Oštěpařka Špotáková má za sebou fantastickou sezónu vyšperkovanou titulem mistryně světa
Barbora Špotáková prožila sezónu snů. Naše oštěpařka jí korunovala titulem mistryně světa, vítězstvím ve světovém atletickém finle i národním rekordem. Svými výkony se tak s předstihem zařadila mezi medailové kandidátky OH příští rok v Pekingu.
"Mám po rodičích pedagogické sklony. Učitel také říká stejné věci dokola, takže mně nedělá problém odpovídat na stejnou otázku dvacetkrát. Navíc se vždy snažím odpovědět trochu jinak, aby to pak druhý den v novinách nevyšlo všechno stejně."
V letošní sezóně zažila dva vrcholy. K titulu světové šampionky z japonské Ósaky přidala v samotném závěru triumf na Světovém finále ve Stuttgartu. Navíc oba závody vyhrála v novém českém rekordu. Při srovnání významu obou klání však neváhá ani sekundu.
"Ten výkon je téměř stejný, ale ty závody jsou naprosto rozdílné. Na MS se připravujete celou sezónu, tam jde o všechno, zatímco Světové finále je úplně na konci sezóny a tam už všem chybí síly. Musíte se často vybudit alespoň na jeden pokus, což naštěstí v oštěpu lze. To jsem udělala já a stačilo to na vítězství."
Z tohoto hlediska je jasné, že na světovém šampionátu je na závodníka vyvíjen daleko větší psychický tlak a to ze všech stran.
"Ten tlak je na MS o mnoho větší. Ve Světovém finále jde jen o jakousi třešničku na dortu, osm nejlepších atletů tam jede v podstatě za odměnu a jde jen o prestiž. Zatímco na MS jsou národní federace, teď vidíte vlajky a zvládnout tlak toho, že reprezentujete je strašně náročný."
"Na MS více reprezentujete svou zemi a vzhledem k tomu, že Němci jsou velcí nacionalisti a ona si na ten titul hrozně věřila, tak to úplně emocionálně nezvládla a nebyla schopná mi upřímně pogratulovat. Naopak ve Stuttgartu už byla se vším smířená, navíc se necítila úplně ideálně. Myslím, že jsme si tam všechny upřímně pogratulovaly k celkově náročné sezóně, zvládly jsme i společné foto, takže to bylo úplně v pohodě."
Přesný počet tréninkových hodů za sezónu Špotáková nezná, nicméně je logické, že se intenzita přípravy liší dle ročního období.
"Nepatřím k těm, které si počítají hody. Spíše se řídím podle pocitů, ale velice se to liší podle přípravy. Na podzim neházíte tak náročné hody, hází se z kratšího rozběhu. Naopak před sezónou už házíte na maximum a tam když to ideálně nezvládnete technicky, tak ten hod dokáže pořdně bolet, tzn. že na ně se musíte max. zkoncentrovat a vyhecovat. Takže liší se to od 50 hodů na podzim po 10 hodů v létě."
Barbora Špotáková je v současosti nejlepší oštěpařkou planety, ovšem, že se bude věnovat právě této technicky náročné disciplíně, to jako mlá netušila, neboť její talent byl univerzální.
"Přímo v házení to nebylo poznat, ale měla jsem velmi pevnou stavbu těla, takže na jaký sport jsem šáhla, tn mi šel. Ale když jsme házely na základce krikeťákem, tak jsem nepatřila k nejlepším, zatímco když jsme chytly do ruky oštěp, tak jsem házela o 3 metry dál, než ostatní, protože oštěp není jen o ráně v ruce, ale hlavně o citu správně ho trefit, aby letěl v ose, což je na tom úplně nejtěžší."
