Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích
V našem pravidelném cestování se dnes vydáme do Jabkenic, kde byl po 16 letech obnoven Památník Bedřicha Smetany, skladatele, který položil základy naší operní tvorby. Jeho Prodaná nevěsta se stala nejslavnější českou operou. Řadu stěžejních děl pak zkompoval v závěru života právě na jabkenické myslivně. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Nic nepřiblíží člověka tak, jako místo, které se mu stalo se mu útočištěm, ale také inspirací. Místo, kde žil se svojí rodinou, předměty, které denně používal, dopisy, které psal svým blízkým i lesy, kde se procházel. A právě takovým místem je myslivna v Jabkenicích, kde prožil Bedřich Smetana žávěr života. Jak uvedla ředitelka Muzea Bedřicha Smetany Olga Mojžíšová, do Jabkenic se s rodinou přistěhoval v roce 1875. Žila zde totiž jeho nejstarší dcera Žofie, která byla provdána za nadlesního Josefa Schwarze.
"Ale Bedřich Smetana v tom roce 1875 tady pobýval ještě stále jako host. Jak si sám napsal do deníku, protože doufal, že se uzdraví a že se bude moci vrátit ke své činnosti v Praze. Protože se léčení nezdařila a zůstal hluchý, tak i on se potom natrvalo v roce 1876 do Jabkenic do myslivny přestěhoval a žil tady se svou rodinou až do své smrti."
Bedřich Smetana byl brán v Jabkenicích se vší vážností. Říkalo se mu tady pan kapelník. Intenzivně komponoval a právě v Jabkenicích také vznikla řada jeho nejvýznamnějších děl - jako například poslední tři opery Tajemství, Hubička a Čertova stěna. Dokončil tu i slavný cyklus Má vlast. Ve svém deníku psal:
Když na psanou hudbu hledím, zaznívá mi zcela mimovolně a bez námahy v živé představě, jako bych slyšel skutečné nástroje i zpěvné hlasy - jenom trvá-li to dlouho, cítívám pak v hlavě trapnou rozechvělost, zvýšený šum... Ten šum! Ten lomoz!
"Občas z těch Jabkenic tak trošku utíkal do Prahy ke kratším i delším pobytům, aby se mohl setkat s přáteli, vyřídit si svoje záležitosti a aby užil toho společenského života a načerpal zase takovou nějakou vzpruhu a inspiraci do další tvorby."
Právě do Smetanovy tvorby se můžete zaposlouchat v salónku, kde si můžete vybrat libovolnou skladbu. Jádrem nové expozice jsou dva historické interiéry v prvním patře, Smetanova pracovna a rodinný salon. Tvůrci Památníku se snažili o maximální přiblížení Smetany ne jako slavného skladatele, ale jako člověka z masa a kostí. Najdete tu jak Smetanův deník, ale i vzpomínky jeho rodiny a přátel.
"Tak třeba, když jezdil ke svému bratrovi střílet, tak to ve vzpomínkách zachytil později jeho žák, klavírista Josef Jiránek a ten tam velmi humorně popisuje, že mistr měl při těch svých pochůzkách po revíru za doprovod hajného, který měl za úkol ho přenášet přes bahniska a že byl mistr i s tou flintičkou lehký jako sirka a měl spíše spíše hodně dobré vůle něco střelit, než opravdu střelil."
Smetanova vnučka, Běla Čapková zase vzpomíná na druhou Smetanovu ženu Bety, velmi vzdělanou dámu, která byla podle jejího vyprávění zřejmě vtipnou společnicí a mimořádně kultivovanou ženou, která udržovala společenský život rodiny.
Bedřich Smetana nepřišel do Jabkenic jako do úplně neznámého prostředí. Kontakty zde pěstoval už od svých studentských let. Byl například učitelem hudby v rodině hraběte Thuna, který v létě pobýval se svou rodinou na zdejších zámečcích. Nedaleko žil jeho bratr Karel, lesník v knížecích službách. V Mladé Boleslavi pak Smetana založil zpěvácký spolek a stal se jeho čestným členem. Pochována je tu i jeho maminka. O tom všem vypovídá i expozice v Jabkenické myslivně. Nejzajímavějším zdejším exponátem je Smetanův klavír.
"A tento klavír potom daroval jako svatební dar své dceři Žofii. Takže s ní se ten klavír přistěhoval až sem do Jabkenic a u něho vlastně Smetana skládal a tvořit ta své jabkenická díla."
Skládal na něm i svoji poslední a nedokončenou operu Viola. Námětem byl Shakespearův Večer tříkrálový. Vystavena je tu notová partitura, kde je Smetanovou rukou psaná poznámka "tuto stranu zničit". Přesto se zachovala.
Myslivnu koupila v roce 1936 společnost Dědictví Bedřicha Smetany. Do Jabkenic se později vrátil Smetanův první vnuk Zdeněk, který si tu za první republiky postavil vilku. Jeho obrazy zdejší krajiny dnes zdobí koncertní salonek myslivny. Jak uvedla Olga Mojžíšová, dodnes žije mnoho Smetanových potomků.
"Oni snad mají nějaké rodinné sešlosti. Nevím jak často. My jsme se pokusili jednou se s nimi setkat jako s celou rodinou, takže jich do Smetanova muzea přišlo okolo třiceti a bylo to velice příjemné setkání."
Jak dodala Olga Mojžíšová, jabkenická myslivna má jednu nevýhodu a tou je problematické spojení s Prahou. Ale turisté o myslivně a Bedřichu Smetanovi vědí. Autokary sem z Prahy směřovaly už druhý den po otevření. Navíc leží Památník nedaleko lázeňského města Poděbrady a může se stát vyhledávaným místem výletů.
