Před pěti lety zemřel lyrický rocker - zpěvák a skladatel Petr Novák
Před pěti lety zemřel lyrický rocker, legendární zpěvák a skladatel Petr Novák. Následující rubrika, kterou připravila Eva Petržílková, bude krátkou vzpomínkou na jeho osobnost i nezapomenutelné písničky ...
Vladimír Mišík: "S Petrem Novákem jsem hrál v roce osmašedesátém, dokonce si vzpomínám, že jsem ho doprovázel coby sólový kytarista, což je s odstupem let spíše k pousmání. Prožili jsme spolu spoustu krásných chvil. Na zájezd do Finska dodnes nemohu zapomenout, protože Petr Novák byl báječný kumpán a skvělý kumštýř. Každý koncert prožíval vždycky naplno, jako by to mělo být jeho poslední vystoupení."
Petr Janda:
"Petr Novák byl nejenom můj generační vrstevník, ale i kamarád a souputník v dobách zlých i dobrých. Vzácný člověk, kterému jsme vždycky mohl opravdu důvěřovat a kterému jsem upřímně věřil. Bohužel, i tu smrt."
Petr Novák se narodil v Praze na Vinohradech. Možná větší vliv než rodiče měl na něj dědeček, který miloval hudbu. Petr již od šesti let pilně chodil do hodin piana. Muziku ale zprvu profesionálně dělat nechtěl - chtěl být hercem...
"Hercem jsem chtěl bejt z toho důvodu, protože jsem se kdysi dávno jako malej kluk dostal k filmu a hrál jsem v nějakým biografu, kterse jmenoval vánice. takže ten člověk má takovej pocit, jako když už je na plátně. No ale nastala situace, že už všechno bylo jinak. Politická situace tam trošku hrála roli... No, dopadlo to tak, že jsem skončil u muziky."
V šedesátých letech okouzlili mladého hudebníka Beatles. Ty se snažil nejdříve s kamarády jen napodobit a nakonec převzal i jejich název. Skupina se ale později přejmenovala na George and Beatovens (G & B). Tehdy začal Petr se svým kamarádem z dětství Ivem Plickou psát první vlastní písničky - Petr muziku, Ivo texty.
Písničky měly velký úspěch. V oblíbeném rozhlasovém pořadu "Houpačka" převálcoval během několika soutěžních kol tehdy ještě neznámý Petr Novák se svou písní "Já budu chodit po špičkách" všechny zkušenější konkurenty a usadil se nadlouho na špičce žebříčku. Jak ale říkal, nerad sám sebe poslouchal ....
"Já se nemám rád, já se nerad poslouchám. Jako v radiu já se nesnáším, když se slyším. Nicméně ta doba byla strašně krásná a rád na ni vzpomínám... Ale zase je to, bohužel nostalgie nějaká...to mi trošku vadí.."
Když v roce 1966 odešli členové kapely na vojnu a Petr Novák nastoupil ke skupině Flamengo. V ní se dočkal premiery dalšího ze série svých superhitů - "Náhrobního kamene". V létě roku 1968 oslavili George and Beatovens své zmrtvýchvstání. Největším úspěchem nové epochy se stala "Klaunova zpověď"...
Právě závěr šedesátých let je považován za zpěvákův umělecký vrchol. Poté totiž začalo koncertů ubývat. Neměl sice "zákaz", ale pořadatelé dostávali echo, že kolem Petra Nováka není něco v pořádku. I rozhlas přestal vysílat jeho písničky. V té době zřejmě ztratil chuť a iniciativu přenechal druhým. V sedmdesátých letech přesto vydal desky "Kolotoč svět", "Modlitba za lásku" a "Ve jménu lásky". Koncem roku 1973 opět vzkřísil svoji skupinu, aby mohl realizovat nový projekt - rockovou operu "Kráska a zvíře". Podařilo se natočit i desku, které se prodalo 25 tisíc. Koncerty ale na odbyt nešly, a tak musel zredukovat kapelu na malou partu, s níž vystupoval po klubech. Další ranou byl pro něj rozchod s dvorním textařem Ivem Plickou, který odešel do zahraničí. Začal proto spolupracovat s Eduardem Krečmarem. Nové album "Co je to láska" obsahovalo už polovinu "krečmarovek". Také kapela změnila složení. S ní pak nahrál další alba jako byly "Sladké trápení, "Ahoj, tvůj Petr", Greatest Hits, "Zpověď","12 nej" a "Memento" . Přestože písničky Petra Nováka jsou často lyrické a smutné, on sám se smyslem pro humor netajil..
"To se zákonitě musí potkat z jednoho prostýho důvodu. Já, zaprvé: miluju lidi - což je možná moje chyba...nebo respektive ne chyba, ale spíš jako taková napadnutelnost jo, protože mám lidi rád. A vo tom jsou právě tyhlety písničky, o lidským smutku - vlastně tím pádem i o mym, že se mi na světě dějou věci, které si nemyslím, že jsou správný. No, ale na druhou stranu si myslím, že život musí bejt trošku pestrej a k tomu patří i sranda..."
V roce 1992 se Petr Novák odmlčel. Až o tři roky později vydal album s příznačným názvem "Dávné sliby". Úspěch alba jakož i dalších reedic, ale i přibývající množství dobře navštěvovaných koncertů, mu vracely chuť do další práce. Bohužel, ale jeho zdraví bylo už víc než křehké. V posledních letech a měsících odcházel do nemocnice na léčení. Jeho nečekaná smrt zasáhla mnoho fanoušků. Na závěr dnešní malé vzpomínky na tohoto skvělého hudebníka jeho malé vyznání:
"Lidi by měli bejt šťastný a nemusí to bejt vo penězích, nemusí to bejt vo lásce, vo takovejch věcech, který by měly bejt přístupný každýmu člověku. Proto tady byl špinavej ráj chudých, protože co má chudej člověk v životě? Jenom špínu a nebo krásu... A když má tu krásu, to znamená krásu duše, tak mu už ani ta špína nevadí... "
