Karel Čapek v R.U.R. předpověděl umělou inteligenci

Karel Čapek (Foto: Archiv des Tschechischen Rundfunks)

Karel Čapek je jméno, ke kterému není třeba nic dodávat. Spisovatel, dramatik, publicista, překladatel, ale také vášnivý sběratel nebo zahradník. V nejbližších týdnech nás čekají dvě jeho výročí - 25. prosince to bude 81 let od jeho předčasné smrti a hned na začátku příštího roku, 9. ledna, oslavíme 130. výročí jeho narození. Osobnost Karla Čapka si dnes připomeneme s jeho velkým obdivovatelem a také nově jmenovaným ředitelem Památníku Karla Čapka na Strži Zdeňkem Vackem.

Karel Čapek, foto: archiv ČRo

Zdeněk Vacek, foto: archiv ČRo
Možná si to při jeho velkém díle ani neuvědomujeme, ale Karel Čapek se dožil pouhých 48 let. Co se do tak krátké doby vešlo?

"Mám obavu, aby to neznělo jako fráze, ale vešlo se do toho několik životů. A ačkoliv se sám nepovažuji za akademického znalce Čapka, tak čím déle ho poznávám, tím více ho obdivuji. A to nejen jako talentovaného umělce, odvážného člověka, mravní autoritu, ale i jako člověka, který žil opravdu naplno a měl úžasně široký rozhled. A hlavně měl snahu si ten rozhled neustále rozšiřovat, navíc vždy s ambicí se v daném tématu dostat co nejdál, za pomoci nejen domácích, ale i světových autorit. A v jeho díle se to pak odrazilo."

Karel Čapek, foto: Public Domain
Co ho k tomu podle vás předurčilo?

"Obrovská zvídavost a samozřejmě intelekt. To mu otvíralo nové světy. Chápal souvislosti, a tím, že je pochopil, získal ještě větší zájem o další obory, které mu jako střípky mozaiky pomohly vytvořit si celistvý obraz o světě a lidech. A pak ta zvědavost kluka, který má touhu něco sbírat, má touhu poznávat a něco se naučit. Poznat nové lidi a obohatit se tím, co zase znají oni. I v tomto má podle mne blízko k Masarykovi. Ten říkal, když se bavil s někým cizím, že třeba vůbec nerozumí oboru a specializaci toho člověka. "Všimli jste si ale, jak mu krásně zářily oči, jak ho to baví a jak tomu rozumí?"

Jakou roli v tom hrálo jeho rodinné prostředí?

"Myslím, že tu byl velký vliv ze strany otce v tom, jak se přiblížit k lidem jiných profesí, jiných oborů a jiných společenských vrstev."

Připomeneme, že Čapkův tatínek byl venkovský lékař...

"Přesně tak. Venkovský, a zároveň také lázeňský lékař, který kromě toho, že se věnoval lázeňským hostům, pečoval i o chudé. A to tak, že za to byl někdy vyčiněn úřady."

Josef Čapek
Co Čapkova maminka?

"Přiznám se, že nedokážu odhalit, jaký byl její vliv. Z její strany to možná bylo umělecké prostředí, ta emocionální stránka, která u umělce, jako byl Čapek, hrála pochopitelně podobně významnou roli jako jeho intelekt."

Od Karla Čapka si samozřejmě nemůžeme odmyslet jeho bratra Josefa. To byla opravdu velmi silná bratrská dvojice. Jak fungovali?

"Myslím, že velmi dobře, doplňovali se. A snad ani nebyli tak rozdílní, jak bychom si mohli myslet. Spousta lidí má zaškatulkovaného Josefa jako výtvarníka a Karla jako literáta a dramatika. Když se ale podíváme na jeho dílo, zjistíme, že se velmi prolíná. Po Josefu Čapkovi zůstaly literární perly, včetně posledního díla, listu z koncentračního tábora. A možná bychom byli překvapeni, kolik po Karlu Čapkovi zůstalo odborných kritických prací na téma výtvarného umění, zvláště z 20. let. A kdo si konec konců prolistoval Dášeňku nebo jeho cestopisy, bude možná překvapen jeho kresbami, kterými svá díla ilustroval."

Hra R.U.R., foto: Public Domain
Jakým oborům se konkrétně věnoval, pokud šlo o jeho koníčky?

"Vystřídal jich celou řadu. Víme, jak vášnivě se věnoval pěstování kaktusů, zároveň zabrousil také do fyziky a vytěžil z toho mimo jiné hru R.U.R. nebo Krakatit a další. Víme, že vášnivě rád fotografoval a taky se věnoval perským kobercům. Takových oborů byla celá řada. Sbíral třeba i motýly. Jeden z těch posledních sbírkových předmětů, zasklená tabulka s motýly, byl bohužel zničen v roce 1978, kdy se do vily Karla Čapka vloupali tři nezletilí zloději a motýly zničili. Naopak pokladem, který zůstal zachován a budí respekt, je jeho sbírka etnické hudby z celého světa. Tuto sbírku získalo jako dar od dědiců Náprstkovo muzeum v Praze. Později bylo více než čtyři sta desek digitalizováno, je to asi padesát hodin záznamu. A vyšla sada asi šesti cd, která je určena k badatelským účelům."

"To ale není v pravém slova smyslu etnická hudba, tedy živý autentický záznam lidových hudebníků. Je to hudba, jak ji zaznamenala gramofonová studia, takže je přece jenom už trochu odvozená z lidové hudby. Na svou dobu je to ale naprosto unikátní věc, je tam hudba z Afriky, z Dálného východu, z Japonska, z Číny, co si tak pamatuji… "

Památník v příštím roce připomene hru R.U.R.

Olga Scheinpflugová a Karel Čapek, foto: archiv Památníku Karla Čapka
1. ledna roku 2020 nastupujete na místo ředitele Památníku Karla Čapka na Strži nedaleko Příbrami. Já jen připomenu, že tuto usedlost s okolním parkem dostali manželé Karel Čapek a Olga Scheinpflugová k užívání v roce 1935, jako svatební dar od svého příbuzného Josefa Palivce. A Karel Čapek, velký zahradník, se tu hned pustil do práce. Jak tehdy okolí domu na Strži vypadalo?

"To byl kus džungle, kus divočiny, kterému se snažil dát nějaký řád. Ať už šlo o vedení koryta potoka, výsadbu a prořezávání stromů a také o úpravy domu."

Pokud jsem slyšela, tak on do toho zapojoval i kdekoho ze svých přátel, kteří na Strž jezdívali na sobotu a neděli, nebo na letní návštěvu. Každý z nich dostal motyku a rýč a šel pracovat na zahradě...

"Je to tak. A když si představíte společnost, která se tam scházela, všechny ty intelektuály a umělce, tak by asi bylo úsměvné je pozorovat. To ale nebyla jen výsada Strže. On stejně tak zapojoval i pátečníky na zahradě svého domu na Vinohradech. Tam jsou břízky, které byly velmi romantické, a ty měli sázet pátečníci do předem připravených jamek. Ty tam Čapek vykopal a oni už pak jen provedli ten slavnostní úkon."

Památník Karla Čapka ve Strží, foto: archiv ČRo - Radio Prague International
Jaké jsou vaše plány na Strži?

"Já nastoupím začátkem ledna a nebude to jednoduché, protože hned 9. ledna máme 130. výročí narození Karla Čapka. Bude to rok významných výročí, připomenu 100 let od hry Loupežník, 100 let od hry R.U.R., což bude možná nejvýznamnější událost. My chystáme už teď v předstihu kulturní program na příští rok. Bude to, kromě spolupráce se školami, i několik výstav. A právě projekt R.U.R. se nám jeví jako nejnosnější a nejperspektivnější. Už začíná spolupráce s ČVUT, Českými centry v zahraničí, s Akademií věd a mnoha dalšími. To totiž není o robotech jako strojích, jak si je představujeme v továrnách, ale spíš o umělé inteligenci. O tom, co lidstvu přinese a v čem ho ohrožuje. A to je přesně téma v R.U.R., které nadnesl Čapek v roce 1920. A vůbec se nedivím, že se ve světě zapsal nejenom slovem robot, které mimochodem pochází od Josefa Čapka, ale především myšlenkami, co tento trend znamená. Dnes se o tom hodně diskutuje a my bychom rádi prezentovali současnou debatu a k ní dali ono pozadí, proč o tom diskutujeme právě v České republice. Kde jinde!"

Říká nový ředitel Památníku Karla Čapka na Strži Zdeněk Vacek. V Čapkově památníku je dnes vedle expozice o Čapkově životě na Strži i výstava o jeho blízkém příteli, publicistovi Ferdinandu Peroutkovi, a také o Čapkově ženě Olze Scheinpflugové.