Před 80 lety odešel Josef Čapek, umělec, kterého nezlomila ani hrůza koncentračních táborů

Český malíř, grafik, knižní ilustrátor a spisovatel Josef Čapek zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen v dubnu 1945. Josef Čapek žil celý život ve stínu bratra Karla. Teď se jeho díla prodávají za miliony. 

Josefa Čapka zatklo gestapo 1. září 1939 v rámci akce Albrecht I. na letním bytě v Želivě. Tato zatýkací akce zasáhla prakticky celé Německo a okupovaná území, uvězněno bylo velké množství vytipovaných nepřátel nacismu, které rychle převezli do koncentračních táborů.

Čapka čekalo bezmála šestileté vláčení „peklem, které ani Dante neviděl“ na trase: Pankrác–Dachau–Buchenwald–Sachsenhausen–Bergen-Belsen.

Diplomatické snahy o Čapkovo propuštění

Karel, Helena a Josef Čapkovi|Foto: Památník Karla Čapka

Po Čapkově zatčení začala neúnavná snaha jeho rodiny a přátel o jeho osvobození. Jeho žena Jarmila, s pomocí švagrové Heleny a dalších známých, se snažila dostat „Peču“, jak mu blízcí říkali, z hrůzných podmínek německých koncentračních táborů. Dokonce i tehdejší státní prezident Emil Hácha se osobně angažoval, když při jednáních s protektorem von Neurathem žádal o podporu pro vězněné intelektuály, včetně Čapka. Diplomatické úsilí však naráželo na neprostupnou zeď nacistického režimu. Přestože probíhaly opakované intervence, nacisté nehodlali Josefa Čapka propustit. Navzdory veškerým snahám zůstal uvězněn.

Uměleckého ducha nacisté nezlomili

Josef Čapek: 'Básně z koncentračního tábora'|Foto: Nakladatelství František Borový

V Sachsenhausenu se Čapek dostal do baráku umělců. V dřevěné boudě, o níž by se sotva dalo říct, že je ateliérem, se pokoušel malovat. Byl obklopen všudypřítomnou hrůzou, ale tužka v jeho ruce stále klouzala po papíru – kreslil zoufalé lidské postavy, trpící těla, kříže a utrpení, které kolem sebe viděl každý den. Přesto se neuzavíral jen do temnoty. Na pauzovací papír črtal děti hrající si na honěnou. Možná si tak připomínal svět, který existoval mimo ostnaté dráty.

Kromě kreslení se věnoval i psaní básní, které se podařilo zachovat díky jeho spoluvězňům. Tyto básně byly později publikovány pod názvem Básně z koncentračního tábora. Jeho poslední díla jsou svědectvím o síle lidského ducha, který se nevzdává ani v těch nejtemnějších chvílích.

Smrt na samém prahu osvobození

„Život se nepíše; žije se."
Josef Čapek

Zima roku 1945 přinesla poslední přesun – zmrzlý transport do Bergen-Belsenu, místa bez naděje, kde se nečekalo na nic jiného než na konec. Hladem, nemocemi a nelidskými podmínkami vyčerpaný Čapek čelil posledním dnům svého života. Zachvátil ho tyfus, kterému slabé tělo už nedokázalo vzdrovat. Svědectví říká, že byl naposledy viděn živý 4. dubna 1945, jen pár dní před osvobozením tábora. Když britské jednotky 15. dubna konečně dorazily, našly jen mrtvá těla roztroušená po táborové ploše. Mezi nimi ležel i Josef Čapek, malíř a básník, muž, který zemřel na samém prahu svobody.

Jeho poslední slova, uložená v jeho zápiscích, mají dnes téměř osudovou symboliku: „Život se nepíše; žije se.“ Čapek nežil dlouho, ale jeho dílo a jeho odkaz přežívají – jako tichý vzdor proti temnotě, která ho obklopovala až do konce.

Karel (vlevo) a Josef Čapek|Foto: Památník Karla Čapka

Záchrana díla Josefa Čapka a jeho odkaz na trhu s uměním

Zásluhou manželky Jarmily a statečných sousedů se podařilo z vily vynést velkou většinu Josefových obrazů. Po válce se rodina a přátelé Josefa Čapka snažili zachránit také dílo, které vzniklo v koncentračních táborech. Některé kresby se podařilo uchovat díky spoluvězňům, kteří je tajně přenesli zpět do Československa. Jeho básně byly zachráněny učitelem Kořínkem a vyšly posmrtně jako Básně z koncentračního tábora a Psáno do mraků.

Čapkova výtvarná díla jsou dnes na aukcích vysoce ceněna. Objevují v prestižních aukčních síních, jako jsou Sotheby’s nebo Galerie Kodl. Ceny se pohybují od několika tisíc dolarů až po rekordní částky přesahující 900 000 USD. Jeho kubistické a expresionistické práce jsou stále vyhledávané sběrateli. Jako malíři se Josefu čapkovi podařilo posmrtně vystoupit ze stínu bratra Karla.