Podíl elektřiny z uhlí by měl v roce 2040 klesnout na 10 až 15 procent

Foto: Tomáš Adamec, archiv ČRo

Útlum těžby uhlí v Česku začíná řešit uhelná komise. Sešla se poprvé. Zabývat se bude také celkovým energetickým mixem včetně obnovitelných zdrojů nebo jádra. První zásadní výstupy čeká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) koncem příštího roku.

Foto: Tomáš Adamec,  archiv ČRo

Elektrárna Počerady | Foto: Petr Kinšt,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0
Komise má celkem 19 členů. Jsou v ní zástupci vlády, podnikatelské svazy a ekologické organizace. Ty od uhelné komise chtějí zhruba do jednoho roku konkrétní data konce uhelných zdrojů v Česku.

"Nechali jsme si vypočítat, kdy by bylo možné uzavřít všechny uhelné elektrárny. To znamená ty, které vyrábí opravdu elektřinu, nikoliv teplárny. Už v roce 2030 bychom podle výpočtů neměli potřebovat žádnou z uhelných elektráren, pokud budou nějak rozumně růst obnovitelné zdroje. Měla by to vydržet naše síť energetická a zároveň by mělo být dost elektřiny v tom roce 2030,"řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Zaměstnavatelé: změna energetiky musí být postupná

Richard Brabec a Karel Havlíček,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Před okamžitým odstavením všech uhelných elektráren ale varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být podle nich postupná a rozumně plánovaná.

"Míříme k ekologičtějšímu prostředí. Je jasné, že ten trend nastává, že ho musíme respektovat. Druhá věc je, abychom nevylívali s vaničkou i dítě, abychom respektovali nějakou strukturu průmyslu, ekonomické možnosti a situaci v regionech,"říká ministr průmyslu Karel Havlíček za hnutí ANO. Energetická koncepce počítá s tím, že by podíl elektřiny z uhlí měl v roce 2040 klesnout na deset až patnáct procent, potvrzuje ministr Havlíček.

"Jedeme ještě na pěti lokalitách, zhruba od roku 2038 by to měly být maximálně dvě lokality. Německo chce s uhelnými elektrárnami skončit v roce 2038, některé země říkají kolem roku 2050. My jsme někde uprostřed. Kolem roku 2040 bychom měli být přibližně na 10 až 15 procentech, a pak to postupně utlumovat až do roku 2050."

V Česku se uhlí těží každým rokem méně. Za posledních dvacet let klesla těžba o 40 procent.

Zásadní výstupy komise budou až za rok

Protest před začátkem jednání uhelné komise,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Před začátkem jednání uhelné komise protestovalo před Úřadem vlády asi 50 lidí. Žádali rychlé řešení klimatické krize a konec spalování uhlí. Komise na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Budou se zabývat časovým harmonogramem, legislativou a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí.

O konkrétních termínech komise nejednala. "V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli", řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). "Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok." dodal ministr.

Kromě uhelné komise se v Česku chystá sestavení ocelářské komise. Řešit bude problémy hutních podniků, které těžko konkurují dovozům levné oceli z Asie. Její první zasedání se připravuje na září.