Pieta ve stínu demonstrací

Více než připomenutím památných dnů z let 1939 a 1989 se 17. listopad stal na mnoha místech České republiky příležitostí k demonstracím proti vládním reformám. V centru Prahy také lidé z iniciativy Na rasismu čelili pochodu stovek stoupenců krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. Politici se zúčastnili tradičních akcí u Hlávkovy koleje a na Národní třídě v Praze.

U Hlávkovy koleje v Praze si smrt Jana Opletala a popravu vůdců českého studentstva během listopadových událostí roku 1939 připomněli přední představitelé státu. Prezident Václav Klaus poukázal také na důležitost 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunismu v Česku. Obě data mají podle něj nadčasový význam:

"Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost, připomínají nám ty, kteří za ně položili své životy. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat."

Na pražské Národní třídě, kde je památník studentské demonstrace ze 17. listopadu 1989, prezident Klaus zapálil svíčku a mimo jiné prohlásil, že vývoj Česka jde po roce 1989 správným směrem:

Foto: ČTK

"Že máme tisíc důvodů být nespokojeni s nejrůznějšími jednotlivostmi, to je samozřejmě pravda, ale to už jsou naše konkrétní dílčí problémy a viny. Ale náš úkol byl ne zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický a sociální systém, z komunismu něco úplně jiného, a to se stoprocentně podařilo."

K současným demonstracím a nespokojenosti prezident Klaus řekl, že patří k lidské povaze. Nespokojenost je podle něj přirozená lidská vlastnost:

"Že je život vždy rub a líc, že ten chléb bude mít vždycky ty dvě kůrky a že prostě jsou lidé, kteří jsou na tom lépe, a kteří hůře, to je věčná lidská konstanta. A sen komunismu toto zrušit neuspěl. Prosím vás, nezavádějme si podobné sny zase znovu."

Foto: ČTK

Také Brno si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Zástupci organizací reprezentujících někdejší odbojáře a politické vězně, pamětníci, ale také představitelé města a Jihomoravského kraje se sešli u pomníku tří odbojů v ulici Rooseveltova. Vzpomínali na minulost i na ty, kteří se demokracie nedožili. Jak řekla Vlasta Černá z Konfederace politických vězňů, 17. listopad je pro ni zásadní datum:

"Pro mně to znamená prakticky začátek svobody. Velmi oceňuji všechny ty, kteří se zúčastnili toho protestu v Praze, těch mladých lidí, kteří bojovali za svobodu svým způsobem, jak mládí dovede. Vždycky si připomínám i tu dobu, kdy jsem byla sama vězněná a byla jsem také mladá, měla jsem před maturitou. A proto oceňuji právě ty mladé, kteří to dokázali."

Na královéhradeckém Riegrově náměstí uctilo památku obětí komunismu několik desítek lidí, mezi nimiž převažovali ti starší. Poukazovali na to i bývalí političtí vězni, kteří přišli položit věnce:

Foto: ČTK

"Zvlášť by tady mělo být více mladých lidí. Možná, že i ti studenti by se mohli víc zúčastňovat, protože tady je opravdu jenom ta starší generace," posteskl si starší muž.

"Já jsem sem přišla, protože jsem dcera politického vězně. Dnes už vám nikdo nevěří, co bylo, nikdo si to neumí představit. Mladý člověk neví, že tady byly kriminály, neví, že třeba můj otec seděl 13 let. Myslím, že teď už to je úplně spláchnuté. Pořád ale nenadávám. Zaplať pánbůh, protože za tuhle řeč by mě dříve sebrali," dodala starší žena.

Připomínce událostí 17. listopadu 1939 a 1989 však v Praze a dalších českých městech dominovaly demonstrace proti vládním reformám. Více než tisíc lidí se sešlo na pražském Václavském náměstí, stovky demonstrantů dávaly najevo nesouhlas s vládní politikou v Brně, Ostravě a Olomouci. Centrem hlavního města procházely ve stejnou dobu také stovky stoupenců krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti a jejich odpůrců z iniciativy Ne rasismu. Policie střetům mezi nimi zabránila.