Okno do Latinské Ameriky

Katerina Bohac, foto: Miroslav Krupička

Před rokem v Praze otevřelo Latinsko-americké kulturní centrum s galerií. Jeho zakladatelkou a neúnavnou organizátorkou je Katerina Bohac, Venezuelka s českými kořeny. Centrum má za sebou řadu akcí a před sebou velké plány.

Katerina Bohac, foto: Miroslav Krupička
Katerina Bohac vystudovala uměleckou školu v Caracasu a pak se řadu let uměním živila – jako výtvarnice a učitelka. Před pěti lety se rozhodla odcestovat do rodné země svého otce – do Česka. Nejdřív učila španělštinu, ale táhlo ji to k umění. Zhruba před třemi lety založila Latinsko-americké kulturní centrum. Nejdřív mimo Prahu, od konce roku 2013 sídlí v Jungmannově ulici v Praze poblíž Divadla Komedie. Od svého založení centrum uspořádalo přes dvě desítky výstav umělců z Latinské Ameriky a postupně se nabalovaly další činnosti – výuka španělštiny, latinsko-amerických tanců. V následujícím rozhovoru Katerina prozrazuje, jaké je poslání a činnost centra v letošním roce.

Galerie Latinskoamerického kulturního centra, foto: Miroslav Krupička
„Naše centrum je zacíleno na českou veřejnost. Amerika je daleko, ne každý Čech se tam dostane, a tak chceme představovat výtvarné umění, hudbu a gastronomii z Latinské Ameriky českým návštěvníkům. V České republice ani v okolních zemích zatím žádné středisko nebo galerie, která by se věnovala latinsko-americkému umění, není. Chceme být takovým oknem, kterým se lze podívat do Latinské Ameriky.“

Zatím nejviditelnější částí centra je asi galerie…

Výstava venezuelských malířů, foto: Miroslav Krupička
„Ano, ve vstupních prostorách máme galerii a kavárnu. V galerii je momentálně souborná výstava venezuelských malířů, ale galerií prošli umělci z řady dalších zemí. Při pořádání výstav spolupracujeme s ambasádami latinsko-amerických států v Praze – Brazílie, Chile, Argentíny, Venezuely, Kuby, Peru a Mexika. O autory nemáme nouzi, hlásí se nám sami. Také pořádáme Bienále latinsko-amerického umění. Loni se tato přehlídka konala v Institutu Cervantes v Praze, letos v dubnu bude v Senátu. Jsme otevřeni i dalším umělcům, takže jsme tu měli výtvarníky z Rumunska, Finska i Česka.“

„Ještě v únoru zahájíme výstavu českého malíře Josefa Luňáčka, představitele tzv. akční malby. Pak u nás bude vystavovat kubánský autor žijící v Rusku Omara Godínes a český výtvarník Petr Herel. Ten je zajímavý tím, že maluje gejši. Od nás výstava poputuje do Japonska.“

Koncem loňského roku jste prezentovali obrazy brazilské malířky s českými kořeny Lisy Forell. Jak jste s ní navázali kontakt?

Lise Forell, foto: archiv České televize
„Lise Forell má velkou rodinu a její vnuk, který je hudebníkem, navštívil Prahu. Přišel do našeho centra a nabídl zprostředkování výstavy své babičky. Domluvili jsme se a výstavu se podařilo uskutečnit. Lise Forell je velmi zajímavá žena. Její 90 let a před válkou za dramatických okolností uprchla do Latinské Ameriky. Usadila se v Brazílii a stala se z ní známá malířka. Vzhledem k věku už bohužel nemohla přijet. Naše galerie jí tady zastupuje a prodává její obrazy.“

Jaké jsou vaše plány na letošní rok?

Výstava venezuelských malířů, foto: Miroslav Krupička
„Od letoška rozšiřujeme škálu našich činností. Kromě výstav nabízíme kursy kreslení a malby pro děti i dospělé, pro postižené děláme arteterapii. Pak pořádáme výuku latinsko-amerických tanců, jako je salsa, samba nebo merengue. Ty budeme mít každý den jako určitou formu cvičení. Dál nabízíme studium jazyka – máme kurs španělštiny, portugalštiny, italštiny a francouzštiny. Naprostou novinkou je výuka hry na bicí nástroje, samozřejmě latinsko-americké.“



Arepas, ilustrační foto: Jdvillalobos, CC BY 3.0
„Jednou za měsíc chceme dělat kurs vaření ve stylu „vaří celá rodina.“ Budeme lidi učit připravovat běžná latinsko-americká jídla, například venezuelské arepas nebo ceviches z čerstvých ryb. Společně to připravíme, uvaříme a taky ochutnáme. Některé kursy už běží, některé začínají teď v březnu. Ještě bych ráda připomněla filmové projekce, které budeme pořádat jednou týdně ve spolupráci s jihoamerickými ambasádami.“

Kolik má vaše centrum zaměstnanců a jak jste financováni?

„Máme tři zaměstnance, ostatní jsou lektoři. Naším záměrem je, abychom většinu potřebných financí získali z kursů, které jsou samozřejmě placeny, a dále z grantů. Momentálně připravujeme žádosti o různé kulturní granty. Zatím máme jednoho partnera – společnost Dallmayr Kaffee, která nás podpořila v začátcích, ale další sponzory a partnery hledáme. Koncem roku chceme uspořádat aukci uměleckých děl, jejíž výnos by šel na rozvoj centra.“

Foto: Borja de Jorge
Jaké reakce od lidí zaznamenáváte?

„Zatím kladné. Hodně lidí o nás stále neví, nicméně chodí k nám Češi, Latinoameričané i turisté, protože sídlíme v centru Prahy. To je dobře, protože chceme být maximálně otevřeni všem. Někdy se setkávám s představou, že se u nás lidé nedomluví, že mluvíme jen španělsky, ale není to tak. Mluví se česky, španělsky, anglicky… Domluvíme se s každým, protože chceme, aby si každý od nás něco odnesl.“

Děkuji za rozhovor.

Autor: Miroslav Krupička
klíčové slovo:
spustit audio