Češi se kvůli drahým energiím vracejí k vytápění uhlím a palivovým dřívím

Elektřina a plyn raketově zdražují a tak řada domácností v Česku narychlo mění způsob vytápění a hledá nejlevnější variantu. Pokud mají možnost přechází na tuhá paliva. Jejich ceny jsou i přes růst, stále výrazně nižší než u elektřiny a plynu.

Foto: krystianwin,  Pixabay,  CC0

Lidé, kteří žijí v rodinných domech a ponechali si i kotel na tuhá paliva, se nyní podle odborníků více snaží topit dřevem nebo uhlím.

„Letošní zimu budeme víc možná využívat toho, že budeme topit dřevem. No a teď se mi podařilo za dobrou cenu sehnat dříví i s dovozem, tak jsem si nakoupil a teď to pomalu zpracovávám,“ řekl Českému rozhlasu devětašedesátiletý Milan z Pardubického kraje.

Ne všude je ale možnost koupit si palivové dříví. Řada prodejců má prázdné sklady. Lidé totiž kvůli zdražování elektřiny i plynu nakupovali dřevo nikoli po kubíkách, ale rovnou po kamionech.

A roste také cena palivového dřeva. Podle dřevařů má na to vliv i nedostatek pracovní síly. Dřevo nemá kdo štípat. Výhodu tak má člověk, který si koupí celé kmeny a dřevo nařeže a naštípe sám. I přes zdražování ale zůstává dřevo nejlevnější variantou vytápění. Když se využije v modelovém domě s tepelnou ztrátou 13 kilowatt, jsou náklady v porovnání s elektřinou i třetinové.

Foto: manfredrichter,  Pixabay,  CC0

„Nejlevnější vždycky bylo a je vytápění dřevem, ale je s ním spjato zatápění, přikládání a příprava dřeva, a to je asi za 25 tisíc korun. A pokud chce někdo topit dřevem, ale automaticky bez přikládání, tak musí volit dřevní pelety, to je asi za 30 tisíc korun,“ vypočítal pro Český rozhlas odborník na vytápění serveru TZB info Vladimír Stupavský

Nejdražší je elektřina. U stejného modelového domu zaplatí domácnost za rok až 80 tisíc korun, v případě plynu by faktura byla o něco nižší - kolem 60 tisíc korun. Co se týče uhlí, je dražší než dřevo, ale i tak patří k levnějším zdrojům vytápění.

Nové kotle

Foto: Jerzy Górecki,  Pixabay,  CC0

V Česku vytápí dům uhlím zhruba čtyři sta tisíc domácností, z toho tři sta tisíc topí v kotlích první a druhé emisní třídy. Provoz právě těchto kotlů bude od 1. září 2022 zakázaný. Lidé tak budou muset investovat do nových účinnějších a především ekologičtějších.

Jejich ceny už nyní letí nahoru. Kdo s výměnou starého kotle zaváhal, propásl období, kdy stát ekologické kotle dotoval. O kotlíkové dotace budou moci totiž nově žádat jen nízkopříjmové domácnosti. Nový program Kotlíkové dotace 2021-2022, který nastartuje ministerstvo životního prostředí od 1. ledna příštího roku, se totiž zaměří na domácnosti, jejichž čistý příjem nepřekročil v roce 2020 limit 170 900 korun, tedy 14 242 korun na osobu a měsíc. Na tento příspěvek mají automaticky nárok také důchodci.

Domácnosti s vyššími příjmy už dostanou dotaci na kotel jen 50 procent z programu Zelená úsporám. Ten, kdo bude nadále provozovat nevyhovující kotel, může dostat pokutu až ve výši 50 tisíc korun, a to i opakovaně.