Opera nebo film?

Tři přání aneb Vrtkavosti života, Bohuslav Martinů

Tři přání Bohuslava Martinů jsou jedním z nejzvláštnějších děl operní historie. Jedná se totiž o operu – film. Co to znamená v praxi? První dějství se odehrává během natáčení filmu. Princip divadlo na divadle je zde transformován na film v opeře. Na divadelním jevišti tedy sledujeme, jak se na scéně (jakoby) natáčí film.

Tři přání aneb Vrtkavosti života,  Bohuslav Martinů | Foto: Martin Popelář,  Národní divadlo Moravskoslezské

Při posledním nastudování opery v Ostravě tento princip dovedli až do logického konce, což znamenalo, že na jevišti se skutečně natáčelo, během přestávky se natočený materiál bleskově zpracoval, a po přestávce se na jevišti roztáhlo obrovské plátno a diváci sledovali čerstvě natočený film za doprovodu orchestru, vlastně jako v éře němého filmu.

Tři přání aneb Vrtkavosti života,  Bohuslav Martinů | Foto: Martin Popelář,  Národní divadlo Moravskoslezské

Toto jevištní řešení vyžaduje odvahu a dobrou organizaci. Dostát těmto nárokům není tak úplně jednoduché, což je důvod, proč jsou Tři přání uváděna jen zřídka. V českých zemích byla uvedena jen třikrát. Brno se v roce 1971 zasloužilo o světovou premiéru, Praha převzala štafetu v roce 1990, velkým úspěchem pak byla již zmíněná ostravská inscenace v roce 2015. V zahraničí byla opera dosud uvedena jen dvakrát v Německu, přestože jiná díla Bohuslava Martinů se ve světě hrají poměrně často.

Tři přání aneb Vrtkavosti života,  Bohuslav Martinů | Foto: Martin Popelář,  Národní divadlo Moravskoslezské

Jak už bylo řečeno, Tři přání bývají označována jako opera-film, zároveň lze tuto operu popsat jako výpravnou revue s rámcovým, velmi volným příběhem, který umožňuje zařazení různorodých hudebních, mluvených, tanečních nebo baletních čísel jen velmi volně souvisejících se základním dějem. Tři přání  jsou tvrdým oříškem nejen pro režiséry, ale i pro muzikanty. Už sama různorodost hudebních prostředků, které dílo přináší, je pro operní orchestr těžko zvládnutelná. Jak se vypořádat s tak stylově pestrou hudbou, která přináší mnoho jazzových pasáží (partitura orchestru zahrnuje i saxofony, flexoton, harmoniku), taneční formy, mluvené texty? Ve třetím dějství pak navíc najdeme jak ryze komorní hudbu k sestříhanému němému filmu, tak symfonickou muziku v části Odjezd.

Existují pouze dvě nahrávky tohoto díla. První pořídila Janáčkova opera v Brně v roce 1990 a lze ji objednat v katalogu firmy Supraphon. Druhá vyšla letos v Ostravě jako nekomerční nahrávka z nastudování místním operním souborem.

Autor: Libor Kukal
klíčové slovo:

Související

  • Hity klasické hudby

    Česká klasická hudba je nejen součástí kultury, historie národa, ale doslova české duše. V letošním roce jsme pro vás připravili cyklus známých hitů české klasické hudby.