Pandemie vyvolala zvýšený zájem o občanství a české pasy

Фото: Ольга Васинкевич, Чешское радио - Радио Прага

Cestování je letos skoro nemožné, přesto poněkud paradoxně zájem o české pasy neklesá, alespoň na některých českých konzulátech v zahraničí.

Jaroslav Kantůrek,  foto: Klára Stejskalová

Ve Spojených státech zájem o český pas vyvolala i novelizace zákona o dvojím občanství z roku 2019, kdy mohou o české cestovní doklady žádat také příslušníci druhé a třetí generace Čechů ve Spojených státech. Jak vypadá aktuálně cestování mezi USA a Českou republikou, nakolik je konzulát vytížený žádostmi o pasy a nakolik pandemie i nepokoje vyvolané černošskými protesty vede české krajany k úvahám o návratu do Česka. Na to jsme se zeptali generálního konzula v Chicagu Jaroslava Kantůrka.

Jak vůbec v současnosti v těchto dnech funguje cestování mezi Spojenými státy a Českou republikou?

Vzhledem k řadě restrikcí, které platí už od března, je v současné době cestování velmi omezeno. Po celou tuto dobu mohli do České republiky cestovat pouze občané, kteří cestují jako čeští občané z českým pasem, a zpátky se mohou vrátit jako Američané, což znamená, že tuto cestu mohou absolvovat všichni ti, kteří mají dvojí občanství.“

Foto: 27707,  Pixabay / CC0

Zákon o dvojím občanství byl přijat poměrně nedávno, nakolik jeho přijetí zvýšilo zájem o české občanství?

Možnost dvojího občanství byla krajanskou komunitou ve Spojených státech velmi pozitivně přijata. Obecně navíc platí, že zájem o český cestovní pas ve světě také stoupl, vzhledem k možnosti cestovat do celé Evropské unie. Problém ovšem je, že k českému původu a jazyku se tady ve Spojených státech hlásí kolem 1,5 milionu lidí. To se ale často jedná o potomky čtvrté nebo páté generace českých přistěhovalců z 19. století. Proto má dvojí občanství vyřízen pouze zlomek z této komunity. Mimochodem Američany českého původu zasáhla v letošním roce covidová cestovní omezení, protože nemohou cestovat do České republiky jako turisté. Řada z nich tam jezdí pravidelně navštěvovat příbuzné, přátele, což představuje také výraznou ztrátu pro náš cestovní ruch. Protože krajané z Ameriky přijížděli do České republiky na delší pobyt, navštěvují regiony po celé republice. I tato situace vyvolala zvýšený zájem o občanství a české cestovní doklady.“

Foto: archiv Generálního konzulátu České republiky v Chicagu

Takže se dá říct, že generální konzulát si nemůže v současnosti na nedostatek práce ztěžovat? Je ten zájem skutečně takový, že by se dalo mluvit až o přetížení?

Ano, letošní rok je velmi specifický. Začalo to hned v březnu, kdy jsme nejprve řešili urgentní repatriace českých občanů a turistů nejen z celých Spojených států, ale našeho repatriačního letu z Chicaga využili i čeští turisté z oblasti Karibiku nebo jižní Ameriky. Během jara se potom postupně vraceli studenti středních a vysokých škol. Ale v zásadě od března až do současnosti mají s ohledem na platná cestovní omezení možnost cestovat ze Spojených států do České republiky pouze ti občané s dvojím občanstvím, kteří vycestují do České republiky na český pas a vrací se jako Američané.

V Chicagu žije početná skupina českých nelegálů. Zvýšil se vzhledem k pandemii, ale i k rasovým nepokojům, které ve Spojených státech jsou, jejich zájem o případný návrat do Čech a s tím i zájem dát si do pořádku české doklady?

Ano, tato agenda nás opravdu velmi vytěžuje. Samozřejmě se jedná i o skupinu Čechů, kteří pobývají ve Spojených státech dlouhodobě, byť zcela oficiálně, ale bohužel v tuto dobu mohou odcestovat do České republiky, ale pokud nedisponují příslušným pobytovým povolením, nemohou se vrátit do Spojených států. V souvislosti s covidovým cestováním náš konzulát a všechny další úřady ve Spojených státech jsou navíc od začátku pandemie zahrnuty žádostmi o vydávání cestovních dokladů obecně. Jedná se taky o obnovení propadlých pasů, nevyřízené české cestovní pasy pro děti narozené ve Spojených státech. Také mnoho držitelů osvědčení o občanství si dosud nezažádalo o cestovní pas. Tato situace se samozřejmě dotkla i komunity tzv. nelegálů, kteří často nemají obnovené svoje české doklady nebo vyřízené české pasy pro jejich děti, které se narodily v USA. Důležité je, že tyto děti mají nárok na dvojí občanství a mohou proto vycestovat ze Spojených států a do Spojených států se také vrátit. Přesto jsme nezaznamenali významný trend nebo poptávku po návratu do České republiky. Řada těchto českých rodin řeší v poslední době především otázku školní docházky nebo možnosti dalšího studia jejich dětí v České republice vzhledem k dosti neutěšené situaci, kdy jsou například všechny veřejné školy v Chicagu uzavřené nepřetržitě od března pro prezenční výuku a další rozhodnutí nepadne dříve než v listopadu podle aktuální epidemiologické situace.

Výuka češtiny – spojovací prvek krajanské komunity

Chicago má jednu z nejpočetnějších krajanských komunit. V současnosti ta tradiční pomalu odchází. Ministerstvo zahraničních věcí dostalo v rozpočtu na příští rok částku právě s ohledem na komunikaci s Čechy žijícími v zahraničí. Na čem chce Česká republika postavit vztahy s touto skupinou Čechů, kteří třeba odešli do zahraničí až po pádu železné opony?

Výuka češtiny v české škole Tomáše Garrigue Masaryka v Chicagu,  foto: Klára Stejskalová

Tady ve Spojených státech jsme rozhodnuti o prodloužení vládního programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí samozřejmě uvítali. Z těchto prostředků můžeme podporovat nejen činnost a aktivity tradičních krajanských spolků, ale také aktivity právě na podporu výuky českého jazyka v zahraničí, o kterou je v posledních letech opravdu velký zájem. Nejméně 30 českých škol ve Spojených státech již deset let úzce spolupracuje. V letošním roce se jejich tradiční setkání také uskutečnilo, poprvé virtuálně. V příštím roce se tato akce uskuteční právě zde v Chicagu, kde budeme slavit sto let od založení a nepřetržitého trvání české školy Tomáše Garrigue Masaryka. Na škole působí v rámci tohoto programu například česká učitelka, škola zajišťuje výuku pro děti a dospělé a je v současné době kulturním, osvětovým centrem pro krajanskou komunitu v oblasti velkého Chicaga. Naší jurisdikci, kterou tvoří jedenáct států amerického středozápadu, žádá o finanční příspěvky kolem třiceti krajanských spolků. Právě zájem o výuku českého jazyka a reálií, potencionální možnost dalšího studia v České republice a samotná možnost setkávání a poznávání se byli nejsilnějším a úspěšným impulsem pro propojení tradiční a novodobé krajanské komunity a podle mého jsou také příslibem pro budoucí návratovou politiku českého státu z tohoto pohledu.

Chicago,  foto: Klára Stejskalová

Z vaší zkušenosti, o češtinu mají větší zájem lidé, co odešli až třeba v devadesátých letech nebo je tam zájem i od starousedlíků, z rodin, které žijí v zámoří ve druhé, třetí generaci.

Ten zájem mezi tou tradiční komunitou byl trvalý, ale problém byl, že se v této komunitě již nevyskytovalo příliš rodilých mluvčí nebo lidí, kteří češtinu aktivně používali. Právě příchod té nové vlny po roce 1989 byl impulsem pro zlepšení kvality této výuky. Právě to byl impuls i pro ty potomky nebo děti našich krajanů, že se setkali s živým jazykem a s novými členy komunity. I když ze začátku byla určitá nejistota a nebylo jednoduché tyto komunity spojovat. Právě zájem o český jazyk, to byl ten spojovací prvek. V této chvíli asi největší zájem u těch lidí, kteří buď podvědomě, nebo z praktických důvodů s tím návratem do České republiky počítají nebo mají zájem uchovat u svých dětí znalost českého jazyka právě s ohledem na tu možnou budoucnost. Nejen na cestování nebo na profesionální uplatnění, ale dneska už z velmi reálného hlediska třeba jsou úvahy možnost studovat v České republice, říká v rozhovoru pro Radio Prague International generální konzul v Chicagu Jaroslav Kantůrek.