Památková inspekce kritizuje opravy Karlova mostu
Památkáři se hádají s památkáři - tak by se dal ve zkratce charakterizovat spor o kvalitu rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších pražských památek Karlova mostu. Na místě se byl spolu se zástupci znesvářených stran podívat i ministr kultury.
Památkové inspekci se zdá, že kameny nesedí. Navíc se jich mění více, než je třeba. S tím zásadně nesouhlasí Národní památkový ústav. Jak tvrdí jeho představitelé, když geolog řekne, že se určitý kámen do 15 let rozpadne, je otázka, zda ho tam nechat a za deset let opravovat znovu. Stav některých kamenů ukazuje přímo na Karlově mostě i architekt Ondřej Šefců.
"Toto jsou kameny, které mizí ve stoupě. Výraz kámen je tady příliš nadsazený, protože jde v podstatě jen o kamennou destičku silnou 4 centimetry a zbytek výplně zábradlí tvořila směs aktivovaného cementu. To jsou cementové výplně ze 70. let 20. století. Tento materiál zabraňuje, aby se z kamene mohla odpařovat voda. Když někdo přijde a řekne, že ten kámen je v pořádku, tak by měl také zkoušet jaký ten kámen je. Tohle přece není kámen, který bych s čistým svědomím mohl vrátit do tělesa mostu."
Objevila se také otázka, co se děje s kvádry, které jsou z mostu odebrány, uvedl ředitel památkové inspekce Jiří Varhaník.
"Kvádry jsou deponovány a ty nepoužitelné by měly být drceny, ale tohle je otázka, která nebyla důsledně řešena při přípravě stavby. Pokud je mi známo, tak se vyskytl i názor, že některé díly by mohly být rozřezány na malé kousky jako nějaké upomínkové předměty."
Kvůli sporům památkářů se na Karlův most přišel podívat i ministr kultury Václav Jehlička. S architektem Šefců se ministr shodl v tom, že památku nelze restaurovat tradičními kamenickými technikami. Pokud by stavebníci zvolili původní metodu řezání kamene, oprava by se protáhla na mnohem delší dobu. Možná až 10 let.
