Pocta Josefu Čapkovi
Výstava v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze na Smetanově nábřeží je poctou dílu Josefa Čapka, českého malíře, grafika, ilustrátora, scénického výtvarníka, spisovatele a kritika, staršího z dvojice slavných bratrů Čapkových, kteří pracovali i společně, a ve své umělecké činnosti se navzájem podporovali a doplňovali. Karel zemřel ještě před válkou - v roce 1938, Josefův rovněž protifašisticky orientovaný život skončil v koncentračním táboře Bergen-Belsen v dubnu 1945...
Je to velká škoda pro český národ a české výtvarné a literární umění, neboť mohl vytvořit ještě nejedno pozoruhodné dílo. Expozice, o které je řeč, a která bude otevřena do 9. srpna, je pouhým výsekem z toho, co Josef Čapek zanechal. Ohraničena je lety 1913 až 1920 a podle jejího kurátora a galeristy Zdeňka Sklenáře...
"...je ukázkou toho nejkrásnějšího z období, kdy Čapek byl zamilován do své nastávající manželky Jarmily, tj. z období roků 1913 a 1914, a je současně i jakýmsi náhledem do toho, co se v něm dělo z hlediska výtvarného, to znamená převzetí kubistické formy a převedení toho kubistického podnětu, který spatřil ve Francii, do toho, čím je Čapek znám, to jest do určité lidovosti, a řekněme naivnosti, té čistoty, co mnozí nazývají 'čapkismem'. Je sestavena z kreseb, ale také z olejomaleb, aby divák měl příležitost spatřit kresby a malby v jednom harmonickém celku. To znamená, jsou zachyceny nejen kolekce vrcholných kreseb, ale též ukázka z těch proslulých kubistických obrazů. Je tu například 'Toaleta', která mimochodem patří k těm nejvýznamnějším kubistickým obrazům 20. století - u nás v Čechách tedy."
Jak Zdeněk Sklenář doplnil, je ještě i další důvod, proč si vážit Čapkova díla z období, které je na výstavě prezentováno...
"Víte, já považuji Čapka za jednoho z prvních průkopníků českosti. Je nutné si uvědomit, že v roce 1913 a 1914 to už vlastně byly výsledky jeho uvažování, tj. ty počátky inspirace vznikly v roce 1910, v roce 1911 byl ve Francii, a to byly také počátky jakési snahy o národní uvědomění si. A Čapek v těch letech vlastně definoval, co je to českost, co je to tzv. česká píseň, kterou později v 30. letech převedl do těch dětských motivů, které jsou už potom milovníkům umění známou formou Čapkova myšlení. Tak mě na tom vlastně fascinuje ta schopnost v dobách Rakouska-Uherska vyslovit nahlas, že tady existuje český stát - přesněji společnost, která má jiné rysy než společnost rakouská, a která se nazývá českou menšinou, z níž potom vzešel český stát, který založil T. G. Masaryk."
