Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 22. ledna připravil Josef Kubeczka.

Hlavním tématem českých deníků jsou výroky premiéra Miloše Zemana na adresu bývalého šéfa rakouských Svobodných Jörga Haidera a rakouské petice proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. V pozadí zájmu nezůstává ale ani rozkol uvnitř čtyřkoalice kvůli mnohamiliónovému dluhu Občanské demokratické aliance.

Mladá fronta Dnes soudí, že Haider i Zeman svými pravdivými úryvky rozněcují nenávist k nepříteli: Čechům a Rakušanům. O žádné pravdy o postnacismu či postkomunismu ani o Temelín jim ale nejde. Očerněním nepřítele chtějí získat lásku spoluobčanů, píše list s tím, že Zeman přitom ze dne na den točil českou zahraniční politiku. Od obvyklých a vyzkoušených dohadovacích metod přistoupil k orientálním manýrám, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní by měl Zeman hned odejít z politiky. Jeho jednání totiž nemůže ospravedlnit ani fakt, že Haider dělá totéž. Ale náš problém je jiný: není žádný důvod držet v čele vlády bojovníka, který i přes hranice nadává do idiotů, dodává list.

Komentátor Lidových novin je ale přesvědčen, že nyní není čas zjišťovat, kdo si začal dříve, nebo kdo je větším viníkem. Je totiž načase, aby jasně zaznělo varování: nadrzlá šrotpolitika obou stran může vést k havárii nejvyššího řádu. Ta nejhorší varianta vývoje může pro Česko znamenat zpoždění vstupu do Evropské unie a pro Rakousko novou evropskou izolaci, uvádějí Lidové noviny.

Až po mocném emočním přílivu nastane odliv, najde se přinejmenším pár intelektuálů, později asi i politiků, kteří - jistěže nepřímo- dají Zemanovi za pravdu. Názory vzešlé z emocí se velmi snadno zvrtávají v pravý opak a hledání viníků za temelínskou prohru je v Rakousku téměř na pořadu dne, píše deník Právo s tím, že takto možná vidí vlastní pozici Zeman. Podle listu je to ale velmi riskantní. Není proto jisté, že Zeman prohraje, či naopak vyhraje. "A nic bych za to nedal, že celý ten ostrý gambit, který nám všem užírá nervy, skončí plichtou," dodává komentátor deníku Právo.

Večerník Praha považuje česko-rakousko referendovou roztržku za politováníhodnou. K tomuto závěru přitom musí podle něj dospět každý soudný člověk. Ačkoli je za příčinu vyostření sousedských vztahů označován Temelín, jsou pravým zdrojem nacionalisté kolem Jögra Haidera, píše deník. Rakouští Svobodní se o atom nikdy nezajímali, přesto je referendum o Temelínu pro ně požehnáním. Dává jim totiž šanci získat voliče, uzavírá Večerník Praha.


Deník Právo přirovnává nynější rozkol ve čtyřkolici k situaci, kdy sedlák dá krávě spařenou vojtěšku a zvíře se nadme. V tomto případě je snadná pomoc, do bachoru krávy se vrazí takzvaný trokar a co v útrobách vadí, odejde. Obdobným záchvatem v těchto dnech podle listu trpí lidovci a především jejich předseda Cyril Svoboda. Jako spařená vojtěška přitom zafungoval letitý dluh Občanské demokratické aliance (ODA). To náhlé morální vzdutí lidovců nad dluhem ODA, o kterém věděli celou dobu trvání čtyřkoalice, připadá nám jako trokar, vražený do srdce umírajícího. Politika, a zejména ta česká, není nic vlídného, od lidovců a Cyrila Svobody zvláště jsme čekali alespoň závan někdejšího mistrovství, píše deník Právo.

Podle Lidových novin se ale nelze lidovcům divit, zahrávat si se zadluženým trpaslíkem je pro stranu s osmdesátiletou historií a početnou členskou základnou totiž příliš velké riziko. Kdyby proto KDU-ČSL oznámila odchod ze čtyřkoalice, nikdo by neřekl ani slovo. Lidovci ale zvolil manévr, který zasáhl samu podstatu čtyřkoalice, píše list. Zároveň upozorňuje na to, že v porovnání s vřením ve čtyřkoalici panuje na druhé straně barikády idylický klid. Opoziční smlouvě můžeme vytknout cokoli, jedno jí ale upřít nelze. Vnesla do české politiky princip, že podepsaný závazek je svatý, dodávají Lidové noviny.


Pondělní kroky České národní banky (ČNB) proti silné koruně jsou hlavním tématem ekonomických komentářů tisku. Bankovní rada centrální banky na svém mimořádném zasedání kromě intervencí proti silné koruně rozhodla také o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.


Komentátoři Hospodářských novin a Lidových novin se shodují na tom, že chybou byl, jak napsaly Lidové noviny, "nešťastný výrok guvernéra Zdeňka Tůmy o dalším posilování koruny z minulého týdne". Hospodářské noviny píší, že "představitelé ČNB evidentně neměli nic jiného na práci než celému světu oznámit, že se sice dohodli s kabinetem na tom, jak oslabit měnu, ale že banka osobně proti posilování kursu nic nemá". To si podle listu devizový trh vyložil jednoznačně tak, že spekulace mohou pokračovat. A tak kurs nabral na síle to, co pomalu ztrácel od poloviny prosince. Mimořádné jednání bankovní rady bylo sice podle autorky komentáře překvapivé, její kroky však za nijak překvapivé nepokládá. Se snížením úrokových sazeb se podle ní počítalo minimálně měsíc a stalo by se tak jako tak a ani intervence vzhledem k vývoji na devizovém trhu překvapivá není. V závěru konstatuje, že kdyby centrální banka "dávala pozor na to, co dělá, nemusela klopotně zachraňovat situaci na poslední chvíli a za drahé peníze".


Policie má podle deníku Právo důkazy, že bývalá manažerka Komerční banky (KB) Jiřina Kaplanová a jejích šest podřízených falšovali informace, na jejichž základě pak získaly úvěry od KB firmy bývalého šéfa českého fotbalu Františka Chvalovského. "V některých případech například předstírali, že ručitelem za Chvalovského úvěry jsou takové finanční ústavy jako Commerzbank, Citibank a Deutsche Bank," řekl listu státní zástupce František Fíla. Chvalovský tímto způsobem podle něj získal úvěr bez problému a s mnohem nižším úrokem. Nelze přitom prokázat, ani vyloučit, že o podvodech věděli i lidé z vedení banky, uvedl Fíla. O tom, že vyšetřovatelé případu Chvalovský zjistili falšování dokumentů, informovala minulý týden Mladá fronta Dnes. Podle ní ale zatím policie nezjistila, kdo údaje falšoval. Tyto skutečnosti vyšly najevo necelý měsíc před podáním obžaloby, v níž bude Chvalovský čelit obvinění z úvěrových podvodů dohromady za 1,5 miliardy korun. Až dosud ale policie tvrdila, že Chvalovský pouze použil úvěry od KB na jiné než určené účely a nevrátil je. Kaplanovou, která byla v bance ředitelkou odboru financování obchodů, vyšetřovatel obvinil v souvislosti s kauzou Chvalovský na konci loňského roku z úvěrového podvodu, píše deník Právo.


Firma Eurotank, která loni v říjnu získala v dražbě síť čerpacích stanic zkrachovalé a.s. Petra, má již jen tři dny na to, aby aukční síni Naxos uhradila 552 miliónů korun. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že zatím největší uskutečněná veřejná dražba v České republice zřejmě směřuje k fiasku. Poslední den pro zaplacení je 25. ledna. "Do tohoto data vyčkáme, zda Eurotank splní svou zákonnou povinnost," uvedl pro list Libor Nevšímal ze společnosti Naxos. Pokud se tak nestane, získá Naxos od Eurotanku alespoň dražební jistotu 30 miliónů korun. Zástupci firmy Eurotank nejsou podle deníku dlouhodobě k zastižení. Eurotank vznikl v polovině minulého roku jako společnost s ručením omezeným se základním jměním 200.000 korun. Jeho jediným vlastníkem je údajně americká Chevron Petroleum. Ta však podle dostupných informací nemá s americkým gigantem ChevronTexaco nic společného, píší Hospodářské noviny. Představitelé petrolejářských společností se domnívají, že uvedenou sumu Eurotank nezaplatí. Petra, která patřila do skupiny Chemapol, zkrachovala začátkem roku 2000. K pohledávkám za 3,5 miliardy korun se přihlásilo 130 věřitelů, připomínají Hospodářské noviny.


Lékařský odborový klub (LOK) usiluje o další zvýšení mezd pro zdravotníky. Večerník Praha uvádí, že předseda klubu Milan Kubek chce hájit požadavek dalšího vzestupu mezd, a to odhadem o dalších 12 procent. Peníze mají přitom plynout ze zdravotního pojištění. Vicepremiér Vladimír Špidla se nedávno dohodl s představiteli odborových svazů, že mzdové tarify zaměstnanců veřejných služeb a správy vzrostou od 1. března v průměru o 11 procent. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče je na rozdíl od Lékařského odborové klubu s tím spokojen. LOK chce, aby vláda splnila slib daný Špidlou a ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem, že na mzdy zdravotníků půjde navíc celkem 3,7 miliardy korun. "Tomu zatím dosavadní zvýšení neodpovídá," řekl Kubek. Podle něj bylo nynějšího zvýšení platů dosaženo za cenu zásadních ústupků: nebyla zavedena tabulka se 16 tarifními třídami namísto současných 12 a nezvýšily se příplatky za rizikovou práci. Pokud by představy odborů o dalším zvýšení platů vyšly, lékaři a sestry by si polepšili v průměru o čtyři až devět tisíc korun, uvádí Večerník Praha.


Ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše rozčiluje, že se jeho podřízení neumějí vyjadřovat správně česky. Proto jim rozeslal oběžník, který nazval Koutek jazyka českého. Podle Mladé fronty Dnes se ale spousta úředníků na ministerstvu tím cítí dotčena. Na to, že kultura jazyka je součástí veřejné správy, ministr upozorňuje své podřízené v oběžníku číslo jedna. Věnuje se v něm také správnému používání spojky když. "Je smutné, že ani vzdělaní legislativci nedovedou používat správně spojky!," říká ministr Bureš. Další oběžník se bude týkat toho, jak se obléká úředník, který chce pracovat na ministerstvu, píše Mladá fronta Dnes.