Otomar Krejča nasadil českému divadlu laťku hodně vysoko

Otomar Krejča, foto: ČTK

Jeden z nejvýznamnějších českých divadelníků 2. poloviny 20. století - tak se v posledních dnech často psalo o režiséru a herci Otomaru Krejčovi. Šlo bohužel o nekrology, protože Otomar Krejča 6. listopadu ve věku nedožitých osmaosmdesáti let zemřel. Zakladateli Divadla Za branou je věnována dnešní kulturní rubrika. Připravila ji Milena Štráfeldová.

Otomar Krejča,  foto: ČTK
Otomara Krečju jako herce a ani jako režiséra nebylo možné přehlédnout. Nejen pro jeho vysokou, robustní postavu a výrazné rysy, ale i pro jeho mimořádné nasazení, opravdovost a až úporné hledání pravdy na divadle. Ovlivnil tím celou generaci herců, která přicházela na jeviště v 50. a 60. letech. Potvrzuje to i herec a režisér Jan Kačer:

"V době, kdy jsme se my, ta generace, která šla těsně po něm, začínali rozhlížet po divadle, tak on byl taková obrovská skála, která stála před námi jako monument. Monument hlavně pracovitosti, úsilí, strašné poctivosti. Já si myslím, že Krejča vlastně založil nebo byl u základů té slavné pověsti českého divadla, kterou v 60. letech převzala pak menší divadla jako Zábradlí nebo Činoherák."

Otomar Krejča byl původně hercem, k divadlu nastoupil už po maturitě v r. 1939. Po válce vystudoval divadelní vědu a vedle herectví ho stále více zajímala režie. Od r. 1951 byl členem Národního divadla a v r. 1956, v pouhých 35 letech, se stal jeho ředitelem. Do roku 1961, kdy z Národního odešel, se na jeho scéně snažil uvádět i díla současných českých autorů, Františka Hrubína a především Josefa Topola. Z jeho hry Jejich den je i následující ukázka:

V r. 1965 Krejča založil slavné Divadlo Za branou, které v 60. letech patřilo svou dramaturgií i hereckými výkony k evropské špičce. Hráli zde například Marie Tomášová nebo Jan Tříska a Krejča tu uváděl antické tragédie i hry Antona Pavloviče Čechova. V r. 1972 však bylo Divadlo Za branou zrušeno a normalizátoři Krejčovi prakticky znemožnili umělecké působení v Česku. Dalších 20 let režíroval často v zahraničí, hlavně v Rakousku a v Německu. Po listopadu 89 obnovil Divadlo Za branou, to se ale z finančních důvodů nadlouho nepodařilo.

Dnes je Krejča zmiňován především jako divadelní režisér, v našem pořadu ale přinášíme i dvě ukázky jeho herectví. První je z Pogodinovy hry Kremelský orloj, která měla v Národním divadle premiéru v r. 1946:

Následující ukázka vznikla o šest desítek let později. Otomar Krejča v rozhlase ztělesnil hlavní postavu ze hry Thomase Bernharda Minetti, Portrét umělce jako starého muže:

Otomar Krejča získal řadu zahraničních i domácích cen. Je například nositelem francouzského Řádu za umění a literaturu, italské Pirandelliho ceny nebo ruské Stanislavského ceny. V r. 1998 dostal od prezidenta jedno z nejvyšších českých státních vyznamenání, Medaili za zásluhy.