Před 120 lety měla premiéru Janáčkova Její Pastorkyňa
Její Pastorkyňa, uváděná jako Jenůfa, je dnes ve světě nejhranější českou operou. Naposledy zaznělo Janáčkovo dílo v Lyrické opeře v Chicagu pod vedením dirigenta Jakuby Hrůši.
Leoše Janáčka hluboce oslovilo stejnojmenné realistické činoherní drama české spisovatelky Gabriely Preissové, které bylo uvedeno bez valného úspěchu v roce 1890. Skladatelovu úmyslu námět zhudebnit se autorka zpočátku bránila, nicméně o pět let později Janáček přece jen hru upravil do podoby libreta. Cesta ke zrodu jedné z nejúspěšnějších oper byla ovšem dlouhá a komplikovaná. Operu Janáček komponoval devět let a dalších patnáct let do ní zasahoval.
Realistické drama z venkova
Se smyslem pro zemitou dramatičnost i s velkým soucitem vykreslil Janáček lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené vesnické komunity, kde člověk žije na očích druhým. To zasahuje do života dívky Jenůfy a především řídí jednání její nevlastní matky Kostelničky, která se za každou cenu snaží udržet si pověst ctnostné ženy a respekt celé vesnice. Činí tak paradoxně tajnou vraždou Jenůfina nemanželského dítěte.
Na prknech největších operních domů
Operu dokončil skladatel až na počátku roku 1903. Národní divadlo v Praze ji kvůli osobním sporům tehdejšího šéfdirigenta Kovařovice s Janáčkem odmítlo. Byla tedy nastudována v Brně a její světová premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří, kde sklidila velký úspěch. V Národním divadle byla poprvé uvedena až o 12 let později. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Americká premiéra v Metropolitní opeře v New Yorku proběhla v prosinci 1924 s německým textem Maxe Broda. V češtině byla opera poprvé uvedena 19. prosince 1992, kdy hlavní roli zpívala Gabriela Beňačková a představení řídil James Conlon. Dnes patří Jenůfa k oblíbenému repertoáru mnoha světových operních scén.
