Přehled tisku

V souvislosti s ukončením školního roku hodnotí značná část komentářů českých deníků problémy v resortu školství. Tisk také věnuje pozornost návrhům legislativních norem, které tento týden projednával parlament. Zemské noviny a České slovo si všímají problému slovenských Romů, kteří v České republice žádají o azyl.

V poslední den školního roku deník České slovo píše, že děti je třeba za vysvědčení pochválit. Rodiče by podle listu neměli přeceňovat význam vysvědčení. Navíc stresovat děti v samotném závěru, je podle psychologů už v podstatě zbytečné. Už od poloviny června vzrůstá počet telefonátů na linkách pomoci dětem. Největší nápor je očekáván právě v pátek, kdy si školáci svá vysvědčení dostávají a nesou domů. Odborníci tedy radí spíše děti za vysvědčení, byť jakékoli, pochválit a povzbudit je k další práci, dodává list.

Čeští školáci mají kratší prázdniny než jejich kolegové v Evropě, uvádějí Lidové noviny. Například žáci na Islandu, v Řecku nebo ve Francii mají čas na odpočinek v průběhu roku dokonce o čtyři týdny delší. Ovšem rozdíl v celkové délce prázdnin spočívá spíše v organizaci podzimního, vánočního a velikonočního volna. Ve srovnání s Evropou české děti ale mají čas na odpočinek přeci jen téměř nejkratší, připomíná deník.

Jaké známky bychom po uplynulém školním roce měli nadělit celému našemu školství?, ptají se Lidové noviny a pokračují: Po ekonomické stránce nic moc. Necelých pět procent HDP, která na vzdělávání věnuje stát, se nemůže rovnat se šesti a více procenty ve vyspělých státech. Plat pedagogů není kdovíjaký, ale vládní kabinet přeci jen zvýšil tarifní mzdy učitelů o 17 procent a vyšel pedagogům vstříc i ve věci snížení úvazků. Další dobrá známka: jedenáct let po změně režimu dostává téměř pětašedesát procent patnáctiletých šanci studovat na středních školách s maturitou - což je o 20 procent více než před listopadem. Každý má také možnost aktivně se zapojit do veřejné diskuse o tom, kudy by se mělo vzdělávání ubírat. Někteří lidé se nyní bouří proti ministrovi, který chce prosazovat zrušení víceletých gymnázií, tedy těch, do kterých nastupují nadaní žáci už po jedenáctém roce věku. Možná by měli vědět, že ve světě se považuje společné vzdělávání až do patnácti let za žádoucí. Školství tedy z těchto důvodů podle Lidových novin na propadnutí zralé není.

Nad snahou ministra školství Eduarda Zemana zrušit víceletá gymnázia se zamýšlí deník Právo. Podle něj tato úvaha nenavštívila ministra ve šťastné chvíli. Nelze totiž v této souvislosti zapudit vzpomínku na velkolepou reformu školství, se kterou vyrazil proti české vzdělanosti krátce po únoru 1948 Zdeněk Nejedlý. Zreformoval ho tak důkladně, že se z toho plně nevzpamatovalo dosud. A cílem jeho rovnostářského útoku byla zejména víceletá gymnázia. Ministr Zeman pravil, že je proti produkci bílých límečků a proti elitám. Při povinném respektu k ministrovi a jeho rádcům: ale vždyť právě o tu elitu jde! Víceletá gymnázia by měla být především o nich, soudí deník Právo.

Se sněmovnou projednávaným návrhem novely, který předpokládá, že Fond národního majetku vyhradí 200 miliard z výnosů privatizace na důchodovou reformu, souhlasí deník Mladá fronta Dnes. Podotýká, že v představách vicepremiéra Vladimíra Špidly je stávající model povinné solidarity tím nejlepším řešením. Jenže vynucovaná solidarita ztrácí podle listu na svém půvabu spolu s tím, jak se prodražuje. Má-li Evropa zabránit generačnímu konfliktu, musí přistoupit na jiný způsob zabezpečení seniorů. Otázka, kde vzít na reformu důchodů, dělá vrásky na čele všem jejím zastáncům - odpůrci mají pádný argument, že nejsou peníze. Výnosy z privatizace se dosud použily na "bohulibé" účely. Sociální demokracie například ráda utrácí za pomoc těžkému průmyslu. Zatím měly přednost skomírající vysoké pece ve Vítkovicích. Že by měly větší cenu než my, budoucí důchodci? ptá se v závěru deník.

Podle Hospodářských novin sněmovna ve čtvrtek o něco zlepšila svůj "image", když v prvním čtení poslanci schválili novelu zákona, který zajímá všechny voliče bez rozdílu. Od příštího roku by tak lidé mohli státu odevzdávat o něco méně peněz. Otázkou podle listu zůstává, v jaké konkrétní podobě bude nakonec snížení přímých daní schváleno. Vládní podoba je totiž opatrnější, jelikož růst nezdanitelných částek by měl v průměru dosáhnout sedmi procent. Čtyřkoalice naopak žádá pokles odvodů občanů do státní pokladny daleko odvážnější, odpočitatelné položky by měly růst až o polovinu. Je to nejspíš tím, že opoziční strany se nemusejí zaobírat tou méně příjemnou stránkou snížení daní, jíž je výpadek příjmů státního rozpočtu, tím, že vláda dobře ví, že příští rok bude situace státní kasy velmi napjatá. Nicméně problém nespočívá v příjmech, nýbrž ve výdajích rozpočtu. V tomto směru list navrhuje ministrům najít více odvahy, omezit svoji každoroční rozhazovačnost a pak by bylo možné daňové zatížení občanů redukovat výrazněji. Připomíná zároveň, že nižší daně v podstatě vždy a všude podnítí ekonomiku k růstu.

Komerční banka se začne prodávat letos, potvrdil ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru první náměstek ministra financí Jan Mládek na Světovém ekonomickém fóru, které se koná v Salcburku. Jak píší Hospodářské noviny, v září během výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze by měly proběhnout první indikativní schůzky mezi vládou, respektive Fondem národního majetku, který prodává 60procentní podíl v Komerční bance, a potenciálními investory. Jak list dále uvádí, předběžně se o Komerční banku uchází přes deset investorů. Ne všichni ale mají podle odborníků o banku vážný zájem. V nejbližší době bude Ministerstvo financí rozesílat investorům informační dopis, ve kterém česká vláda potvrdí, že je ochotna pokračovat v privatizaci Komerční banky a po domluvě s poradcem, kterým je investiční banka Goldman Sachs, se dokončí informační memorandum. Dokončení procesu privatizace Komerční banky se však podle dostupných informací do konce letošního roku neočekává, spíše až v prvních týdnech roku 2001, dodává list.

Přílivem slovenských Romů, kteří v minulých dnech v České republice žádali o azyl, se zabývají Zemské noviny. List považuje za protismyslné, že se tito lidé uchylují do země, odkud příslušníci stejného etnika odcházejí na Západ a tam se prohlašují za politické uprchlíky. List dále píše, že většina slovenských, ale i českých Romů neodchází ze své země z obav o život, není doma pronásledována pro svůj etnický původ. Pohnutky Romů jsou převážně sociální, píše dále deník. Chtějí si prostě přilepšit. Vyždímat z azylových podpor, co se dá, a přitom ušetřit sociální příspěvky ve své vlasti. Slovenských Romů bude podle listu v českých uprchlických táborech přibývat, úředníci budou jejich žádosti o azyl zkoumat případ od případu a dlouhotrvající procedury zatíží státní rozpočet. Řešením by bylo, kdyby ČR a Slovensko přijali zásadu, že občané jedné ze zemí, kteří žádají o azyl v zemi druhé, by ztratili nárok na sociální dávky ve své vlasti. Sociální péče o ně by v tomto případě byla výlučně na státu, kde hledají útočiště. Romové by tak nemohli počítat s tím, že ušetří peníze z podpor, jež jsou jim doma vypláceny během vyřizování žádosti o azyl v zahraničí. Zmíněné opatření by ovšem vyžadovalo úpravu zákonů a přijetí mezivládní dohody. Pro vlády, jež se ohánějí výjimečností česko-slovenských vztahů, by to však neměl být nepřekonatelný problém, uzavírá list.

Deník Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad peticí se čtyřmi sty podpisy, kterou před sebou mají zastupitelé Prostějova. Signatáři si stěžují na hluk, nepořádek krádeže a ničení cizích věcí, z čehož viní obyvatele žijící ve svém sousedství - tedy Romy. Město zatím pořád dokola opravovalo chátrající domky a zdevastované byty a na své náklady uklízelo nepořádek v jejich okolí. Zastupitelé sice přiznávají, že romské kolonky jsou problém, jak ho řešit, ale zatím nevěděli. Když nechali k domkům přistavit velké kontejnery, aby si Romové před svými prahy uklidili, ozvali se ostatní obyvatelé města, proč za popelnice platí, když jiní nemusí. Navíc když loni na podzim tamní Romové onemocněli žloutenkou, během pár dnů se ve městě rozšířila epidemie virové hepatitidy. Vedení města nyní navrhuje nové řešení - najít Romům byty a rozdělit je, aby nebyli pohromadě. Podle deníku ale zatím není veřejně známo, kam by se měli přestěhovat.

Strážníci v Ústí nad Labem mají další starost, konstatují Zemské noviny. Uvádějí dále, že od radnice městského obvodu Neštěmice dostali z desetimilionové vládní dotace pro Matiční ulici 400 tisíc korun, aby dostavěli nedaleké dopravní hřiště. To mělo přilákat děti, které ve volném čase bloumají po ulicích. Strážníci hřiště opravují ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. Ještě ho ani nedokončili a už přistihli dva Romy z Matiční ulice, jak jeho zařízení rozebírají a chtějí prodat do sběru. Starší z dopadených přiznal, že chtěl kovovou vstupní bránu odvézt do sběrny druhotných surovin. Navíc hlídce prozradil, kde je schovaná druhá část brány. Matiční ulice nechvalně proslula tím, že neštěmická radnice nechala loni v říjnu postavit zeď, aby oddělila obyvatele tří rodinných domků od domů, ve kterých žijí převážně neplatiči nájemného. Na nátlak veřejnosti byla zeď zbourána a stát poskytl mimořádnou dotaci především na koupi domků od starousedlíků, dodává list.

Jízda na černo v České republice bude kvůli nové vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů podstatně dražší, uvádějí Hospodářské noviny. Například ve vlacích Českých drah se pokuta od soboty zvýší ze současné sto koruny na korun osm set. Stejně vysoký bude i postih za jízdu na černo v pražské integrované dopravě. Přitom občan, který pokutu neuhradí v termínu, zaplatí při zahájení procesu vymáhání 17 set korun a v případě soudního rozhodnutí dokonce dva a půl tisíce. Další novinkou je to, že řidiči, průvodčí, revizoři a vůbec pověřené osoby příslušným dopravním podnikem budou moci po cestujícím, který se neprokáže platnou jízdenkou, požadovat prokázání totožnosti osobním doklady. Oproti původní úpravě, která byla vymezena pouze vyhláškou, totiž od zítřka černý pasažér poruší hned dva zákony - o drahách a o silniční dopravě, píše list.

Přežijí letní kina v České republice rok 2000?, ptá se deník Mladá fronta Dnes a pokračuje: Někde ano, třebaže se na nich sotva zbohatne, jinde ovšem areály už asi osudově chátrají. Na devíti místech republiky letos fungují pojízdné Kinematografy bratří Čadíků, ale pokud jde o stálý provoz, většina letních kin se potýká s nedostatkem peněz. Finance často nedostanou ani od měst, která bývají jejich zřizovatelem. Provozovatelé si přitom nemohou dovolit zvedat vstupné - to by jim s dekou pod paží usedl do letních lavic už opravdu málokdo, už takhle prý lidé stále častěji raději volí televizi nebo videokazety. Na druhé straně se prý na návštěvnosti letních kin nepodepisují multiplexy, které jinak odebírají stálým sálům diváky. Letmá probírka některých míst v Čechách a na Moravě ovšem každé zobecnění dosti relativizuje... Do hry vždy vstupuje více okolností, často souvisících s konkrétní obcí, míní deník.

Na zeleném trávníku Stadionu Evžena Rošického v Praze se řadí do zástupů stovky žen oblečených v barevných sukních. Z reproduktorů se ozývá hudba a řízné pokyny režisérky skladby. Ženy s červenými šátky v rukou se dávají do pohybu, probíhá jedna z posledních zkoušek. O víkendu totiž v Praze proběhne XIII. všesokolský slet, konstatují Lidové noviny. V sobotu ráno bude generální zkouška, a potom se pojede už naostro. Na některé skladby se přijde podívat i prezident Václav Havel. Deník dále uvádí, že záštitu nad XIII. všesokolským sletem převzal předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch. Tento španělský sportovní diplomat se měl objevit i mezi diváky, ale nakonec svou účast odvolal. V hledišti Stadionu Evžena Rosického se však objeví čelní státní představitelé. V sobotu večer přijde podle vyjádření vládního mluvčího Libora Poučka na Strahov předseda vlády Miloš Zeman. Slavnostní zahájeni a část cvičení shlédne i prezident republiky Václav Havel, dodává deník.