Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 4. září 2000 připravila Zdeňka Kuchyňová.

Všechny deníky se vrací k víkendové blokádě rakouských hraničních přechodů, kterými nejen Rakušané protestovali proti spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Hornorakouská ministryně Ursula Haubnerová Lidovým novinámřekla, že česká vláda tají důležité informace o Temelíně. Rakušanům podle Haubnerové nedává takové záruky bezpečnosti, které by vyvrátily obavy z této stavby. To, že česká vláda hodlá i přesto Temelín spustit, považuje Haubnerová - sestra bývalého šéfa pravicové strany Svobodných Jörga Haidera - za aroganci. Vedle Rakouska se staví ještě jedna jaderná elektrárna, a to ve Slovinsku. Slovinci ale podle Haubnerové informují rakouskou veřejnost mnohem otevřeněji a nic neskrývají.

Deník Právo upozorňuje v souvislosti s elektrárnou Temelín na skutečnost, že při horkých zkouškách se na primárním okruhu objevily drobné netěsnosti. Listu to potvrdila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Voda za provozu elektrárny na primárním okruhu prochází aktivní zónou, kde se ohřívá a stává se radioaktivní. Při tlakové zkoušce podle Drábové unikaly kapky vody. Určité úniky jsou podle ní na jaderných elektrárnách běžné. Úřad pro jadernou bezpečnost však chce, aby byl primární okruh při zkouškách absolutně těsný. Primární okruh je z hlediska jaderné bezpečnosti nejvýznamnější součástí elektrárny, neboť se tam nachází obrovské množství radiokaktivní vody. Netěsnosti se nyní odstraňují, což podle deníku Právo způsobí mírné zpoždění.

Na výročním zasedání německého Svazu vyhnanců, jehož se poprvé v historii zúčastnil spolkový kancléř, Gerhard Schröder pobouřil zúčastněné potvrzením politiky své vlády, která odmítá jakékoliv majetkové nároky odsunutých Němců vůči České republice. Informuje o tom deník Právo. "Území, která patřila před válkou Německu, zůstanou samozřejmě součástí německé historie a německého kulturního dědictví, ale podle platného mezinárodního práva, které uznáváme, již nejsou součástí našeho státu," prohlásil Schröder. "Až Polsko a Česko vstoupí do Evropské unie, potomci vyhnanců by měli mít možnost usadit se na území svých předků," upozornil dále. Kancléř tak potvrdil platnost loňského společného prohlášení s premiérem ČR, podle nějž česká strana považuje některé poválečné dekrety prezidenta Beneše za vyhaslé a německá strana nehodlá vůči ČR uplatňovat žádné majetkové požadavky. I když si kancléř vysloužil potlesk přítomných za slova o tom, že "vyhánění není nikdy správný prostředek řešení problémů. Nelze je nikdy ospravedlnit", k nelibostí posluchačů pak ale pokračoval připomenutím, že vyhnanci jsou především obětí zločinecké politiky nacismu. Kancléř se neváhal za projevů nevole a nesmělého pískotu postavit ani proti aktuálnímu požadavku na zřízení Centra proti vyhnání v Berlíně, dodává Právo.

Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil v Lidových novinách tvrdí, že Česko ochrání nejen účastníky zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, ale i ministry financí zemí G7. Ti se mají v Praze sejít tři dny před zasedáním světových finančníků v budově německého velvyslanectví. Obávají se však, že jejich schůzku naruší očekávané nepokoje a podle informací německého týdeníku Der Spiegel hledají vhodnější místo pro své jednání. České ministerstvo zahraničí přitom tvrdí, že nemá žádné informace o tom, že by se schůzka ministrů financí skupiny zemí G7 neměla nakonec konat v Praze. Podle českých úřadů budou všichni účastníci zářijového zasedání MMF v bezpečí. Hotely budou policií speciálně hlídány a již nyní jsou k nim naplánovány různé varianty přístupových cest, dodávají Lidové noviny.

Hospodářské noviny upozorňují na to, že ministr financí Pavel Mertlík nechce dát z rozpočtu na příští rok do Fondu bydlení ani korunu. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má Fond bydlení na starosti, může pro podporu výstavby nájemních bytů a oprav paneláků počítat s jen asi několika desítkami miliónů korun na úrokové dotace k nově chystaným půjčkám na výstavbu bytů a kompletní opravy panelových domů. To by zásadně měnilo ambiciózní plán Zemanova kabinetu, že právě pomocí fondu se stát postará o dostupné nájemní bydlení a opravy chátrajícího bytového fondu. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má fond bydlení na starosti počítalo na příští rok se státní dotací 1 a půl miliardy korun. Z té šéf rezortu Petr Lachnit sliboval zahájit stavbu desítek tisíc bytů, píší Hospodářské noviny.

Úřad vyšetřování nečekaně zastavil trestní stíhání podnikatele Miroslava Orla - bývalého vlastníka HTT Tesla, která vyráběla špionážní radar TAMARA. Jak píše Mladá fronta Dnes, podle vyšetřovatelů bylo obvinění proti Orlovi pravděpodobně zinscenované. Tím, kdo prý před dvěma lety inicioval Orlovo trestní stíhání za údajné organizování daňových a celních podvodů v obchodech s naftou, byla Bezpečnostní informační služba. Z vyšetřovacího spisu plyne, že BIS mu chtěla znemožnit obchodování s Tamarou, a proto donutila Orlova bývalého obchodního partnera Václava Sekaninu ke křivé výpovědi. Na jejím základě byl Miroslav Orel v srpnu 1998 zatčen a dva měsíce nato byla podniku HTT Tesla Pardubice odebrána licence na obchod s vojenským materiálem. Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že pracovníci BIS shromažďovali kompromitující informace na Orla řadu měsíců, a když zjistili, že jeho bývalá firma Renegate obchoduje s motorovou naftou bez toho, aby platila státu daň a clo, snažili se přesvědčit tehdejšího šéfa firmy Renegate Václava Sekaninu, aby svědčil proti Orlovi. Dva pracovníci BIS dokonce za ním odjeli do Chorvatska, kde se Sekanina skrýval před trestním stíháním za tyto daňové podvody. Protože to bylo podezřelé Úřadu vyšetřování, požádal ředitele BIS Jiřího Růžka o zproštění mlčenlivosti jednoho z pracovníků BIS. To Růžek odmítl, stejně jako nehodlá odtajnit spis k celému případu. Vyšetřovateli sdělil, že ve spisu jsou tajné údaje, které s vyšetřováním daňových podvodů Orla nesouvisí, uvádí Mladá fronta Dnes. I přes osvobozující verdikt zůstává Orel nadále ve vězení. Letos v únoru byl totiž odsouzen na devět let za podvod, zpronevěru a zkrácení daně.

Pražský výrobce dieselových motorů Diesel International, kterému ještě nedávno hrozilo vyhlášení konkursu pro loňskou kumulovanou ztrátu téměř 96 miliónů korun, hodlá letos zvýšit tržby o 15 procent na asi 230 miliónů Kč. Informují o tom Hospodářské noviny, podle kterých má nyní podnik velkou šanci na získání další zakázky pro plánovanou novou elektrárnu v Libérii. Jak listu sdělil ekonomický ředitel Jaromír Růžička, produktivita práce z přidané hodnoty se během tří let zečtyřnásobila. Firma je známá i výrobou lokomotivních motorů. Pod značkou Škoda exportuje asi 40 procent produkce většinou do rozvojových zemí, jako je Indie, Indonésie, Peru, Pákistán apod., nejdůležitějším zákazníkem jsou České dráhy.

České deníky se v den začátku školního roku věnují také školství. Zemské noviny poukazují na to, že pedagogické sbory vesnických škol budou opět letos doplňovat důchodci po stovkách. Kantoři ve výslužbách sice mohou díky mnohaleté praxi lépe rozumět školákově duši a mohou dobře učit, běda ale, když je lépe vybavená škola postaví před počítač. V této situaci bohužel často znejistí i učitel kolem čtyřicítky. Mladí a připravení kantoři však častěji hledají práci tam, kde je platí víc. Ministr školství Eduard Zeman slibuje, že platy zvýší. Ale ani vyšší mzdy nemusí být pro mladé učitele dostatečným magnetem tam, kde se počet odučených let oceňuje více než tvořivost a nápady, soudí Zemské noviny.

Dobré vzdělání chce svým dětem poskytnout stále víc rodičů, uvádějí Lidové noviny. Dříve to bývalo jednoduché. Když mělo jít dítě na přelomu osmdesátých a devadesátých let poprvé do školy, zavedli je rodiče tam, kam úředně "patřilo": většinou jen pár ulic od domova. Za deset let se situace výrazně změnila. O školy, které mají dobrou pověst, je takový zájem, že musí žáky odmítat. Mnozí jsou ochotni vozit potomka každé ráno třeba přes celé město například do školy s rozšířenou výukou jazyků. Najít dobrou základní školu není ovšem snadné. U středních škol je možné orientovat se například podle žebříčků, které vypracovává na základě různých kritérií Ústav pro informace ve vzdělávání. Podobné údaje o základních školách ovšem neexistují, dodávají Lidové noviny.

Osvědčený recept zemí Evropské unie na snížení nezaměstnanosti - částečné pracovní úvazky - v České republice nefunguje. Jak píše Mladá fronta Dnes, ani v okresech, kde je bez zaměstnání každý pátý člověk, o ně není zájem. V Evropské unii se počet lidí, kteří pracují ve zkrácené pracovní době pohybuje kolem 20 procent, v České republice je to necelých 6 procent. Toto číslo rok od roku klesá. Důvod? Pro zaměstnance znamená poloviční úvazek poloviční mzdu, pro firmu dodatečné náklady. Navíc v českých poměrech jsou mzdy tak nízké, že práce za polovinu peněz se nevyplatí a drtivá většina rodin potřebuje oba příjmy. Problém je také v tom, že chybějí obory, které částečné úvazky nabízejí. Ty mohou vznikat hlavně ve službách, v Česku však jako hlavní zaměstnavatel přetrvává průmysl, jehož výrobní cyklus neumožňuje zkracovat pracovní dobu, uvádí Mladá fronta Dnes.

Na libereckém okresním policejním ředitelství již druhý rok trvá netopýří invaze. Jak píše deník Právo, už loni liberečtí policisté poslechli ochránce přírody a ve snaze vytěsnit z prostor úřadovny stovky netopýrů opatřili okna svých kanceláři ochrannými sítěmi. Jenže letos se přesvědčili, že zabránit těmto excelentním letcům usídlit se na strážnici je úkol nadlidský. Netopýří vpády ještě zesílily. Policejní budova, která je v objektu bývalé textilní továrny, zřejmě neododolatelně přitahuje malé netopýry hvízdavé, kteří jsou chráněni mezinárodními úmluvami. Sice sídlí hlavně pod střechou ve druhém patře, ale občas zavítají i o patro níž, kde je sekretariát ředitele. Překvapení návštěvnici pak nestačí uhýbat před létajícími tvory, kteří se jim mnohdy vyhnou až těsně před obličejem. Policisté se sice nevzdávají naděje, že letos už netopýry ze své budovy šetrně, ale definitivně vystrnadí, ale podle odborníků je to kvůli rozlehlosti prostor s velkou nabídkou štěrbinových úkrytů prakticky nemožné. Libereckým policistům tedy nezbývá, než soužití s netopýry ještě několik týdnů vydržet. Na podzim se totiž netopýří kolonie rozpadají a někteří se stěhují do zimních úkrytů, dodává deník Právo.