Odborníci zkoumají ostatky 14 pražských františkánů

Foto: ČTK

Ve středu zástupci církve vyzvedli ostatky 14 umučených pražských františkánů z truhly v kostele Panny Marie Sněžné. Odborníci lebky a kosti zkoumali na místě a během léta budou v anatomickém ústavu. Na podzim by mělo být 14 řeholníků blahořečeno.

Čtrnáct františkánů pocházelo z různých zemí západní Evropy. Byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními. Po vpádu pasovských vojsk do Prahy v roce 1611 se proti nim obrátil hněv Pražanů. Ti je považovali za kolaboranty a zabili je.

"Místní obyvatelstvo i ti, kteří se sem uchýlili do ochrany a kteří většinou byli právě protestanti, tak to spíše brali tak, že katolické kláštery jsou nějak ve spojení s útočníky, s těmi Pasovskými. Zároveň využili situace a vtrhli do těch klášterů, rabovali a tady se i vraždilo. Vraždilo se ještě na Karlově v klášteře augustiniánů, možná i u svaté Anežky,"

popisuje události jara 1611 spoluorganizátor blahořečení Petr Regalát Beneš. Dřevěná truhla vážila při středečním vyzvedávání asi sto kilo a měla rozměry dvakrát jeden metr. Našly se v ní načernalé lebky a kosti. Co teď s truhlou bude, to popisuje bratr Jan František Sadílek.

"Byla vyzdvižena zpod oltáře a přenesena do pasovské kaple, kde probíhá to základní ohledání."

Petr Regalát Beneš
Než byla schrána s ostatky vyzdvižena z podlahy pod bočním oltářem, nevěděli organizátoři, co přesně v ní najdou. Pouze se domnívali, kolik ostatků a v jakém stavu v ní bude. Pokračuje Petr Regalát Beneš.

"Donedávna jsme měla za to, že bylo jedno takové velké prozkoumání děláno v roce 1944. Teprve nedávno jsme zjistili, že oni v podstatě sice tu truhlu tehdy vytáhli, ale dovnitř do ní nešli. Takže naposledy se vlastně do této truhly vstupovalo až v roce 1677. My úplně nevíme, co tam najdeme a při té příležitosti bude nezbytné určité prozkoumání těch kostí."

Při průzkumu se vyberou ostatky pro nové relikviáře, které budou uloženy v pražské katedrále a v kostele Panny Marie Sněžné. Výzkum by měl pomocí antropologických metod co možná nejpřesněji zjistit, jaká jednotliví františkáni utrpěli zranění a co bylo příčinou jejich smrti.Petr Regalát Beneš popisuje, jak se vlastně tito františkáni do Prahy dostali.

"Jsme v době vlády Rudolfa II. a tady vlastně bylo centrum říše, takže bylo logické, že ty velké řeholní řády se tu snažily mít zastoupení. Proto sem přišel generální ministr v roce 1603 a tady se mu údajně líbilo to zbořeniště, protože tento kostel, to vlastně tehdy byly tři obvodové zdi - bez střechy a bez stropu. Jemu to prý připomínalo Koloseum. Požádal Rudolfa II. o to, aby sem františkáni mohli přijít a začít to restaurovat."

Komunita františkánů byla mezinárodní, protože v Praze byly i tehdy velké menšiny, jako italská, španělská nebo německá. Bratři tak mohli sloužit bohoslužby v různých jazycích pro různé publikum. Blahořečení pražských mučedníků začalo již krátce po jejich smrti, proces byl ale z různých důvodů několikrát přerušen.

"Ty snahy o blahořečení se počítají přinejmenším od roku 1624. Určitá úcty tady byla hned od prvních dnů. Oficiální proces blahořečení byl právě otevřen až toho roku 1677. Z různých důvodů tam zároveň byl problém finanční. Tehdy poprvé to bylo zastaveno, asi předpokládali, že to půjde snadno a že se ten proces rychle obnoví."

Proces byl nakonec obnoven až na žádost biskupů v roce 1992. Dodejme, že v pražském klášteře Panny Marie Sněžné dnes žije 14 bratří. Je to shodou okolností stejný počet jako před čtyřmi stovkami let.