Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 14. září připravil Josef Kubeczka.

Ve vnitropolitickém zpravodajství české deníky informují především o středečním zasedání vlády, která mimo jiné projednala přípravu pražské konference Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a rozhodla o posílení státních zastupitelství, která se budou zabývat dozorem nad vyšetřováním závažné hospodářské a finanční kriminality.


Na zásadní revizi Ústavy není podle místopředsedy vlády a senátora Pavla Rychetského v současné době vhodné politické klima. Za hlavní důvod zpožděného senátního projednání ústavních změn, jež sněmovna přijala již v lednu, přitom senátor považuje vznik Komise pro změnu Ústavy, která si předsevzala "poněkud nereálný úkol, a to celkovou revizi Ústavy". Rychetský to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Vyjádřil však souhlas s tím, že Ústava, zejména s ohledem na okolnosti, za kterých byla připravována, není dokonalá a má řadu mezer, nejasností i viditelné defekty. "Za zásadní považuji to, že postrádá mezinárodní rozměr. Jsme jednou z mála evropských zemí, kde mají vlastně xenofobní ústavní systém, v němž neuznávají mezinárodní právo," uvedl senátor. Ústava podle něj jde tak daleko, že za součást právního řádu považuje pouze mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv. "My tedy uzavíráme desítky smluv, kupříkladu o ochraně investic, kde by měl mít každý právo dovolat se přímo, a přesto tyto smlouvy u nás nemají žádnou platnost. Až si to naši partneři uvědomí, budou na nás pohlížet se značným despektem," dodal. Za anachronismus a defekt považuje Rychetský i rozsah imunity poslanců a senátorů. V rozhovoru pro deník Právořekl, že imunita by je měla chránit jen po dobu mandátu.


Po odvolání sankcí členů Evropské unie (EU) vůči Rakousku přichází podle Zemských novin a Českého slova okamžik, kdy unie jako celek bude muset odpovědět na otázku, jakou lekci si z celé aféry odnesla. Během krátké doby se ukázalo, že zbrklý a nedomyšlený postup nevede k ničemu, míní listy. Ke straně Svobodných Jörga Haidera je podle něj sice možno mít mnoho oprávněných výhrad pro jejich pravicově populistické názory, jejich zástupci se ale do rakouského parlamentu dostali po řádných demokratických volbách. I po odvolání sankcí zůstal úkol nalézt mechanismus, jak se napříště uvnitř EU vypořádat s podobnými situacemi, dodávají deníky. Upozorňují, že pro země, které chtějí v dohledné době vstoupit do unie, k nimž patří i Česká republika, může být rýsující se řešení zvlášť důležité. Připomínají, že až do poloviny letošního roku se mezivládní konference, která má připravit reformu podmiňující rozšíření unie, nehnula z místa. Chystaná reforma ve svých důsledcích znamená jisté přerozdělení váhy a vlivu jednotlivých zemí při rozhodování uvnitř unie, proto bude dohoda mezi "patnáctkou" tak obtížná, konstatuje autor. "Pro kandidátské země, k nimž patří také Česká republika, bude výsledek dvojnásob důležitý. Neúspěch reformy by totiž znamenal odklad přijímání nových členů a zároveň konečná dohoda určí podobu EU, do níž budou nováčci vstupovat," uzavírají své komentáře Zemské noviny a České slovo.


Hospodářské noviny doporučují pesimistický přístup ke zprávě mezinárodní nevládní organizace Transparency International, podle které se letos Česká republika umístila z 90 států na 42. místě ve vnímání míry korupce. Deník připomíná, že jde o nejhorší umístění od roku 1997, takže pocit, že se úplatkům daří, roste. Jde o to, že boj proti podplácení všeho druhu musí být dlouhodobý a "plošný"; nestačí jej omezovat jen na otázky fungování soudů či represe, i když to je jeho podmínka, píše autorka komentáře. Podotýká, že shodou okolností vláda ve středu rozhodla o finančním posílení rozpočtů nejvyšších státních zastupitelství, aby vůbec mohly vzniknout specializované útvary pro dozor nad vyšetřováním závažné hospodářské a finanční kriminality. "Což je dobrá zpráva, o to více ale můžeme litovat, že vláda ztratila tolik času s protikorupční akcí Čisté ruce," konstatují Hospodářské noviny.


Na pražské setkání ředitelů zeměkoule, tedy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, se podle Zemských noviny a Českého slova chystá kde kdo. Pojišťovny spěchaly ujistit své jindy vážené klienty, že na oragnizované vandalství se jejich pojistky nevztahují, odvážejí se také dlažební kostky, aby neposloužily jako zbraň proti globalizaci a budou se kropit trávníky. To proto, aby si na nich demonstranti nemohli odpočinout. I komunisté si už vybrali demonstrace, které podpoří. Policie mezi tím cvičně naklepává kdesi za Prahou statisty - těžko na cvičišti, lehko v boji. Ale přece jenom se zdá, že prvotní hysterie pominula. Už nás nikdo nenavádí, abychom se předzásobili léky a vodou a přečkali kritický čas nejlépe v krytech Civilní obrany. Do zasedání finančníků zbývá už jen pár dní a nikdo vlastně neví, co Praze přinese. Může to být ostuda nebo sláva. Nic jiného nezbývá, pokud pomineme očekávaný finanční přínos. Jenže peníze nejsou všechno, alespoň nebývaly. Co by nám byly platné, kdyby se jich muselo použít na náhradu škod, ke kterým by nedošlo, kdyby se kongres v Praze byl býval nekonal. Přípravu na zasedání zvládli organizátoři celkem dobře. Byla to konec konců jen otázka peněz, a těch bylo dost. Teď jde o to, zvládnout ten frmol, který vypukne. S přehledem a rozvahou. Demonstranti nám reputaci pokazit nemohou, ale diletantský přístup ano, tvrdí Zemské noviny a České slovo.


Zveřejnění soupisu dlužníků Komerční banky je tématem komentáře Lidových novin. "Ti, nad nimiž se vznáší hrozba bankrotu, si zpravidla pořád žijí dost dobře, když už ne jako miliardáři, jako milionáři určitě," míní list a dodává, že velkopanské manýry dlužníků urážejí kdekoho. "I lidi, kteří si svým způsobem také žijí nad poměry: zaměstnance podniků, držených vládou a bankami z milosti nad vodou, nebo ty, co vyžijí z nesmyslně vysokých sociálních dávek," pokračuje deník. Soudí, že se pomalu blíží doba, kdy bude třeba vyhlásit konec hojnosti. "Až ta chvíle přijde, bude pro osud české reformy životně důležité aby byli věční dlužníci přitlačeni ke zdi, aby byla vůbec vidět nějaká snaha učinit spravedlnosti zadost," uzavírají Lidové noviny.


Hospodářské noviny v komentáři porovnávají statistické výsledky České republiky a Slovenska, které naznačují, že Česko je na tom lépe. Kupříkladu při porovnání inflace zjistíme, že na Slovensku podražilo podstatně víc než v Česku. Při pohledu na ukazatele stavební a průmyslové produkce je patrné, že oživení české ekonomiky podporuje vedle průmyslové výroby v posledních měsících i velmi slibný růst stavební výroby, konstatuje deník. "Co je však zajímavé, je podíl malých a středních a na druhé straně velkých stavebních firem na stavební produkci v obou státech. Zatímco poměrně masívní růst táhnou v západní části bývalé federace jednoznačně velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci, na Slovensku to jsou především živnostníci, tedy firmy menší," informuje list. "Přestože ve vývoji ekonomicky v obou zemích lze zaznamenat odlišnosti, zájem zahraničních investorů o nové trhy je podobný. V posledních dnech o tom svědčí zájem kanadských firem o privatizaci energetických podniků v obou zemích," uzavírají Hospodářské noviny.


Stejný deník zjistil, že hlavní správu Českých energetických závodů má v pátek opustit na 200 pracovníků. Například místo sedmi výkonných ředitelů zůstanou jen čtyři, z 24 sekčních šéfů jen deset. Důvodem má být snaha o dosažení vyšší efektivnosti v řízení firmy. Předseda představenstva a generální ředitel Jaroslava Míl Hospodářským novinámřekl, že se nejedná o žádnou čistku. Připustil dále, že ke změně řídící a organizační struktury společnosti mělo dojít už nejméně před pěti lety. Součástí další etapy racionalizace do konce roku má být podle Jaroslava Míly přenesení mnohem větších pravomocí z hlavní správy přímo na elektrárny. Také podle nezávislého zdroje jsou chystané kroky poslední šancí, jak vybudovat před očekávanou privatizací dobrý ČEZ a udržet firmu jako celek. K úspoře nákladů by mělo vést i postavení nové správní budovy, kam by se ČEZ měl přestěhovat koncem příštího roku. Dosavadní sídlo v pražské Jungmannově ulici oceněné na několik miliard korun bude s největší pravděpodobností prodáno, píší Hospodářské noviny.


České dráhy přepravily za první pololetí o 5 milionů cestujících více než loni ve stejném období, konstatují Lidové noviny. Experti zvýšený zájem o cestování po železnici jednoznačně přičítají zvyšujícím se cenám benzínu. Podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského si hodně lidí spočítalo, že se jim dnes mnohem více vyplatí cestovat vlakem než automobilem. Ekologičtí aktivisté, kteří volají po útlumu automobilové dopravy, jsou přesvědčeni, že dráhy mají letos jedinečnou šanci, která se už nemusí opakovat. Jaroslava Brožová z hnutí Jihočeské matky listu řekla, že i kdyby ceny pohonných hmot časem klesly, řada lidí si vyzkoušela výhody vlaku a může zůstat železniční dopravě věrná.


K společnému česko-slovenskému vojenskému cvičení se vrací v komentáři Mladá fronta Dnes. Vojenské odborníky potěší, že cílem manévrů je sladit mezinárodní štáb brigády při plánování mírové operace k vynucení míru. Pěkně řečeno. Pokrok oproti starým časům. Boji říká se mírová operace a vítězství či porážce - vynucení míru. Padlým se může říkat - osobně zainteresovaní mírotvorci. Mírové manévry budou stát 20 milionů korun. Za tuto sumu vynutit mír - to není podle listu drahé. Cílem manévrů je také zastrašit fiktivního protivníka - za tyto peníze to už je úplně zadarmo. Bylo mnoho debat, co mají Češi a Slováci společného. Nacionalisté křičeli - NIC. Není to pravda, máme společného nepřítele. Fiktivní ale asi moc není. Mluvčí pozemního vojska Kroutil přiznal, že v dalších dnech použijí jednotky techniku, aby agresora zatlačily zpět. Čili, on už tu mezi námi na Moravě nepřítel je. Nemusíme však být nijak zoufalí. Naši vyhrají. Manévry se vždycky tak plánují, aby vyhráli naši. Není ale jasné, co je to zpět ? Kam agresora vytlačíme ? Na Slovensko ? Do Čech ? A odkud vůbec ten společný nepřítel může být ? Pohleď na mapu, odpověď je nejasná. Ale ať už je to kdo chce, jedno je jisté :" Češi a Slováci opět společně zvítězí." Za tohle poznání jedny manévry stojí, konstatuje autor komentáře v Mladé frontě Dnes.


Je stále aktuální starořecká idea zastavit všechny nepřátelské akce sedm dní před zahájením olympiády až do sedmého dne po jejím skončení ? Pouhý den před zahájením letní olympiády v Sydney se takto zeptal deník Právo zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiřího Dienstbiera. Podle něj zastavení nepřátelských akcí není dnes bohužel moc reálné. Bylo to možné kdysi, ve válce mezi Aténami a Spartou, nebo dokonce i třeba ještě ve vietnamské válce, kdy byly dvě strany konfliktu. V současné době ale existují desítky konfliktů, které jsou uvnitř zemí mezi různými, často i teroristickými skupinami a mafiemi. A ty, řekl Jiří Dienstbier deníku Právo, žádné ideály nejen nerespektují, ale ani nemají.