Leoš Janáček, ve světě nejhranější český operní skladatel

Ve světě se Leoš Janáček proslavil hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba. Tvorba rodáka z Hukvald odráží lidové motivy moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska.

Poslechněte si rozhovor Víta Pohanky s docentem Jiřím Zahrádkou z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně, předním odborníkem na Janáčkův život a dílo.

Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech|Foto: Romana Kubicová, Český rozhlas

Kraj na pomezí Moravy a historického Slezska se stal za průmyslové revoluce centrem těžby uhlí a výroby oceli. Když ale zapátráme po osobnosti, která z něj vzešla a získala si bez nadsázky globální pověst, najdeme ji v úplně jiné oblasti. Leoš Janáček je považovaný za jednu z nejvýznamnějších skladatelských osobností dvacátého století. Světlo světa spatřil v roce 1854 v Hukvaldech, malé vesničce v podhůří Beskyd.

“Leoš Janáček se narodil místnímu učiteli. Ty by nebylo nijak špatné sociální postavení, kdyby to nebylo ve velmi chudém kraji a kdyby v té rodině nebylo těch dětí 12 respektive 14,” říká docent Jiří Zahrádka z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně.

Leoš Janáček a Kamila Stösslová|Foto: Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea

Dva sourozenci malému Leošovi zemřeli v dětství. Otec Jiří Janáček byl navíc nemocný. Už v jedenácti letech proto rodina poslala nadaného chlapce do klášterní školy ve Starém Brně jako fundatistu, tedy žáka, který se vzdělával a vyrůstal na náklady kláštera. Jeho velmi kvalitní hudební základy, které si přivezl z Hukvald od rodičů, mu pomohl rozvinout pedagog a skladatel Pavel Křížkovský, v té době jedna z nejvýznamnějších skladatelských osobností nejen na Moravě, ale v celém Česku. Později si Janáček rozšířil vzdělání na Pražské varhanické škole, v Lipsku a ve Vídni. Začal sám skládat a věnoval se nesmírně rozmanité tvorbě, která zahrnuje opery, komorní hudbu a orchestrální díla. Nejvýznamnější je zřejmě opera "Její pastorkyňa", která měla premiéru v roce 1904. Janáček o ni musel bojovat, ale po uvedení v pražském Národním divadle v roce 1916 získala mezinárodní uznání. Další jeho významná díla jsou například "Příhody lišky Bystroušky", opery "Káťa Kabanová" a "Věc Makropulos".

L. Janáček: Její pastorkyňa - 1st scene - Laca (Titusz Tóbisz) & Jenůfa (Lucie Kašpárková)

• Edit
• Smazat

Leoš Janáček se tak stal uznávaným a velmi progresivním skladatelem světového věhlasu až po 60. roce života. Slávy a poct si pak užíval až do smrti v roce 1928. Je tak trochu symbolické, že zemřel v Ostravě v dnešním Moravskoslezském kraji, i když nejdelší část života prožil v Brně, kde po něm pojmenovali Janáčkovu akademii múzických umění a kde má také svůj dům a památník.

Další slavní rodáci Moravskoslezského kraje

V Opavě se narodil básník Petr Bezruč, autor Slezských písní, konkrétně básní Ostrava a Maryčka Magdónova.

Z Kopřivnice pocházel Zdeněk Burian, malíř proslulých obrazů a ilustrací z doby pravěku.

Kopřivnickým rodákem byl také čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu Emil Zátopek.

Světoznámý psycholog Sigmud Freud se narodil v Příboru.