Z USA připlula domů přes sto let stará krajanská literatura. Je mezi nimi i Babička z roku 1916
Historické knihy, noviny a časopisy vydávané českými a slovenskými přistěhovalci ve Spojených státech převzalo ministerstvo zahraničních věcí. Součástí sbírky je i první vydání románu Babička z roku 1916. Nalezené publikace slavnostně předalo muzeím, archivům a knihovnám.
Když do Spojených států začali v druhé polovině 19. století proudit ve velkém Češi a Slováci, bylo to za prací a za lepším životem. Statisíce z nich si za oceánem uchovaly svoje zvyklosti a jazyk. V Americe zároveň vydávali svoje tiskoviny, hráli divadlo, navštěvovali české školy, kostely i Sokol.
„Když se řekne česká stopa ve Spojených státech, většinou si vybavíme konkrétní osobnosti: starostu Chicaga 20. let Antonína Čermáka nebo bývalou ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou,“ řekl náměstek ministerstva zahraničních věcí Radek Augustin.
Podotýká, že příběh exulantů netvořila jen veliká jména, ale že skutečný příběh se psal v knihách, novinách a časopisech, a proto bychom na ně neměli zapomínat.
„Každá americká komunita Čechů vydávala svoje noviny, kalendáře, které si pak vyměňovali mezi sebou. Byl to Facebook své doby,“ říká Hynek Adámek, geograf, publicista a redaktor české verze National Geographic.
Kromě zpráv ze světa totiž do novin přispívali třeba i farmáři svými vzkazy o tom, jak se jim daří, jaká byla sklizeň, že děti šly za prací do velkého města a podobně.
Mezi unikáty patří první americké vydání Babičky
Podle velvyslance Spojených států Nicholase Merricka obohatili Češi americkou kulturu a veřejný život. Podtrhl silnou tendenci exulantů uchovávat českou kulturu i v dnešní době: „Bavil jsem se s vaším velvyslancem v USA Jakubem Kulhánkem, který se právě vrátil z Texasu. Povídal, že některá města tam působí víc česky než samotné Česko.“
Mezi unikáty přicestovalými do Prahy bylo i první americké vydání Babičky od Boženy Němcové z roku 1916. Nejstarším exemplářem byl týdeník Dennice novověku z roku 1879, jež vycházel v Clevelandu, ve státě Ohio.
Tiskoviny teď čeká cesta do Národního muzea, Národní knihovny nebo do Památníku národního písemnictví. Slavnostní předání se odehrálo symbolicky v roce, ve kterém Spojené státy slaví 250 let své existence.
V USA vycházelo 9 deníků, 43 týdeníků
V USA vycházelo po první světové válce 9 českých deníků, 43 týdeníků a 31 měsíčníků. Nutno dodat, že v Americe není povinnost jako u nás odevzdat určitý počet výtisků vybraným knihovnám a institucím. A tak jsou archivní práce a shánění jakýchkoli historických tiskovin daleko složitější, poněvadž není zaručeno, že hledaný výtisk ještě existuje.
Důležitost českých periodik pro badatele připomněl historik a bývalý generální konzul v Los Angeles Jaroslav Olša junior. "Kdybychom ty noviny neměli, nevěděli bychom, že v Pearl Harbor zemřeli čtyři Čechoameričané," řekl s odkazem na překvapivý útok Japonska na americkou vojenskou základnu na Havajských ostrovech v roce 1941.
Podrobný příběh českých tiskovin v USA s názvem Poslední šance české Ameriky zpracovali letos v září pro National Geographic Hynek Adámek a Jaroslav Olša.
Související
-
Jsem šťastná, že je teď vše doma. Dárkyně Masarykovy sbírky se stala českou občankou
„Ta díla nikdy nebyla naše, patří českým lidem.“ Alenka Soukup, která Česku darovala Masarykovu sbírku, si v pondělí převzala listinu o znovunabytí českého občanství.
