Pražská burza v troskách?

Podle některých odborníků je pražská burza cenných papírů už mrtvola, kterou nemá cenu oživovat. Se společnou evropskou ekonomikou prý existence lokálních burz ztrácí opodstatnění. Za rozumné řešení proto odborníci doporučují vstup stávajících emitentů na renomovaný trh, například v Londýně. Zaznívají rovněž hlasy, že pražskou burzu by ani nebylo nutné likvidovat, ale prodat některé renomované burze, a to třeba i za symbolickou cenu. Když to vlastníci udělají teď, něco málo jim alespoň zbude. Za dva až tři roky už tomu tak být nemusí.

Existují samozřejmě i opačné názory, vyzývající politiky k záchraně českého kapitálového trhu. Zatím není jasné, jaký názorový proud podpoří oznámení, že z pražské burzy v uplynulých dnech zmizel velice kvalitní titul České spořitelny. Ředitel Investiční společnosti České spořitelny Petr Schůt říká, že se vlastně nic nestalo, protože jeden kvalitní titul byl pouze nahrazen jiným. Akcie spořitelny nahradí akcie jejího největšího vlastníka rakouské Erste Bank.

"Stažení tak kvalitního titulu, jakým jsou akcie České spořitelny, z veřejného obchodování je samozřejmě pro český akciový trh ztrátou, protože se tak zmenšuje prostor pro realizaci obchodů na kapitálovém trhu. Akcie Erste se ovšem budou prodávat za koruny a budou je moci nakupovat i naše penzijní fondy. Domnívám se, že půjde určitě o vyhledávaný papír pro všechny

dlouhodobé investory. Obchodování s akciemi Erste by mělo začít na hlavním trhu burzy během několika týdnů. Domnívám se, že uvedení akcií Erste nejen nahradí jeden kvalitní titul druhým, ale důležité je i to, že se obohatí český akciový trh prvním zahraničním titulem."

Je samozřejmě otázkou, jakou strategii zvolí majoritní vlastníci dalších velkých českých bank. Francouzský vlastník Komerční banky prý může volit stejnou strategii jako Erste bank a stáhnout akcie Komerční banky z trhu. Naopak belgická finanční skupina KBC, vlastník největšího českého peněžního ústavu Československé obchodní banky, údajně zvažuje uvedení akcií ČSOB na burzu.


Minulý týden jsme v souvislosti s prodloužením těžby uranu v Dolní Rožínce na Žďársku hovořili o tom, že odstupující vláda premiéra Miloše Zemana občas ještě přijímá i dosti závažná rozhodnutí, která by už bylo lépe ponechat na příští vládu. V době, kdy byla média plně zaměstnána průběhem voleb a nehrozil tudíž pěkný poprask, se ale činilo také ministerstvo zemědělství. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jehož jediným akcionářem je zmíněné ministerstvo, se totiž den před volbami rozhodl prodat svých 36 procent akcií v českobudějovické Madetě. Na tomto privatizačním kroku by samozřejmě nebylo nic tak mimořádného. Kdyby ovšem celá záležitost neměla hned několik háčků.

Madeta je suverénně největším zpracovatelem mléka v Česku a zároveň významným exportérem. Společnost tvoří osm jihočeských potravinářských výrobců. V této souvislosti zazněly hlasy, že takový podnik strategického významu by se měl prodávat obezřetně. Ministerstvo ale prostřednictvím fondu prodalo státní podíl bez výběrového řízení jednomu ze čtyř zájemců, ačkoli ostatní zájemci nabízeli až o polovinu vyšší sumu. Navíc, jak vychází najevo, nemá nový vlastník na zaplacení a teprve shání někoho, kdo by mu půjčil. Novináři, kteří se o chystaném prodeji státního podílu těsně před volbami dozvěděli a začali se o věc zajímat, ale narazili v ministerském fondu na hradbu mlčení. Své zkušenosti má například redaktor týdeníku Euro Rudolf Marek.

"Oni se tvářili asi tak, že pokud měli podat nějakou informaci, říkali, že jsou akciová společnost a že se na ně tudíž vztahuje obchodní tajemství. Ale na moje argumenty, že jsou akciová společnost vlastněná státem a že zisk této společnosti patří daňovým poplatníkům, vůbec neslyšeli."

Jelikož neproběhlo výběrové řízení, není dodnes jasné, na základě jakých kritérií byly nabídky jednotlivých zájemců vlastně posuzovány. Jan Sýkora, ředitel společnosti Wood and Company, která nabídla za akcie v držení ministerského fondu nejvyšší cenu, byl těsně před rozhodnutím fondu o prodeji z postupu státních úředníků zmaten.

Bylo nám řečeno, že naše nabídka je stále ve hře, že fond se jí zabývá, ale my nerozumíme tomu procesu. Někdy se říká, že fond rozhoduje, jindy, že fond pouze doporučuje panu ministrovi, který dělá veškerá rozhodnutí sám. Takže já jsem z toho byl opravdu zmaten. O naší nabídce údajně nikdo na ministerstvu neví, nikdo o ní není informován, takže já mám takový pocit, jako kdyby se ztratila.

Fond odmítal cokoliv o prodeji státního podílu sdělit a odkazoval na tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Tiskový mluvčí ministerstva Pavel Kovář ale také vcelku nic nevěděl.

"Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond je samostatná akciová společnost. Já nejsem ani členem fondu, ani nechodím na jejich představenstvo, čili zprávu, kterou oni vydají, převezmu a dám ji tisku. Takže tu vám mohu poskytnout."

Po rozhodnutí fondu byl Pavel Kovář poněkud sdílnější a pro týdeník Respekt uvedl, že "představenstvo fondu zohlednilo společnosti, u nichž je propojení k prvovýrobě. Je u nich předpoklad, že budou mít zájem na zachování podniku." Tento požadavek ale splňovali všichni čtyři zájemci. Akcie Madety získal ovšem získal jen jeden z nich - Mlékárenské a hospodářské družstvo Jih, které sdružuje zemědělce z jihu Čech. A které - jak už bylo řečeno - zatím neví, kde na zaplacení akcií sežene peníze. I když je ale sežene, přijdou daňoví poplatníci podle týdeníku Euro "zásluhou" rozhodnutí ministerského fondu o téměř 33 milionů korun. Generální ředitel Madety Milan Teplý v souvislosti s faktem, že nabyvatel akcií družstvo Jih je největším dodavatelem Madety zároveň poněkud sarkasticky konstatoval, že si podnik vlastně bude sám sobě vystavovat faktury. A zazněly také hlasy, že neprůhlednost celé transakce může vést i k jevu zvanému tunelování.