Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled článků v denním tisku s datem 16. května připravila Milena Štráfeldová.

Velcí zahraniční investoři vadí podle Mladé fronty Dnes odborům. Odboroví předáci tvrdí, že cizí investoři brání vzniku odborových organizací, čím dál častěji ponižují zaměstnance a nutí je k neúměrným pracovním výkonům. Ještě před rokem přitom odbory viděly v příchodu investorů jednu z mála šancí, jak zamezit rostoucí nezaměstnanost a sociální krizi. "Vláda dala investorům velké výhody a někteří z nich se namlsali. A teď se chovají špatně k zaměstnancům. Ve svých domovských zemích by si něco takového dovolit nemohli," řekl místopředseda odborové centrály Milan Štěch. Šéf odborové centrály Richard Falbr v úterý na vrcholném sněmu zaměstnanecké organizace dokonce v souvislosti s praxí některých německých a rakouských investorů hovořil o praktikách připomínajících třetí říši. Druhá strana oponuje tím, že čeští zaměstnanci zdaleka nepracují tolik, jako jejich kolegové v západní Evropě.


Teroristům prý pomáhá rejstřík, píší Lidové noviny. Adresy bývalého vedení H-Systému si totiž mohl pachatel, který rozeslal dopisové bomby, udajně vyhledat na internetu. Úřad pro ochranu osobních dat proto volá po tom, aby z Obchodního rejstříku byly vymazány adresy podnikatelů. Zatímco někteří poslanci s tímto postojem souhlasí, policie, právníci i někteří podnikatelé jsou proti. "Je to velký problém," tvrdí náměstek předsedy Úřadu pro ochranu osobních dat František Novák s tím, že informace osobní povahy, jako je adresa bydliště, plné jméno a rodné číslo podnikatelů, by na internetu neměly být vůbec přístupné. Novák doufá, že se problematikou přístupu k osobním údajům budou zabývat poslanci při přijímání zákona o veřejném informačním systému. Postoj Úřadu pro ochranu osobních dat však nenachází podporu u ministerstva spravedlnosti ani u policie. Bez uvedených údajů by podle úřadů obchodní rejstřík v podstatě ztratil svoji funkci. Podle ministerstva spravedlnosti má každý podnikatel právo prověřit z důvěryhodného zdroje svého obchodního partnera.


O obžalobě podané na dva bývalé operativce StB v kauze Asanace informuje deník Právo. Podle státního zastupitelství se operativci měli podílet na akcích, jejichž cílem bylo donutit disidenty k opuštění republiky. Státní zástupkyně podala obžalohu pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, za který oběma bývalým operativcům hrozí trest odnětí svobody až na deset let. "V rámci výslechů a návštěv v bytě používali vůči disidentům nepřiměřené fyzické násilí," uvedla státní zástupkyně. Vzhledem k tomu, že šlo o značné brutální násilí, není vyloučeno, že se hlavní líčení u soudu uskuteční s vyloučením veřejnosti. Obžaloba se týká útoků na dva signatáře Charty 77, k nimž došlo v roce 1981. Jde o muže a ženu, kteří z obavy o svůj život v následujícím roce nedobrovolně emigrovali, což pro ně mělo rozsáhlé existenční důsledky. Operativci StB vtrhli do bytu disidentky pod záminkou, že v bytě je další disident, a surově ji zbili. Trestná činnost pachatelů, kteří ji popírají, je prokázána výpovědí poškozených i svědků. Důkazy proti oběma operativcům jsou podle vyšetřovatelky jednoznačné. V kauze Asanace, kde za zneužívání pravomoci veřejného činitele hrozí vězení též bývalým komunistickým ministrům vnitra Jaromíru Obzinovi a Františku Kinclovi, bude o stížnosti proti vrácení věci k došetření rozhodovat Městský soud v Praze. V rámci akce Asanace se tajná policie v letech 1978 až 1984 zaměřila na více než 50 signatářů Charty 77, které nutila k vystěhování. Asi u 20 lidí se tento záměr podařil.


České soudy se utkaly o panství šlechtického rodu Salmů, uvádějí Lidové noviny. Zámky v Blansku a Rájci-Jestřebí, pole, lesy, pozemky nad Punkevními jeskyněmi a další nemovitosti přibližně za miliardu korun žádají vrátit potomci šlechtického rodu Salm-Reifferscheidt. Zatímco se po verdiktu soudu v Praze zdálo, že Salmové budou úspěšní, Krajský soud v Brně rozhodl opačně. Spor české justice tak s největší pravděpodobností bude muset rozhodnout Ústavní soud. Klíčovou otázkou případu je občanství posledního vlastníka Huga Mikuláše Salm-Reifferscheidta. Ten zemřel krátce po skončení druhé světové války a nestihl získat osvědčení o státním občanství. Dědicům se ale podařilo přesvědčit Městský soud v Praze, že Hugo Salm občanství nepozbyl. Salmové pak postupně požádali o vydání svého panství. Dostali se však do sporu s městem Brnem kvůli restituci zámeckého parku a krajský soud rozhodl, že původní vlastník neměl státní občanství, a nesplňuje tak základní podmínku k vrácení majetků.


Deník Právo uvádí, že podnikateli a předsedovi Českomoravského fotbalového svazu Františku Chvalovskému a dalším pěti osobám byl zajištěn majetek. Usnesení o tom vydalo v uplynulých dnech Vrchní státní zastupitelství. Obvinění nesmějí zajištěný majetek prodávat, pronajímat, dávat do zástavy nebo jinak s ním disponovat. Konta v bankách byla rovněž zmrazena, takže z nich nelze vybírat peníze. Chvalovský a jeho společníci čelí obvinění z podvodu s 1,33 miliardou korun Komerční banky. Hodnota zjištěného majetku všech šesti obviněných je přitom zhruba několik desítek milionů korun. Státní zástupce, který kauzu dozoruje, však uvedl, že jeho úřad bude usilovat o zajištění majetku v zahraničí.


Dohoda o sporném nevykoupeném pozemku Markéty Regecové v průmyslové zóně v Hranicích na Moravě, který dosud blokuje stavbu nové továrny společnosti Philips, se podle Mladé fronty Dnes blíží. Právní zástupce hranické radnice prohlásil, že dohoda o prodeji by měla být uzavřena do dvou týdnů. Obě strany sporu, hranická radnice i majitelka pozemku, proto požádaly soud o odročení soudního projednávání prodeje pozemku. "Právě intenzívně jednáme s druhou stranou a soud by celou situaci jen ztížil," uvedl právní zástupce Markéty Regecové. Město Hranice jí původně nabídlo, že vykoupí její pozemek za 105 korun za metr čtvereční, přestože jiným majitelům pozemků vyplatilo až dvojnásobou částku. Regecová proto s prodejem nesouhlasila. Hranická radnice však trvala na původní nabídce a spor vyústil v požadavek majitelky, aby získala za každý metr přes 1500 korun. Na tuto částku totiž ocenil hodnotu pozemku soudní znalec. Jaká bude konečná suma, za kterou Markéta Regecová svůj pozemek městu prodá, zatím žádná ze zúčastněných stran nechce prozradit. Podle právních zástupců však půjde o kompromis.


Slušným hochem s Oscarem nazvala Mladá fronta Dnes Jana Svěráka, jehož film Tmavomodrý svět má ve středu v Praze svoji slavnostní premiéru. Už za svůj školní film Ropáci dostal Jan Svěrák studentského Oscara. Za celovečerní debut Obecná škola byl na "pravého" Oscara nominován, za Kolju tuto nejvyšší filmařskou poctu před pěti lety získal, krátce poté, co sám překročil třicítku. Janu Svěrákovi nelze upřít talent, ctižádost, píli, preciznost až puntičkářskou, a k tomu mediálně vděčné vystupování chytrého, usměvavého "slušňáka", které je součástí jeho marketingového tahu na branku. Ale také se dočkal přirovnání k jednookému králi mezi slepými. K režisérově jménu se také často vztahuje další otazník: kritici se ptají, jak by obstál bez scénářů svého otce Zdeňka Svěráka, který dříve spolupracoval s Jiřím Menzelem či Ladislavem Smoljakem. Jan Svěrák má na všechny pochybnosti odpověď. Tvrdí, že jiní tak dobří scénáristé prostě nejsou k mání a že on i jeho otec dost pochybují sami o sobě. O jejich společeném filmu Tmavomodrý svět však dnes již jen málokdo pochybuje, že ho Česká filmová a televizní akademie navrhne na oscarovou nominaci za rok 2001.


Jak uvádějí Lidové noviny, hokejové mistry světa přijal v úterý odpoledne na Pražském hradě prezident České republiky Václav Havel. "Chtěl bych vám poděkovat za to, co jste pro naši zemi udělali. Bylo to skvělé a národ vaši snahu pozorně sledoval," řekl prezident. Od hokejistů dostal na památku dres s číslem 18 a jmenovkou Havel. Václav Havel hokejisty přijal coby hlava státu již potřetí. Poprvé to bylo po titulu z Vídně v roce 1996, podruhé o dva roky později po triumfu v Naganu. "Doufám, že toto setkání nebylo poslední," přál si závěrem předseda hokejového svazu Karel Gut.