Novoroční změny

r_2100x1400_radio_praha.png

S vírou v lepší budoucnost vstupuje do nového roku mnohem více českých občanů než loni. Naposledy byly Češi takovými optimisty před pěti lety, ještě než padl mýtus o hospodářském zázraku, který slibovala vláda Václava Klause. Potvrdil to poslední průzkum veřejného mínění, který v závěru loňského roku uskutečnila agentura Sofres-Factum. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, kromě blíže nespecifikovatelných očekávání přináší nový rok občanům celou řadu konkrétních změn.

Vinaři si nemohou rok 2000 vynachválit. Uzrály v něm prý nejlepší hrozny za poslední léta a vína ročníku 2000 budou velmi harmonická jak do chuti, tak i vůně. A to už je, uznejte, důvod k optimismu. Kromě toho vstupuje od nového roku v platnost rovněž zhruba šedesát různých zákonů, vyhlášek a nařízení. Z nich asi průměrného občana nejméně potěší ty, kterými stát oznamuje, že opět o něco uvolňuje stále ještě regulované ceny. Jinými slovy, že peněženky pohublé po vánočních nákupech zhubnou ještě více. Takže občané musí v letošním roce počítat s tím, že v rodinném rozpočtu porostou položky jako je nájemné, vodné, elektřina, plyn, doprava, pošta i léky.

Třeba ve výdajích na bydlení se už Češi pomalu dostávají na západoevropskou úroveň. Zatímco v roce 1990 vydala průměrná rodina zaměstnance za střechu nad hlavou asi osm procent svých čistých příjmů, letos už to bude dvacet procent. Hlavní zátěží se ale stávají především rostoucí ceny energií. Elektřina půjde letos nahoru v průměru o 14 procent a plyn dokonce o 24 procent. S postupnou liberalizací dosud regulovaných cen vysílá vláda rovněž důležitý signál, že veřejnost si bude muset zvyknout i v oblasti energií na to, že vývoj cen se bude přehodnocovat nikoliv ročně, ale třeba i několikrát během roku v závislosti dynamicky se měnících podmínkách na světových trzích.

Těch změn, které zasáhnou do života občanů v novém roce, je ale mnohem víc. Od 1. ledna začalo pracovat 13 krajských úřadů. Změnily se tím různé pravomoci centrálních i okresních státních institucí. Důležitou novinku obsahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Ten sice platí už rok, ale teprve nyní musí úřady, kromě obecních, poskytovat základní sumu informací i prostřednictvím internetu.

Novým právním předpisem se v souladu s normami Evropské unie začínají od začátku roku řídit i všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé v Česku. Zákoník práce třeba zkracuje pracovní týden ze 42 a půl hodiny na 40 hodin. Nejmladší kategorii zaměstnanců se zvyšuje základní výměra dovolené ze tří na čtyři týdny. K radikální změně dochází u přesčasové práce. Dosud velmi liberální předpis byl nahrazen striktní normou, podle které může nyní firma nařídit ročně svým zaměstnancům jen 150 hodin navíc. Na dalších osm hodin týdne může pracovník přistoupit jen po dohodě. Drastické omezení přesčasové práce může ovšem způsobit velké problémy především ve zdravotnictví, energetice a dopravě.

Jak to vše dopadne, je v tuto chvíli takříkajíc ve hvězdách. Ty také zatím tají, jaké důsledky přinese nový zákon o provozu na pozemních komunikacích. Děti by se měly od nového roku vozit v automobilech ve speciálních sedačkách, řidiči nesmí telefonovat během jízdy a předjíždět na křižovatkách, během zimního období budou smět vyjet na silnici jen s rozsvícenými světly. K zásadní změně dochází také v dopravní agendě. Vydávání řidičských průkazů, evidence vozidel či výběr pokut přechází z pravomoci policie do kompetence okresních úřadů.

Snad nejvíce pozornosti vyvolává přímo revoluční nařízení, podle kterého mají od nového roku chodci absolutní přednost na přechodech, to znamená, když na vyznačeném přechodu projeví vůli přejít na druhou stranu. V tomto ohledu bylo Česko absencí takového ustanovení unikátem, přinejmenším mezi vyspělými a civilizovanými zeměmi. Občanům z těchto zemí při návštěvě Česka chvíli trvá, než si zvyknou na Divoký východ v ulicích, odhodí pracně navrstvenou slupku kultury a zapojí čistě animální pudy, aby zachránili holý život. V zemi, kde třeba dodržování povolené rychlosti v obci dělá z řidiče obecního hlupáka, se samozřejmě další novota omezující bohorovnost a agresivitu vládců silnic bude prosazovat těžce a odborníci předpovídají, že v prvních měsících nového roku dojde ke zvýšení počtu nehod na přechodech.

Pokud se ale chodci podaří ve zdraví přejít ulici, může si od nynějška poručit v nedaleké restauraci tatarský biftek. Dosud totiž tatarské bifteky výslovně zakazovala směrnice ministerstva zdravotnictví z roku 1987. Nový zákon o veřejném zdraví naproti tomu uvádí, že pokrmy z tepelně neopracovaných vajec a syrového masa včetně ryb lze připravovat a podávat na základě jednotlivé objednávky spotřebitele. I to je tedy jedna z mnoha dalších novinek, které obsahují desítky nových zákonů, vyhlášek a nařízení.

Napěchované knihovny právníků jsou tak opět o něco napěchovanější. A houština všemožných paragrafů ještě nepřehlednější. Za posledních deset let, kdy se začal tuzemský právní řád měnit, je to každý rok stejné. Jen málokdo ví, kolik zákonů vlastně platí, kolikrát byly novelizovány a které obecně závazné předpisy na ně navazují. Vyznat se v tom není nic jednoduchého ani pro doktory práv. Do nepřehlednosti českého právního řádu ale nový rok žádnou změnu nepřinesl.