Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 10.1. 2002 připravila Zdeňka Kuchyňová.

České deníky se zabývají výběrovým řízením na prodej energetiky, které vláda zrušila. Příčinou byla příliš malá cena a neochota zájemců vejít se do mantinelů, na kterých kabinet trval. Podle Hospodářských novin chce sociálně demokratický kabinet prodat elektrárenskou společnost ČEZ stůj co stůj. Historicky největší privatizace v zemi musí být do dějin zapsána pod hlavičkou ČSSD! Žádné výběrové řízení už nebude, vláda osloví jednoho vybraného zájemce. Kdo to asi bude, onen oslovený, není třeba hádat. Kabinet si už vybral -- když po totálním neúspěchu druhého kola hned vzápětí přijel do Prahy prezident společnosti Electricité de France Francois Roussley, aby českým činitelům předložil dodatečné informace.

Žádná z budov, které ministerstvo obrany nabídlo redakci Rádia Svobodná Evropa k přestěhování, neodpovídá údajně velmi náročným kritériím této rozhlasové stanice. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl ministr zahraničí Jan Kavan. Přesto si myslí, že vláda musí se zástupci rádia o přestěhování z centra i nadále jednat. "Nelze ale interpretovat naši žádost o přestěhování jako zrušení pozvání pro Svobodnou Evropu z roku 1995 nebo jako naše sdělení, že si nepřejeme, aby působila v Česku," zdůraznil Kavan. Redakce Svobodné Evropy sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění. O stěhování rádia z Václavského náměstí se začalo hovořit po zářijových teroristických útocích na Spojené státy.

K demisi ministra průmyslu Miroslava Grégra se vyjadřuje deník Právo. S odvoláním na ředitelku legislativního odboru prezidentské kanceláře Brigitu Chrastilovou píše, že premiér Miloš Zeman nemá Právo odmítnout demisi, kterou mu Grégr nabídl kvůli zpožděnému spouštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Podle Chrastilové může premiér pouze říci, že s Grégrovou rezignací nesouhlasí. Ale rozhodnutí náleží pouze prezidentovi, a u něj Grégr nepatří mezi oblíbence. Zeman je však přesvědčen o tom, že postupoval správně. Demisi by prý musel prezidentovi předložit pouze tehdy, pokud by mu ministr oznamoval, že rezignuje. "Jestliže mi daný ministr oznamuje, že nabízí rezignaci, pak mně Ústava nic takového neukládá," řekl premiér. Opozice i ekologičtí aktivisté označili Grégrům úmysl za politické divadlo. Ministr průmyslu se totiž těší bezvýhradné podpoře premiéra a Zeman ho dokonce nedávno označil za nejlepšího člena své vlády.

Občanská demokratická aliance prý ví, jak vyřeší svůj sedmdesátimiliónový dluh u České pojišťovny. Podle Mladé fronty Dnes je nejpravděpodobnější, že strana svůj dluh převede na blízkého podnikatele, kterému pak bude peníze postupně splácet. Vyřešení dluhu do poloviny ledna požaduje od aliance její koaliční partner - lidovci. Pokud by ODA v této lhůtě finanční potíže uspokojivě nevyřešila, chtějí lidovci jednat o novém složení kandidátek pro parlamentní volby jen s Unií svobody-DEU. O odkoupení dluhu ODA projevil zájem kontroverzní opavský podnikatel Radim Masný, který uvedl, že by v případě získání pohledávky mohl stranu zlikvidovat. Představitelé ODA se kvůli jeho výrokům obrátili na soud.

Český statistický úřad oznámil, že spotřebitelské ceny na konci loňského roku meziročně vzrostly o 4,1 procenta. Podle deníku Právo se s takovou inflací dá slušně žít. List vyzdvihuje, že ceny jsou stabilní prakticky již třetím rokem a vypadá to tak, že ještě přinejmenším rok budou. Nízká inflace vysílá signál, že se vládě podařilo uvolňovat dosud regulované ceny takovým způsobem, že tento nutný, byť nepříliš populární krok neznamená krach pro podnikatele, ale ani propad rodin do finančních potíží. Také Hospodářské noviny konstatují, že poslední čísla o vývoji české ekonomiky dokázala, že země je asi skutečně ve stadiu stabilního vývoje. Navíc tento týden dorazila zpráva, že se centrální banka snad poprvé za posledních deset let dokázala v klidu dohodnout s vládou na alespoň minimálním sladění rozpočtové a měnové politiky. Jediným kazem na kráse je podle Hospodářských novin neustále bobtnající dluh státní pokladny a veřejných financí jako celku.

Deníky se všímají návrhu unionistického poslance Petra Matějů na zavedení školného na vysokých školách. Mladá fronta Dnes tipuje, že přestože některé politické strany mají zavedení školného ve svém programu řadu let, ani tentokrát se nepodaří návrh prosadit. "Je před volbami a v téhle době se do hnízda chřestýše veřejného mínění nešťourá," píše list. Domnívá se, že zavedení školného by umožnilo vysokým školám přijmout mnohem více studentů a díky navrhovanému systému splátek by si mohli prý studium dovolit také lidé ze sociálně slabších vrstev. Zavedení školného se věnují také Lidové noviny. Podle listu ministr školství Eduard Zeman veřejně prohlašuje, že současný vysokoškolský systém mnoha lidem neumožňuje studovat, ale nedělá nic pro to, aby se školy dostaly z letité krize, která se za jeho ministrování ještě prohloubila, píší Lidové noviny.

Deník Právo se domnívá, že české soudnictví si považuje více psů než lidí. K tomuto na první pohled nesmyslnému závěru však nutí rozhodnutí olomouckého soudu, který za chybu v ošetření, které vedlo ke smrti psíka, přiznal majitelce odškodné přes milión korun. Tak vysokou částku ještě žádný český soud za pochybení na lidech nepřiznal. Je však třeba dodat, že šlo podle Guinnessovy knihy rekordů o nejmenšího psa na světě - čivavu Ondru. Zatím nejvyšší částku - 800 tisíc korun - vyplatila loni Plzeňská fakultní nemocnice za nakažení pacienta virem AIDS při podávání krevního derivátu. A to přitom - navzdory zvýšení odškodného od letošního ledna - finanční vyrovnání pacientů silně pokulhává za zeměmi Evropské unie. Řádově jde o nuly na konci částky a navíc vyčíslené ne v korunách, ale v eurech!

Sociální demokrat poslanec Macháček navrhuje změnit jednací řád. Jeho epitaf by podle Lidových novin mohl znít - muž, který zachránil Šumavu. Nevymyslel však zázračný postřik proti kůrovci, jeho zákon míří na kůrovce v sakách a poslaneckých lavicích. Navrhuje, aby všechna lejstra, která se dnes v parlamentu množí v nesmyslně početných sériích, byla dostupná také v elektronické podobě. Ba dokonce možná pouze v elektronické podobě. Na každé schůzi sněmovna schvaluje 200 materiálů, které projednávají odborníci, vláda a několikrát poslanci. Na této cestě se text mění a pořád znovu a znovu množí. Přičemž třeba zákon o státním rozpočtu je fascikl o tloušťce deseti centimetrů. Přečíst tolik lejster ani není v lidských silách. Strany to řeší tak, že vyberou člověka, který zákon přečte, posadí ho do první lavice a ostatní pak hlasují podle něj. Třeba Marek Benda tvrdí, že stačí prolistovat třetinu lejster a zbytek putuje do koše. A to patří Benda k těm pilnějším. Jednání o návrhu poslance Macháčka už bylo podruhé přerušeno, protože vše musí posoudit několik podvýborů, pořídit z jednání zápisy a ty množit a množit.... Kéž dvouvětá novela jednou zachrání alespoň tolik stromů, kolik jich na své pouti parlamentem sama spotřebovala.

Rozporuplnou reklamu svého díla, jímž se prezentoval jako adept a posléze i vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého, si vysloužil mladý výtvarník Tomáš Vaněk. Jak píší Lidové noviny rozpoutal diskusi na téma Práva umělce použít ve svém díle motivy jiného autora. Na stěny výstavního prostoru Tomáš Vaněk sprejem nastříkal erotické variace na známé motivy kreseb Josefa Lady. Dědicové Ladovy umělecké pozůstalosti se proti Vaňkově prezentaci Lady ohradili a z jejich podnětu byla inkriminovaná část výstavy zastřena rouškou. Právníci se shodují, že k poškození autorských práv dědiců došlo. Vaněk vytvořil dojem, že jde o Ladovo dílo, ale vpašoval do něj eroticky laděné prvky. Kultura nakládání s autorskými právy se teprve vytváří. Pro umění bude životně důležité nalézt kompromis mezi zájmy a právy autorů originálů a těch, kteří jejich díla dále zpracovávají, dodávají Lidové noviny.