Řekne-li se rudý dědek, alespoň starší generace si nepochybně vybaví profesora Zdeňka Nejedlého. Pro mnohé to byl postrach české kultury, který z ní z moci svého úřadu po roce 1948 vytěsňoval všechny, kdo neodpovídali linii gottwaldovské komunistické strany. Byl to ale také jeden z největších českých vzdělanců meziválečného Československa, žák T.G.Masaryka, který o svém učiteli napsal rozsáhlou studii. Odborníci si dodnes cení i jeho spisů o husitství nebo Richardu Wagnerovi.
Jiří Křesťan, 'Zdeněk Nejedlý, politik a vědec v osamění', foto: Paseka
Řekne-li se rudý dědek, alespoň starší generace si nepochybně vybaví profesora Zdeňka Nejedlého. Pro mnohé to byl postrach české kultury, který z ní z moci svého úřadu po roce 1948 vytěsňoval všechny, kdo neodpovídali linii gottwaldovské komunistické strany. Byl to ale také jeden z největších českých vzdělanců meziválečného Československa, žák T.G.Masaryka, který o svém učiteli napsal rozsáhlou studii. Odborníci si dodnes cení i jeho spisů o husitství nebo Richardu Wagnerovi. Touto rozporuplnou postavou, ze které si nakonec kdekdo utahoval, se víc než dvacet let zabýval historik Jiří Křesťan. Výsledky svého bádání v českých i zahraničních archivech nakonec shrnul do práce nazvané Zdeněk Nejedlý, politik a vědec v osamění. Tato studie získala letošní cenu Magnesia Litera v kategorii literatura faktu. Jiřího Křesťana si do studia pozvali kolegové Karolína Demelová a Jonáš Zbořil:
