávek scházejí u pojízdných občerstvení a život se pomalu vrací do míst, kde před několika měsíci zůstala jen spálená zem.
„Žili jsme tady padesát let. V požáru shořela historie celé naší rodiny, milované vzpomínky i předměty, které jsme si během života nashromáždili."
Obnova však pro mnoho majitelů představuje mimořádně nákladný proces. Rostoucí ceny stavebních prací, nedostatek pracovních sil, přísnější protipožární předpisy i požadavky na speciální materiály nutí řadu lidí přehodnotit, zda se vůbec vyplatí stavět znovu. Mnozí proto raději prodávají vyhořelé parcely, jejichž cena se pohybuje kolem dvou milionů dolarů, než aby podstupovali dlouhou a finančně náročnou obnovu.
Osmdesátiletí Jana a Michal Horusičtí se však rozhodli jinak. Po půlstoletí života v Kalifornii nechtěli opustit místo, které se stalo jejich domovem.
„Žili jsme tady padesát let. V požáru shořela historie celé naší rodiny, milované vzpomínky i předměty, které jsme si během života nashromáždili. V našem věku jsme se už nechtěli nikam stěhovat, a tak jsme se rozhodli postavit nový dům,“ říká Michal Horusický.
Nebyla to jednoduchá cesta. Nová stavba musela splňovat přísnější městské předpisy, včetně nároků na protipožární zabezpečení, vedení elektrických přípojek pod zemí nebo instalaci stropních sprinklerů. Své požadavky měly i nové rozvody a další technické prvky.
Z trosek zpátky domů
Při plánování domu hrála důležitou roli nejen bezpečnost, ale také věk jeho majitelů. Horusičtí proto zvolili kalifornský styl ranch, typický přízemními stavbami s protáhlým půdorysem a nízkým profilem.
Jednopodlažní řešení jim umožnilo vytvořit pohodlné a bezbariérové prostředí bez schodů. Široké chodby, snadno přístupné vstupy a otevřená dispozice usnadňují každodenní pohyb. Místo malých uzavřených místností dostaly přednost vzdušné prostory, které plynule propojují jednotlivé části domu.
Dominantou interiéru je společný obytný prostor s kuchyní a jídelnou, nad nímž se strop zvedá do výšky sedmi metrů. Dřevo, kámen a štukové omítky dodávají stavbě přirozený charakter a pomáhají propojit interiér s okolní kalifornskou krajinou.
Dům nabízí tři ložnice, každou s vlastní koupelnou, pracovnu i dvojgaráž. Celková plocha stavby činí přibližně 700 metrů čtverečních. Podle deníku Los Angeles Times se náklady na výstavbu běžně pohybují kolem tisíce dolarů za metr čtvereční, podle použitých materiálů však mohou být i výrazně vyšší. Městská povolení jsou pro oběti požárů bezplatná, architekti, statici i projektová dokumentace se však platí zvlášť.
Součástí domu je také bazén s vířivkou a výhledem na Tichý oceán.
Výsledkem je moderní a prostorné bydlení, které respektuje potřeby svých majitelů a zároveň navazuje na charakter místa, kde prožili většinu společného života.
„Celá výstavba nového domu, včetně vyřizování všech potřebných povolení, trvala necelý rok a půl,“ říká Michal Horusický. „Několik týdnů jsme ale ztratili kvůli mým zdravotním problémům s páteří.“
Když v hydrantech nebyla voda
Horusickým se požáry v okolí nevyhnuly ani v minulosti. Dřívější ohniska však podle Michala hasiči vždy dokázali zvládnout. Tentokrát bylo všechno jinak.
„Hasiči přijeli, ale v hydrantech nebyla voda. Nemohli nás tedy ochránit,“ vzpomíná.
Vedle ztráty domova a rodinných památek v nich tak zůstala i bolestná vzpomínka na bezmoc, s níž sledovali, jak jejich životní zázemí mizí v plamenech.
Nový dům je pro Janu a Michala Horusické víc než jen novou stavbou. Je symbolem odolnosti po dvou ztrátách, které od sebe dělí desítky let a dva kontinenty. Některé vzpomínky totiž nezmizí ani v plamenech. A někdy je připomene i nenápadný úlomek dětského králíčka, který přežil tam, kde všechno ostatní lehlo popelem.
Související
-
Hovory na dálku
Poznejte svět očima Čechů, kteří se vydali za hranice a tam našli nejen nové domovy, ale také neobvyklé profese, životní zkušenosti a nové perspektivy.







