Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 12. září 2000 připravila Zdeňka Kuchyňová.

Kvůli zasedání světových finančníků nebudou koncem září téměř pracovat pražské soudy. Jak píše Mladá fronta Dnes, vězeňská služba totiž tvrdí, že by kvůli dopravním omezením souvisejícím s případnými demonstracemi nebyla schopna zajistit převozy vězňů ve vazbě k soudnímu líčení. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl na žádost ředitelky Vězeňské služby Kamily Meclové proto požádal jednotlivé soudy o dočasné omezení činnosti v týdnu od 25. do 30. září. Prakticky všechna hlavní líčení v této době už odložil pražský městský soud. Stejně se zachovají i předsedové jednotlivých obvodních soudů, píše Mladá fronta Dnes.

Zasedáním světových finančníků se zabývá také deník Právo. Snaží se najít odpovědi na otázky, zda toto zasedání přinese Česku více kladů či záporů, jestli se z Prahy stane v průběhu akce pouliční bojiště, nebo zda se máme těšit na netušené přínosy pro budoucnost. Od zasedání finančníků bychom měli očekávat přínosy například v podobě stoupajícího zájmu o řadu služeb a zboží, přičemž daně ze zisku poplynou do státního rozpočtu. Zužitkují se také nově vytvořené kontakty a vzniknou nové projekty, kterých se Česká republika bude moci zúčastnit. List však zároveň varuje, že se na některých internetových stránkách objevují výzvy, aby si demonstranti v Praze vzali za vzor razanci protestů v americkém Seattlu koncem loňského roku. Tvůrci stránek ale jedním dechem dodávají, že žádné násilí neplánují. Běžný život se podle Práva v metropoli nezastaví, přestože akce bude Pražany několik dní v jejich normálním životě poněkud omezovat.


Zemské noviny se pozastavují nad tím, že lidé nemají šanci vybrat si nemocnici podle toho, jak je úspěšná například v určitých operacích. Příslušná instituce zpravidla není ochotná sdělit podrobné informace o tom, jak si vede v léčbě či kolik peněz na ni potřebovala. Mlčí ale i pojišťovny a státní úřady, které by měly především hájit zájmy veřejnosti. Také Všeobecná zdravotní pojišťovna se zdráhá cokoli sdělit s odkazem na zákon o ochraně osobních údajů. List v této souvislosti uvádí, že nemocnice léčí pacienty za peníze vybrané od nás všech na zdravotním pojištění. A tudíž je zcela legitimní dožadovat se odpovědi na otázku, na co a s jakým úspěchem byly použity, dodávají Zemské noviny.

Zdravotnictví se věnují i Lidové noviny. Podle občanů to s ním jde od deseti k pěti. Plné ordinace, dlouhé čekání na odborná vyšetření, stále dražší léky. A především málo peněz. Tak vidí české zdravotnictví v roce 2000 laická veřejnost i odborníci. Podle průzkumu, který vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky, si čtvrtina dotázaných myslí, že se zdravotnictví od roku 1996 zhoršilo, každý druhý člověk míní, že stagnuje. Podle předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíry Boškové nespokojenost lidí s úrovni českého zdravotnictví skutečně stoupá a její sdružení registruje stále více stížností na léčbu. Jak list dále uvádí, menší nemocnice a soukromí lékaři bojují o každou korunu. Především v malých městech hrozí, že lékaři své ordinace zavřou a půjdou radši jinam. Ministerstvo zdravotnictví však žádný pokles úrovně lékařské péče v posledních letech nepřipouští, uzavírají Lidové noviny.


Limit záření mobilních telefonů pohlceného hlavou, který je od letošního června v Česku pro výrobce stanoven pouze formou doporučení, bude od ledna příštího roku závazný. Informuje o tom deník Právo s odvoláním na Jana Musila ze Státního zdravotního ústavu. Norma stanoví, že maximální limit jsou dva watty na kilogram lidského mozku. Rozdíly v intenzitě elektromagnetického záření jsou mezi jednotlivými druhy telefonů tak velké, že odborníci doporučují údaje o záření sledovat, a dokonce si podle nich i telefon vybírat. Hodnoty záření se na základě společné neoficiální dohody rozhodli na přístrojích uvádět výrobci mobilních telefonů Nokia, Motorola a Ericsson. Deník Právo přitom dodává, že škodlivost elektromagnetického záření, doprovázející provoz mobilních telefonů, nelze zatím dokázat, ale ani vyvrátit.


Mladá fronta Dnes se zabývá zdražením ropy, které začíná ovlivňovat ekonomický život. Soudí, že ostrá kritika spotřebitelů na adresu evropských vlád je oprávněná, i když přišla poněkud pozdě. Naznačuje, že si plíživého zvyšování spotřebních daní až dosud málokdo všímal, přičemž právě odvody státu tvoří největší díl z ceny pohonných hmot. Jak komentátor uvádí, česká sociální demokracie "dohánění" Evropy ve spotřebních daních zbytečně uspěchala. Zvýšení daní mohlo počkat až do doby těsně před vstupem do Evropské unie, neboť změna příslušného zákona je velmi jednoduchá. Zdražení mohlo přijít ve chvíli, kdy by je česká ekonomika mnohem lépe snesla, míní Mladá fronta Dnes.

Deník Slovo označuje radost spotřebitelů z toho, že ceny ropy a tím i pohonných hmot půjdou vlivem zvýšení těžby dolů, za předčasné. Poznamenává, že zvýšení těžby o 800 tisíc barelů denně není nikterak závratné, proti dnešku znamená růst o necelá tři procenta. Přitom zvýšení těžby, které by snad výrazněji zahýbalo cenami, odhadují odborníci alespoň na 1,5 miliónu barelů denně. Rovněž naděje, že budeme ropu nakupovat za silnější korunu výhodněji, je v nedohlednu. Snížení daňové zátěže na pohonné hmoty může pomoci jen krátkodobě, a proto Slovo soudí, že jedinou dlouhodobě udržitelnou cestou je hledat úspory a hlavně jiné zdroje energie.


Ke vstupu do politiky vede podle názoru většiny Čechů nejčastěji touha po osobním obohacení. Jak píší Lidové noviny, tvrdí to průzkum společnosti IVVM. Možnosti, že by chtěli politici řešit problémy společnosti, nevěří ani polovina populace. Výdělek větší části národa se pohybuje pod oficiálním republikovým průměrem, který je dnes 12 800 Kč. Pro takového "průměrného" člověka se poslanecký plat v řádech desetitisíců jeví jako jednoznačný motiv k tomu, stát se politikem. Od podzimu bude v ČR politiků zase o něco víc. V krajských volbách zvolí občané 685 nových zastupitelů. Výši jejich odměn zatím ještě vláda neschválila, ale plat hejtmana má být údajně 57 000 Kč. Žádný z kandidátů do podzimních voleb nepřiznal, že důvodem jeho vstupu do politiky by měl být právě majetek a peníze nebo nějaký egoisticko-mocenský zájem.


Bez jídla a pouze o dešťové vodě čekal skoro týden na pomoc Jan Haščák, který první zářijovou neděli spadl ze skály na Rokycansku a těžce se zranil. Jak píše deník Právo, k záchraně mezi lidi se doplazil doslova po centimetrech. "Šel jsme se projít na skály. Špatně jsem došlápl, uklouzl a sletěl ze skály dolů. Padal jsem do prázdna asi dvacet metrů. Po dopadu jsem ztratil vědomí. Když jsem se probral, ležel jsem mezi kamením a křovisky", vzpomínal v rozhovoru s Právěm z lůžka plzeňské nemocnice devatenáctiletý Slovák z Martina, který je zaměstnán v jedné z rokycanských továren. Zraněného muže našli kolemjdoucí turisté z Plzně v pátek ráno. Jak dodává deník Právo, podle lékařů může hovořit o štěstí.


Protestní petice podepisuje v těchto dnech řada vysokoškolských studentů. Jak píše Mladá fronta Dnes, na různých místech fakult visí listina, v níž si zástupci studentů stěžují: "Ještě před pěti lety dostávali kolej i studenti, kteří bydleli sto kilometrů od Prahy. Letos se dojezdová vzdálenost posunula na dvě hodiny pětadvacet minut." Přestože univerzita každoročně zvyšuje počet přijímaných studentů, žádné nové studentské kolej se nestavějí. Vedení pražských univerzit přiznává, že se situace v porovnání s minulými lety nezlepšila. V minulém roce si muselo hledat ubytování v podnájmech a různých ubytovnách na šest tisíc studentů. Sehnat podnájem v Praze není problém. Zájemci však musí počítat s tím, že budou muset zaplatit třeba za jednopokojový byt mininálně šest tisíc korun. Na kolejích se přitom měsíční částka za bydlení pohybuje od tří do patnácti set korun, dodává Mladá fronta Dnes.


V Týnském chrámu v Praze vrcholí práce před posvěcením restaurovaných barokních varhan a před jejich uvedením do provozu. Lidové noviny informují, že varhanářům do konečného termínu 17. září zbývá osadit, intonovat a naladit ještě řada z 1600 píšťal. Pracují na úkolu již od května. "Zvuk je a bude nutně maličko jiný, ale týnské varhany, jak je znám, to jsou," potvrdil dlouholetý varhaník tohoto katolického kostela Bohuslav Korejs kvalitu práce německé firmy Johannes Klais po prvních zkouškách u hracího pultu. Varhanáři tento nejstarší pražský nástroj rozebrali před dvěma lety a restaurovali ho v Německu nákladem 1,2 milionu marek. Mundtovy varhany jsou - s výjimkou zásahu varhanáře Josefa Gartnera v roce 1823 - v původním stavu. Mezi unikáty evropského významu je zařazuje především jejich zvukový charakter a zachovalý ojedinělý píšťalový materiál. První koncert po posvěcení varhan se koná 18. září, uzavírají Lidové noviny.