O pražském summitu NATO diskutoval Petr Uhl a Pavel Bratinka

Kongresové centrum v Praze se připravuje na dvoudenní summit NATO, Foto: CTK

Během středy a čtvrtka přicestují do České republiky představitelé 19-ti členských států Severoatlantické aliance. V Praze se totiž koná summit NATO. Hlavním tématem schůzky bude posílení a lepší zaměření vojenských schopností organizace. Bude se hovořit například o boji proti terorismu. Zároveň se má NATO v Praze rozšířit o Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Neexistuje v České republice téma, o kterém by se více mluvilo.

Kongresové centrum v Praze se připravuje na dvoudenní summit NATO,  Foto: CTK
A proto jsme si pozvali dva hosty, kteří mají na věc odlišné názory. Je to Pavel Bratinka, bývalý ministr bez portfeje, odborník na mezinárodní vztahy a ředitel společnosti Eurooffice. Druhým mužem je Petr Uhl, komentátor deníku Právo, kritik Severoatlantické aliance.

Během nadcházejícího summitu NATO se očekávají pouliční demonstrace a jelikož se do Prahy chystají i radikálnější skupiny převážně levicových aktivistů ze zahraničí, mohou se v centru Prahy odehrávat násilné střety s policií. Dokonce se mluví i o nebezpečí teroristického útoku během zasedání? Proč se tedy summit NATO pořádá v Praze? Je to rozumné? Je zajímavé, že většina obyvatel České republiky je s členstvím v NATO spokojena, tedy více než 60 procent. Ovšem to neodpovídá hodnocení nadcházejícího pražského summitu NATO.

Pavel Bratinka:"Za prvé, summit NATO se v Praze koná na základě pozvání, které je staré už několik let. Za druhé jako členská země bychom měli prokázat, že jsme ochotni nést určitá rizika. Bylo by absurdní, abychom kvůli těm vágním hrozbám přenesli nutnost hostit summit NATO na někoho jiného."

Jsou to skutečně vágní hrozby, jak říká Pavel Bratinka?

Petr Uhl:"Já bych ty hrozby nenazval vágními. Co se týče demonstrací, tak já je vítám pokud budou nenásilné. Pokud budou násilné, tak doufám, že česká policie složí lépe zkoušku z oblasti zacházení s lidmi a lidskými právy než tomu bylo před dvěma lety. (V době konání summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pozn. redakce.) Některé prvky ukazují, že by nemuselo docházet k porušování zákona. Co se týče schůzky NATa v Praze. Někde se konat musí. Je úplně jedno, jestli se koná v Praze, Krakově nebo Drážďanech. Tento summit vítám, protože dojde k rozšíření a tím se i NATO rozředí. USA bude ztrácet svojí dominantní úlohu. NATO bude spět k cíli, který jsme měli na začátku devadesátých let - tedy rozpuštění obou dvou vojenských paktů - NATa a Varšavské smlouvy."

Pavel Bratinka souhlasí?

Bratinka: "Jestli dojde k posílení nebo oslabení role, to záleží na vývoji ve světě. Bohužel je celá řada bezpečnostních rizik, kde USA hraje dominantní roli, protože jsou ochotny se nasadit, vydávat příslušné prostředky jak finanční, tak materiální. Na druhé straně nemohu souhlasit, že by rozředění Severoatlantické aliance bylo něco žádoucího. Společná vůle států k obraně, kteří se dohodnou na základních věcech, aspoň na tom, že některé věci se prostě nedělají a naopak dělají, mimo jiné, že se demonstrace pokud jsou pokojné mají povolovat, takže by státy měli spolu držet. NATO je žádoucí."

Stala se Česká republika svým členstvím v NATO jakýmsi vazalem Spojených států Amerických?

Uhl: "Zdá se mi, že Česká republika je menším vazalem USA než tomu bylo za Klausových vlád. I v rámci NATO se ukazuje, že je možné provádět samostatnou vojenskou politiku. Francie to dělá již desítky let. Těším se, že do Severoatlantické aliance bude přijato také Slovensko. Myslím si, že tyto země by měli držet spolu při integraci do Evropy. A co se týče té kolektivní bezpečnosti, o které mluvil Pavel Bratinka, já nejsem její odpůrce, ba právě naopak, jenže si myslím, že bychom měli vycházet z Evropy, posilovat kolektivní bezpečnost Evropské unie. A to se děje, a já to vítám. Vítám, že rozšířením NATO spěje ke svému překonání a transformaci tak, aby Evropa měla společné slovo."

Dejme tedy slovo vašemu oponentovi.

Bratinka:"Já musím Petra opravit. NATO ani rodící se obranná dimenze Evropské unie není orgánem kolektivní bezpečnosti. To jsou orgány kolektivní obrany, což je úplně jiný pojem než pojem kolektivní bezpečnosti. Kolektivní bezpečnost je, že se státy tak nějak sejdou a při šampaňském si řeknou, že na sebe nebudou útočit. To je prázdná a nesmyslná věc, diplomatická hra v salonech. Kolektivní obrana znamená, že si státy slíbí, že přijdou na pomoc jeden druhému, když budou napadeni. Nevidím jediný důvod ve světě, kde se Evropa stává drobečkem v globálním světě, a je pošetilé spoléhat na to že nám bude bezpečněji, když naše obranná kapacita bude menší než je teď v Severoatlantické alianci."

Má summit NATO v Praze nějaký zvláštní význam pro Českou republiku?

Uhl:"Myslím že ne kromě toho rozšíření o Slovensko. Česká republika velmi potřebuje Slovensko a další státy tohoto regionu, jako partnera pro svojí budoucnost v Evropě."

Bratinka: "Summit jako událost má význam, že od Estonska až po Bulharsko bude pás států Severoatlantické aliance, to je ohromné dílo. Co se týče významu pro Českou republiku, dostane se na několik dní do centra pozornosti celého světa. Pro takto malou zemi je to vždycky plus."