Ekonomický přehled týdne
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky prosadila ve Sněmovně svůj první státní rozpočet. Schodek bude v příštím roce 100 miliard korun. To je proti letošnímu schválenému deficitu o 12 miliard méně. Poslanci většinu pozměňovacích návrhů na přesuny peněz zamítli. Neprošla miliarda na podporu sportu a víc peněz na kulturu. 450 milionů korun navíc však dostanou sociální služby.
"Díky tomu, že řídíme lépe likviditu státu, tak se náš dluh na plánované období nenavýší, i když počítáme s deficitem."
Pro rozpočet hlasovalo 106 poslanců, 48 jich bylo proti. Schválený rozpočet na příští rok teď míří k prezidentovi. Miloš Zeman už avizoval, že ho podepíše. Opozice návrh státního rozpočtu nepodpořila. Proč, to řekl šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek:
"Má mnohem nižší investice a výdaje na vědu a výzkum, než jsme investovali my v dobách největší krize. Je to typický projídací rozpočet. Rozhodně to není rozpočet, který by myslel na budoucnost České republiky."
Najít práci je jednodušší než loni ve stejném období. Díky tomu se snížil počet nezaměstnaných. Úřad práce evidoval v listopadu 517 tisíc lidí. Společnosti už nabíraly nové lidi na dlouhodobé pozice. Potvrzují to jak analytici, tak i firmy samotné. Stálou práci například po několika měsících sehnala Lenka Budínová z Chomutova:
"Sháněla jsem práci asi rok. Posílala jsem žádosti, ale firmy se moc neozývaly. Řešila jsem i svůj zdravotní stav. Patřím mezi postižené, teď jsem získala práci a jsem moc ráda, že ji mám, že někam patřím."
Špatná zpráva je, že nezaměstnaných je stále víc než půl milionů, a to po celý rok. Aktuálně je míra nezaměstnanosti na úrovni 7,1 procenta. V dobré kondici jsou podle Úřadu práce průmyslové podniky, tím pádem tak roste jejich zájem o nové pracovníky.
Průmyslová výroba, která je tahounem letošního ekonomického růstu Česka, v říjnu růst zpomalila na 3,2 procenta. Na růstu výroby se podílela zejména produkce aut a energií, klesla produkce těžařů. "Ke slabšímu výsledku zřejmě pomohly i kalendářní efekty, kdy úterní svátek svádí k výběru dovolené. Trh počítal s meziročním růstem o 4,1 procenta," uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. O významné zklamání ale podle něj nejde. Zastavil se i propad stavebnictví, které začalo po letech růst. Pomáhají mu státní i soukromé zakázky. V říjnu vzrostla stavební výroba meziročně o 2,4 procenta. Stavaři zůstávají opatrnější a mluví pouze o zastavení poklesu. A ještě jeden statistický údaj, spotřebitelské ceny v Česku v listopadu zpomalily meziroční růst na 0,6 procenta. Pomaleji rostly ceny potravin a pohonných hmot.
21 procentní daň z přidané hodnoty (DPH) na prodej stavebních pozemků se pravděpodobně o rok posune. Zdanění by tak mohlo platit až od roku 2016. Daň nově připadne i na pozemky, které jsou k zastavění připravené jen na papíře. S návrhem odkladu pro zdanění přišel senátor Jiří Oberfalzer z ODS. Podle něj by mohlo opatření pomoci vyřešit už dohodnuté prodeje zasíťovaných pozemků:
"Já bych nejradši to zdanění omezil. Představte si, že někdo koupil pozemek bez DPH a nyní bude prodávat zasíťovaný pozemek s DPH. To znamená, že přichází o pětinu hodnoty. Má pak jedinou možnost, ten pozemek o tu pětinu zdražit."Aby nedošlo k tak razantnímu zdražování během pár týdnů, chce dát Senát podnikatelům ve stavebnictví na změny čas do roku 2016. Vládní novelu proto vrátil Sněmovně. V budoucnu tak ceny pozemků půjdou nahoru. V současné době je průměrná cena parcely v Praze zhruba 5 milionů korun. Znamená to zdražení o jeden milion korun. Kvůli zvýšení cen se pravděpodobně sníží poptávka. Trh s parcelami by se tak podle odhadů mohl i na delší dobu zmrazit.
Český realitní trh se dočká rekordní transakce. Obchodní dům Palladium na Náměstí republiky v Praze změní po sedmi letech majitele. Novým vlastníkem by se měla podle Hospodářských novin stát německá společnost Union Investment. Hodnota obchodu údajně přesahuje 15 miliard korun. Cena se dá ale podle Tomáše Wildta ze společnosti Remax odhadnout jen velmi těžce:
"Palladium, stejně jako ještě dvě další obchodní centra v rámci regionu Prahy, se řadí mezi špičková obchodní centra, která se prodávají vždy za výjimečné ceny."
Pohonné hmoty v Česku stále zlevňují. A klesat budou dál. Během Vánoc by mohli řidiči tankovat v průměru až o padesát haléřů méně než teď. Průměrná cena benzínu může podle očekávání některých analytiků spadnout až na 33 korun a 90 haléřů. Nejlevnější jsou a zřejmě i budou benzín a nafta v Pardubickém kraji. Naopak nejdražší jsou pohonné hmoty v Praze. Důvodem poklesu cen je levnější ropa. A klesají i ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamu. Minulý týden průměrná cena benzínu spadla až o 11 procent.
Banky a stavební spořitelny v České republice jsou dostatečně odolné proti možným finančním šokům. Vyplývá to z výsledků zátěžových testů, které zveřejnila Česká národní banka. Podle ředitele odboru finanční stability centrální banky Jana Frajta jsou výsledky lepší než před půl rokem:
"Všechny banky zůstaly v zátěžovém scénáři výrazně nad osmi procentním regulatorním minimem. České banky v letošním roce zvýšily svou kapitálovou přiměřenost. Ta nyní přesahuje 18 procent. Pokud to srovnáme se situací v jiných evropských zemích, tak patří skutečně k těm nejvyšším."
Podle analytika společnosti Deloitte Davida Marka jsou české banky na rozdíl od většiny západoevropských značně konzervativní. Banky v České republice mají zároveň silné zisky a méně se pouští do poskytování rizikových úvěrů.
Developerská společnost Ekospol chce pokračovat ve výstavbě velkých komplexů se stovkami bytů. Příští rok na jaře představí projekt s 800 byty v širším centru Prahy. Deset nejlevnějších bytů v tomto projektu prodá formou aukce, kterou použije vůbec poprvé. Podobnou masivní výstavbu chystá také konkurenční Central Group, který během dvou let v Praze nabídne k prodeji 3000 nových bytů. Developeři reagují na to, že zájem o nové byty v hlavním městě v posledních měsících výrazně roste.
Vláda schválila platové tarify pracovníkům ve zdravotnictví a v sociální oblasti. Od ledna 2015 si polepší o pět, respektive o čtyři procenta. Sociálním pracovníkům se tak spolu se zvýšením platů z listopadu o 3,5 procenta zlepší výplaty celkem o 7,5 procenta, řekl po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Většině zaměstnanců veřejného sektoru kabinet přidal letos od listopadu 3,5 procenta. Lékaři, sestry a další pracovníci zdravotnických zařízení ale víc peněz zatím nedostali, výplaty nemají totiž ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění. Tam výdaje upravuje úhradová vyhláška.
Titul firma roku získala pro letošní rok společnost Ajeto z Českolipska. Ta se věnuje sklářství a vyrábí například trofeje pro vítěze Tour de France nebo ceny Thálie. Ředitel firmy Jaroslav Turnhöfer bere cenu jako vyznamenání pro všechny v podniku. Za svůj úspěch považuje, že se mu daří zaměstnance shánět:
"Největší problém je sehnat kvalitní brusiče, se skláři až takový problém nemáme. Skončilo to tak, že jsme vzali dva lidi z ulice a sami si je učíme na brusiče."
Na druhém místě se v soutěži Firma roku umístil pěstitel hub České houby a třetí místo obsadil výrobce stenů pro zdravotnictví Ellas CS z Hradce Králové.
Vyhlášen byl i živnostník roku. První místo obsadila fyzioterapeutka Emilie Vallová z jihomoravského Tišnova. Ta už dvacet let léčí Vojtovou metodou děti, které se nemohou hýbat. Na druhém místě se v soutěži Živnostník roku umístila Blanka Milfaitová, která vyrábí marmelády a třetí místo obsadil Josef Ťulpík, který se zabývá výrobou přívěsů a nástaveb k traktorům.
Češi za Vánoce utratí v průměru 5000 korun (180 eur), tedy čtvrtinu svého měsíčního příjmu. Z pohledu podílu útraty k platu jsou štědřejší pouze Rumuni, kteří za dárky vydají až třetinu příjmu. Nejvyšší částku, 440 eur, za dárky pro své blízké utratí sice Britové, jde ale jen o 17 procent jejich průměrného měsíčního výdělku. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu ING Bank. Pouze každý pátý Čech přiznává, že Vánoce jsou pro něj svátkem, při kterém se neohlíží na svou finanční situaci, a zhruba čtyři z deseti Čechů na Vánoce cíleně šetří.