Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 2. srpna připravila Zdeňka Kuchyňová.

Lidové noviny se věnují odsunu sudetských Němců z Československa. Mnozí dnes říkají, že poválečné vysídlení schválily vítězné velmoci. Z hlediska práva je to nepochybně pravda. Závěr mocností zněl: "Uznáváme nutnost odsunu". Ono slovo "uznání" ale nevypovídá o žádné "podpoře", nebo dokonce "příkazu" velmocí. Vůle po kompromisu se z české strany vytratila kvůli nenávisti, kterou němečtí nacisté vyvolali svým terorem. Už v průběhu jednání velmocí v Postupimi a ještě před tím byly krutosti Němců nahrazeny násilím Čechů vůči Němcům. Ještě před závěrem konference velmocí bylo zhruba 450 tisíc Němců přinuceno opustit Československo. O divokém odsunu se hovořilo i v průběhu konference. Právě skutečnost, že odsun de facto probíhal a to bez pravidel, ovlivnila konečné rozhodnutí západních velmocí. Americký prezident Truman o několik měsíců později řekl: "V Postupimi jsme byli postaveni před hotovou věc a okolnostmi přinuceni souhlasit. Byl to svévolný akt násilí."

Hospodářské noviny se vrací k nepovolené technoparty v jižních Čechách. Připomínají, že si s právem shromažďovacím nevíme rady. Pořádání akcí lidí podobných zájmů a názorů, pokud nepropagují fašismus nebo komunismus, je pro většinu z nás stále polem neoraným. Jednou jsou protestující anarchisté zmláceni tak, že se hodí na příliš horlivé policisty podat žaloby, jindy jsou zase způsobem výkonu základních funkcí státu občané šokováni. Jako v tomto případě, kdy jsou laxním způsobem policie zděšeni obyvatelé jižních Čech. Na jejich území vtrhlo o víkendu několik tisíc vyznavačů technomuziky z celé Evropy. Akce narušila normální život v Lipnici a jejím okolí. Nezvaní hosté poničili majetek, který jim nepatří a ani si po sobě neumějí uklidit. Zřejmě to mají udělat ti, které celé dny bez varování obtěžovali, trpce dodávají Hospodářské noviny.

K lipnické technoparty se vrací i deník Právo. Podivnou bezradností nazývá skutečnost, že policie vše viděla a monitorovala, nevěděla ale, co si počít. Jenomže ona to zřejmě jen bezradnost není, jen se měří každému jinak. Když se nedávno na pražském ostrově neohlášeně shromáždili anarchisté, policie bezradná nebyla. Anarchisty rozehnala. Nic neničili, nikoho neotravovali. Jindy zase policie patrně v rámci vyvážení povolila skinheadům neohlášený pochod Prahou, a v Lipnici v těchto dnech pro změnu jen pozorovala. Za necelé dva měsíce čeká policisty velká zkouška. Ale v Praze to bude v září při zasedání finančních institucí samozřejmě jiné. Těžkooděnci, technika, psi a koně už čekají na neohlášená shromáždění. Přece si neuděláme mezinárodní ostudu. A ta vesnička? Jak že se vůbec jmenuje? A kde leží? ptá se deník Právo a vzápětí odpovídá: Daleko od Prahy!

Zákroky policistů proti demonstrantům při zářijovém zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze budou sledovat nezávislé hlídky. Podle Mladé fronty Dnesčlenové občanské iniciativy chtějí dávat pozor, zda policisté neporušují zákon. Ministři uložili ministerstvu vnitra, ať se s touto iniciativou seznámí a do konce srpna podá zprávu o možném využití takzvaných Občanských právních hlídek, jak se iniciativa oficiálně nazývá. Ministerstvo po první schůzce s představiteli iniciativy s touto aktivitou souhlasí. Napomáhat budou pozorovatelům i profesionální právníci, kteří budou podávat právní rady telefonicky a později jednotlivé excesy policistů analyzovat a zvažovat další možný postup, dodáváMladá fronta Dnes.

Lidové noviny přinášejí zajímavé informace o zveřejněném seznamu dlužníků Komerční banky. Jednou z firem, která bance nesplácela své úvěry, je například plzeňská společnost U Salzmannů. Podle obchodního rejstříku seděl v dozorčí radě této firmy v letech 1994 - 1996 dnes už bývalý šéf Komerční banky, senátor za Občanskou demokraticku stranu Richard Salzmann. Poté ho vystřídal jeho bratr, americký občan John Salzmann. Společnost "U Salzmannů" provozovala stejnojmennou restauraci v centru Plzně a peníze na provoz podniku získala od Komerční banky za mimořádně výhodných podmínek. Jak Lidové noviny dále uvádějí, společnost je v konkursu a zbylo po ní nesplacených 38 miliónů korun, které nejsou ničím zajištěny. Senátor Salzmann však listu popřel, že by byl členem dozorčí rady společnosti a také to, že by měl se zajištěním úvěru cokoliv společného.

Podle Mladá fronty Dnes je na seznamu dlužníků Komerční banky také firma Rückl Glass, která patří senátorovi za Občanskou demokratickou alianci Jiřímu Rücklovi. Ten nesplácení téměř 34-ti milionového úvěru vysvětlil platební neschopností vinou odběratele, který firmě dosud nezaplatil za zboží v hodnotě 18 miliónů korun. Rückl se ohradil tím, že jeho firma není trvalým dlužníkem a údajně je schopna v určitém časovém horizontu celou záležitost napravit. Podle Mladé fronty Dnes má však senátor Rückl obavy, že po zveřejnění jeho firmy na seznamu dlužníků bude muset jako významný politik čelit tlaku veřejnosti a sdělovacích prostředků.

Téměř sedm milionů korun museli dát před dvěma a půl lety dohromady čtyři vlivní sociální demokraté ze severu Moravy, když jako společníci firmy Alfa Horizont kupovali dům v centru Ostravy. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, stavební společnost Tchas jim tuto budovu prodala za tři miliony a za další skoro čtyři miliony jim ji opravila. Jeden z dnešních jednatelů Alfa Horizontu, senátor Alfréd Michalík, potvrdil, že firma na koupi domu použila i darovaných peněz. Kdo jim je dal, lidé z Alfa Horizontu stále tají. Případ tajného dárce vyvolal u některých členů severomoravské ČSSD značný odpor. Proto krajský výbor strany odmítl nabídku, aby se do domu nastěhoval, uvádí Mladá fronta Dnes.

Nad energetickou situací se zamýšlí Zemské noviny. To, že elektrárenská splečnost ČEZ čelí kritice kvůli Temelínu, se stalo už jakýmsi evergreenem. Na malý odbyt a diskriminaci si stěžují uhelné společnosti, distributorům a ještě více zákazníkům se nelíbí příliš vysoké ceny elektřiny. Co by se stalo, kdyby ČEZ všem kritikům vyhověl?, ptá se list. Temelín by se zakonzervoval, vývozy ustaly. Elektřina by se vyráběla jen z uhlí a vody, odbyt dolů by byl zajištěn, horníkům by nehrozilo propouštění. Snížení cen bychom se ale nejspíše nedočkali. Za pár let by došlo uhlí a museli bychom si stejně vybrat, co dál. Buď se stát závislými na dovozu ropy a zemního plynu, anebo za drahé peníze rekonstruovat zakonzervovaný Temelín. Třetí možností by bylo elektřinu dovážet. To by jistě přivítala zahraniční konkurence, ale s naší obchodní bilancí by to pořádně zacvičilo, míní Zemské noviny.

Ředitel Služby pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti Evžen Šírek je od konce minulého týdne postaven mimo službu, údajně proto, že neprošel prověrkou Národního bezpečnostního úřadu. Informuje o tom deník Právo. Mluvčí Policejního prezídia Ivana Zelenáková však informaci o Šírkově postavení mimo službu popřela a uvedla, že má dovolenou. Podle informací Práva je důvodem Šírkova neprověření prohřešek z minulého roku. Deník připomíná, že Šírka vyšetřovatel obvinil z toho, že se přes modemovou linku napojil ze svého bytu na databázi útvaru, takže mohla uniknout tajná data. Stíhání státní zástupce nakonec přikázal zastavit. Ředitel Nárobního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec odmítl Právu tyto informace komentovat.

O pravděpodobném zdražení zemního plynu pro domácnosti, a to buď ještě od letošního října, nebo od ledna příštího roku informuje Mladá fronta Dnes. Zvýšení cen se podle listu zatím připravuje na ministerstvech průmyslu a financí a podle navrhovaných variant se má pohybovat od 25 do 37 procent. Znamenalo by to, že například domácnost, která plyn používá na vaření a ohřívání teplé vody, letos místo zhruba 3,5 tisíce korun může zaplatit až o třináct set korun více. Vláda přitom původně plánovala, že cena plynu vzroste v lednu 2001 pouze o deset procent. Vzhledem k tomu, že jde o výrazný růst, bude o tom podle nejmenovaného zdroje muset zřejmě rozhodnout vláda. Případné zdražení má také doprovázet sociální program pro rodiny s nižšími příjmy a důchodce. Důvodem zdražení je podle listu především výrazný nárůst cen ropy a ropných produktů během loňského a letošního roku, od nichž se cena plynu přímo odvozuje, napsala Mladá fronta Dnes.

Přijímací zkoušky na vysoké školy sice ještě neskončily, nicméně na většině fakult už dobře vědí, jak na tom jsou. Letos přijatí studenti jsou minimálně o dva tři roky starší než jindy. Všechny tyto změny má na svědomí fakt, že před čtyřmi lety byla na základních školách zavedena povinná devátá třída. Letos ze středních škol vyšlo místo obvyklých padesáti tisíc čerstvých maturantů jen něco přes dvacet tisíc studentů. Z požadavků musely slevit prakticky všechny technicky orientované vysoké školy - na ně se totiž hlásilo citelně méně studentů než kdy jindy. Přirozeně se tak zvýšily šance na přijetí ostatních, kteří již několik let pracovali. Přijetím těchto starších studentů by ČR alespoň částečně srovnala krok se západními zeměmi, kde je běžné, že se studenti na vysokou školu hlásí až po několika letech praxe, uvádí Mladá fronta Dnes.

V uprchlickém táboře Červený Újezd, který je až do září v karanténě, protože tu zdravotníci objevili výskyt žloutenky typu E, vypukly v úterý nepokoje. Jak píše Mladá fronta Dnes, zhruba čtyřicet běženců zablokovalo cestu zaměstnancům tábora a odmítalo je pustit ven z areálu. Na pomoc přijela policie. Z informací ministerstva vnitra, pod nějž uprchlická zařízení spadají, vyplývá, že hlavní příčinou nepokojů byla karanténa - uprchlíci se vzbouřili proti tomu, že nesmějí zařízení opustit. Za poslední tři měsíce se atmosféra v táboře už několikrát dramaticky vyhrotila. Poprvé šlo o skupinu běženců z Čečenska, kteří se v obavách o svůj život obrátili o pomoc na pažskou pobočku Úřadu vysoké komisařky OSN pro uprchlíky. Podruhé se skupina uprchlíků z postsovětských republik obrátila dokonce na ambasádu Kuby s žádosti o politický azyl.

Virtuální zprostředkovatelnu práce zřídil na svých internetových stránkách německý federální úřad práce. Do posledního července roku 2003 mohou počítačoví odborníci z celého světa žádat o udělení "zelené karty" pro práci v Německu. Svůj zájem o zaměstnání avizovaly také stovky českých odborníků. Ty lákají na práci u "severního souseda" především peníze: německé podniky totiž nabízejí několikanásobně vyšší platy než domácí firmy. Pro lidi bez vysokoškolského vzdělání v oblasti informatiky má však lákává nabídka německé strany "malý" zádrhel: tito zájemci si totiž musí sehnat zaměstnavatele, který jim zaručí minimální roční plat sto tisíc marek (asi 1,8 milionu korun). Tato částka je o hodně vyšší než německý platový průměr, dodávají Lidové noviny.

Nový systém dotací pro hromadnou dopravu může znamenat konec některých železničních spojů, uvádí Mladá fronta Dnes. Jakmile skončí centrální rozdělování podle klíče: dvě třetiny pro vlaky a jedna pro autobusy, budou si obce samy určovat, komu zaplatí za dopravu, a komu ne. Hlavním kritériem výběru budou pochopitelně peníze. Kdo nabídne za nejlepší cenu ten správný spoj ve správnou dobu, dostane dotaci. Všichni daňoví poplatníci by mohli jásat, neboť jejich peníze budou účelněji využity. Stane se snad konkurenční prostředí konečným impulsem ke změnám na dráze? Jenže k čemu může vést zavedení lepšího systému rozdělování dotací, bude-li stát nadále hýčkat České dráhy a "napravovat" trh tím, že je vždy nějak udrží při životě, ptá se Mladá fronta Dnes.

Neukáznění řidiči, kteří by chtěli v nejbližších dnech podplatit některého z brněnských dopravních policistů, budou zřejmě velmi nepříjemně překvapeni, píší Lidové noviny. Brněnští policisté mají dvojnásobný důvod se na korupci řidičů přistižených při přestupku nebo pozitivní dechové zkoušce, dívat opravdu "ostrým okem". Dopraváka, který ohlásí nadřízeným pokus o korupci, totiž čeká finanční odměna. Pozoruhodný pokyn vydal brněnský policejní ředitel Jaroslav Přikryl. Podle svých slov se k pokusu o řešení korupce dopravních policistů inspiroval zkušenostmi západoevropských kolegů.

V bankomatech je podle televize Nova díra, kterou mohou utíkat některým bankám peníze, uvádí Mladá fronta Dnes. Trik, jak peníze z bankomatu dostat - a to z vlastního účtu a s vlastní kartou, aniž se výběr objeví na výpisu z účtu, předvedli v publicistickém pořadu dva mladíci Jirka a Michal, jeden kontrolor koberců a druhý student. Pro výběr z bankomatu použili dvou různých karet, přičemž u prvního výběru nechali peníze v automatu a ten je po 45 vteřinách odebral zpět. Poté následoval výběr druhou kartou... Avšak rozhodující okamžik, jak přístroje oklamat, si televize nechala pro sebe. Nicméně pokud banky nezareagují, pohrozili autoři pořadu, že popis operace zveřejní kompletně. Zatím dali bankám šanci, aby s mezerou ve svých bezpečnostních systémech něco udělaly. Ty však zatím nechal objev Novy v klidu. Většina z pěti největších bankovních domů v zemi, se o podrobnosti ani nezajímala, uvádí Mladá fronta Dnes.