Přehled tisku

Z českých deníků s datem 2. července 2001 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Lidové noviny a bulvární deník Super naznačují, že se jim podařilo získat zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která má objasnit roli státu při loňském pádu a prodeji Investiční a Poštovní banky. Vyšetřovací komise prý dospěla k závěru, že hlavní odpovědnost za uvalení nucené správy a následný nevýhodný prodej IPB nesou bývalý ministr financí Pavel Mertlík a bývalý guvernér národní banky Josef Tošovský. Poslanci prý dokonce doporučují vládě, aby se pokusila změnit smlouvy, na jejichž základě byla IPB prodána Československé obchodní bance a které "nejsou zcela v souladu s právními předpisy". Podle listu Super poslanci údajně navrhují požádat ekonomickou kontrarozvědku a tajnou službu o prověření styků mezi Pavlem Mertlíkem, jeho náměstkem Ivanem Mládkem, Josefem Tošovským a vysokými manažery Československé obchodní banky.


Terčem ostré kritiky ze strany ministerstva financí se stal záměr ministerstva dopravy, aby České dráhy prodaly několik desítek lukrativních nemovitostí vlastními silami a nikoliv prostřednictvím Fondu národního majetku. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, podle ministerstva financí je navrhovaný způsob nevýhodný, protože podle zákona by České dráhy musely respektovat nájmy, které nemusí být výhodné. Proti navrhovanému způsobu prodeje má námitky šéf železničních odborů Jaroslav Dušek. Definitivní kompromisní verzi materiálu by měla vláda projednat v polovině tohoto měsíce.


Tím, že ČSSD umožnila stranickému vedení škrtat ve volebních kandidátkách, utužují podle Zemských novin sociální demokraté stranickou disciplínu. "Jejich partajní vedení dostalo bič na nespokojence, rebely a volnomyšlenkáře. Ve volbách do sněmovny bude moci z kandidátních listin škrtat nepohodlné politiky," píše list. Nejde však o žádné překvapení: Pod vedením Miloše Zemana se sociální demokraté stali autoritářsky vedenou stranou, nesnášenlivou k přijímání odlišných názorů. Bylo by ale nefér tepat jen do sociálních demokratů. Potlačování individuality na úkor věrnosti té či oné straně není cizí ani české pravici, dodávají Zemské noviny.


Šance na bleskové tresty za krádeže jsou už téměř hotovou věcí. Jak uvádí Právo, klíčový zákon reformy justice, novelu trestního řádu, který má zkrátit dobu mezi spácháním činu a potrestáním pachatele, beze změn schválil Senát. Lze předpokládat, že prezident zákon podepíše. Jednou z novinek, jež poté začne platit od ledna, má být zrychlení soudů u jednoduchých deliktů. Třeba verdikt za krádež v samoobsluze padne jen několik hodin po činu. Tím by se podle ministra Bureše měly uvolnit ruce policii, a ta se bude moci lépe věnovat nejzávažnější trestné činnosti. U méně závažné trestné činnosti, kterou řeší okresní soudy, se výrazně posílí řízení v rámci hlavního líčení. Důkazy se budou zásadně provádět originálně až před soudem. Odbourá se duplicitní a zdlouhavé řízení a zbytečné zatížení občanů opakovaným předvoláváním k výslechu, uvádí Právo.


NATO investuje do Česka několik miliard korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, ČR dostane z rozpočtu aliance několikrát více peněz, než kolik do něj přispěje. Investice do základen české armády už letos odstartují významné ekonomické oživení některých českých regionů. Kulminovat by měly v následujících dvou letech, kdy z pokladny NATO poputuje do Česka každoročně miliarda a tři sta miliónů korun. Přitom letošní příspěvek Prahy do aliančního rozpočtu přitom činí 395 miliónů. NATO Česku koupí výkonné radary pro systém protivzdušné obrany, na leteckých základnách v Náměšti nad Oslavou a Čáslavi vyrostou nové hangáry, jídelny, ubytovny, sklady, opravna a zmodernizovány budou přistávají a vzletové dráhy. Obě letiště se změní ve špičková pracoviště aliance, říká velitel letectva Ladislav Klíma. České firmy o investičních záměrech aliance vědí a připravují se na to, aby v soutěži uspěly, dodává Mladá fronta Dnes.


Francouzi žádají odklad privatizace Becherovky. Podle Mladé fronty Dnes to spolumajitel karlovarské firmy, likérka Pernod-Ricard žádá kvůli dosud nevyřešenému sporu s domažlickým podnikatelem Zdeňkem Hoffmanem o práva k ochranným známkám. Původně prý chtěl Pernod-Ricard od státu záruky pro případ, že by Becherovka spor s Hoffmanem prohrála. Když to Fond národního majetku odmítl, napsal nedávno šéf francouzské likérky Pierre Pringuet ministru financí Jiřímu Rusnokovi dopis, v němž žádá o odklad privatizace do chvíle, než Becherovka spor vyhraje. Pernod-Ricard má o svou investici obavy po špatných zkušenostech s licencí z Polska. Polský stát firmu prodával i s ochrannou známkou, později však vyšlo najevo, že vodku kvůli špatné ochraně autorského označení může vyrábět několik dalších firem.


Po téměř dvou a půl měsících dorazil do Prahy po mariánský sloup. Jak píše Mladá fronta Dnes, kámen byl vysekán z lomu v Indii, po moři převezen do Hamburku a odtud putoval do Prahy. Vrcholí tak snaha společnosti, která chce sloup vrátit na původní místo, tedy mezi Staroměstskou radnici a Týnský chrám. Do města však nepřijelo jen architektonické dílo, ale předmět, který vyvolává ideologický spor. Zatímco zástupci společnosti považují pískovcový sloup za symbol smíru a tolerance, jeho odpůrci za připomínku habsburské totalitní moci. Tak se například na své internetové stránce vyjadřuje i primátor Jan Kasl. Původní mariánský sloup byl na Staroměstském náměstí postaven v polovině 17. století po skončení třicetileté války. Jako údajný symbol habsburské nadvlády ho zničil dav lidí několik dní po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918. Současná replika sloupu, která stojí více než 4 milióny korun, váží šestnáct tun. V Praze na něm zhruba měsíc budou ještě pracovat kameníci pod vedením sochaře Petra Váni, který dokončuje vrchol sloupu, nadživotní sochu Panny Marie.


Prakticky všechny české deníky citují britský list The Sunday Times, podle kterého stojí kontroverzní finančník Viktor Kožený na pokraji finančního krachu. Jak píše Právo, Kožený má nyní potíže s českými akcionáři i americkými investory, které připravil o miliardové částky. Na základě rozhodnutí soudu byl zmrazen Koženého majetek v Londýně, Coloradu, Praze, na Bahamách a ve Švýcarsku. Celkově prý Kožený dluží svým věřitelům nejméně 130 miliónů liber, tj. více než sedm miliard korun. Navíc ho před dvěma týdny opustila manželka. Zřídkakdy se stává, aby někdo tak rychle získal a ztratil majetek. Kožený, kterému se říkalo "Pražský pirát" byl jedním z nejbohatších lidí na světě. Jak dodává Právo, kdysi zaplatil přes 13 tisíc liber za luxusní oběd v jedné londýnské restauraci.


Jako vystřižená z katastrofického filmu vypadá invaze slimáků, která v posledních letech zaplavila české zahrádky. Jak píše deník Právo, okousané listy kedluben, poničené květiny, stopy slizu na okurkách. Slimáci nemilosrdně útočí na všechno zelené. Zoufalí zahrádkáři proti nim marně bojují solí, vápnem i vařící vodou. V České republice se plži bez ulity v letošním létě enormě přemnožili. Někteří jsou pěticentimetroví, ale jsou i takoví kteří dorůstají velikosti až dvanácti centimetrů. Podle odborníků množení slimáků záleží na tom, jaká je zima. Pokud jsou mírné zimy, jako poslední čtyři roky, slimáci se přemnoží, dodává Právo.