Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Deníky s datem 10. května listovala Milena Štráfeldová.

Podle Lidových novin krize v lidové straně trvá. Miloslav Výborný oznámil, že nechce být předsedou lidovců. O křeslo budoucího předsedy se tak za dva týdny utkají Jana Kasal a Cyril Svoboda. Rozdílnost názorů mezi těmito dvěma hlavními lidoveckými rivaly vyvrcholila před více než měsícem. Tehdy Svoboda odstoupil z funkce stínového premiéra čtyřkoalice. Obvinil přitom vedení strany, že prosazuje své zájmy bez ohledu na jeho názor. Kasal Výborného minulý týden vyzval, aby za něj kandidoval na post předsedy strany, a tím pomohl vyřešit krizi v KDU-ČSL. Výborný to odmítl s tím, že "uměle vyvolanou krizi personálních zájmů je nezbytné řešit přímým personálním střetem". A tím je soubor mezi Kasalem a Svobodu. "A ne něčím, co by mohlo být nazváno úhybným manévrem," dodal Výborný. V reakci na včerejší vystoupení Miloslava Výborného potvrdili Kasal i Svoboda, že budou kandidovat na post šéfa lidovecké strany.


Právo uvádí, že americká federální soudkyně z New Yorku Shirley Kramová má podle některých zpráv během čtvrtka zamítnout po oznámeném slyšení poslední žaloby proti německým firmám před americkými soudy, čímž by nakonec umožnila vyplatit odškodnění nuceně nasazeným. Informace o změně přístupu Kramové, která dosud žaloby připouštěla, čímž si vysloužila širokou kritiku, pronikly z diplomatických kruhů. Podle nich je pravděpodobné, že Kramová tentokrát žaloby odmítne poté, co její právník vedl intenzívní rozhovory s českým vyjednavačem Jiřím Šitlerem, šéfem polské nadace pro odškodnění Bartoszem Jalowieckým i americkým advokátem Michaelem Hausfeldem. Zamítnutí žalob by umožnilo Spolkovému sněmu prohlásit, že existuje právní smír pro německé podniky, a zahájit vyplácení odškodného, pokud nebudou mít výhrady německé firmy.


Práva pacientů se krátí, uvádí Mladá fronta Dnes. Vláda totiž schválila návrh, podle něhož si praktičtí lékaři budou moci kdykoli vyžádat od zdravotní pojišťovny informace o tom, kde všude byli jejich pacienti vyšetřeni a jaké léky jim další lékaři předepsali. Lékaři budou moci tyto informace zjišťovat i bez vědomí pacientů. Spolu s praktickými lékaři autoři návrhu tvrdí, že mnozí pacienti se léčí na více místech najednou a berou množství léků, jejichž kombinace pro ně mohou být nebezpečné. V lepším případě léky vůbec nespotřebují, jen do lékáren do jich ročně vrátí za tři miliardy. Zástupci pacientských organizací však návrh obratem označili za nepřípustný zásah do soukromí pacientů. Údaje o léčení totiž mohou být velmi citlivé. Pacientovi může být krajně nepříjemné, kdyby se další lékař dozvěděl, že navštěvuje psychiatra či sexuologa. Každý občan České republiky navštíví lékaře v průměru třináctkrát do roka, což nás staví k zemím s nejvyšším počtem lékařských vyšetření na světě. Politici se už dlouho snaží tento počet snížit. Opakovaně přitom neprošel návrh, který by soukromí pacientů ochránil daleko lépe: aby pojišťovna uhradila jen ta vyšetření, která pacientům doporučí jejich praktický obvodní lékař.


Lidové noviny uvádějí, že v České republice přibývá bohatých lidí i nenávisti k nim. Většina obyvatel ČR přitom považuje bohatství za nezasloužené. O majetkovém rozdělení české společnosti není mnoho informací. A co víc, z těch, které existují, nelze podle sociologů žádnou považovat za spolehlivou. V Česku panuje podle Lidových novin závist a rovnostářství a mnozí lidé svůj majetek tají, seč mohou. Dosahují v tom takové dovednosti, že i kdyby se ČSSD podařilo uzákonit povinná majetková přiznání, stejně by získané informace neodpovídaly skutečnosti. Mimoto hodnota majetku sama o sobě poměrně málo vypovídá o tom, jak na tom domácnost doopravdy je. Každý, kdo má alespoň trochu slušný dům, je vlastně milionářem. Mnozí z majitelů pěkných nemovitostí ale kromě domu, pozemku, na kterém stojí, a vybavení domácnosti nemají takřka nic: jezdí starou škodovkou a celá rodina je bez práce.

Máme se lépe nebo hůře než před rokem 1989? Jak kdo, zní logická odpověď. Důležitější než samo bohatství či chudoba je ovšem podle sociologů jejich vnímání ve společnosti. V Česku se postupně vyvinuly dva jasné a nesmiřitelné pohledy: jeden pochází zdola, tedy od těch, kteří se považují za chudé a neúspěšné, a druhý shora, z hlediska bohatých a úspěšných. Viděno zdola, je zdrojem bohatství nepoctivost a neoprávněné výhody, viděno shora jsou to lepší schopnosti a větší pracovitost. Kterému z těchto pohledů více odpovídá skutečná situace ve společnosti? Každému trochu a žádnému úplně. Je jasné, že mnozí zbohatlíci se rekrutují z podivných vrstev společnosti a svého majetku nabyli nemorálním způsobem. Ani chudí nejsou všichni "ze stejného pytle". Kromě těch, kterým se nechce pracovat, sem patří velká skupina lidí, kterí si svůj stav nezavinili. Jde hlavně o nezaměstnané, kteří po krachu svého zaměstnavatele nemohou ve svém regionu sehnat odpovídající práci. Podle sociologů nelze ani podceňovat hluboce zakořeněné rovnostářství, které v Česku panuje snad již od dob národního obrození.


O změnách stravovacích návyků v Česku píší Lidové noviny. Kvůli nemocem, jako je například nemoc šílených krav, ale také příklonem stále větší části obyvatelstva ke zdravějším trendům ve stravování, prochází tradiční jídelníček značnými proměnami. Například guláš se v českých a moravských restauracích objednává stále méně. Poptávka po hovězím mase klesá i přes to, že testy skotu na nemoc BSE, i když jsou četnější než v minulém roce, zatím v České republice nezjistily ani jediný případ onemocnění. Proti stejnému období v loňském roce letos klesla spotřeba hovězího masa zhruba o čtyřicet procent. Odklon od hovězího řeší většina lidí přechodem k vepřovému a drůbežímu masu. Toho ovšem využívají obchodníci, kteří zvyšují jeho cenu, uvádějí Lidové noviny.


Deník Právo odhaluje jednu z nejasností nedávné literární historie v článku o osudu spisovatele Františka Kožíka, autora slavné životopisné knihy Největší z Pierotů o mimovi Kašparu Debureau. Po úspěších této knihy i dalších, například rozhlasových dílech však najednou stál Kožík dlouhá léta mimo zájem kritiky. O Kožíkovi se totiž začalo říkat" "Pozor, ten byl v Katyni!" Právo přibližuje, oč vlastně šlo. Jako zaměstnanec rozhlasu dostal Kožík v roce 1943 příkaz, aby se zúčastnil cesty do vesnice Katyň u Smolenska. Zde byl odkryt hromadný hrob více než čtyř tisíc popravených polských důstojníků. Nacistická propaganda obvinila ze zločinu Sověty. Za vcelku nevinnou a pozitivisticky laděnou rozhlasovou reportáž, kterou tehdy František Kožík připravil k vysílání, se po osvobození dostal před očistnou komisi Syndikátu spisovatelů, která mu udělila čtyřletý zákaz činnosti. Na Kožíkovi také ulpělo ódium "zrádce národní cti". K podivnému rozuzlení Kožíkova případu došlo po otevření tajných sovětských archivů, kdy se ukázalo, že odpovědnost za hromadné vyvraždění velitelů polské armády a inteligence nesou skutečně sovětští činitelé a příslušníci NKVD. To jsou paradoxy dějin, na které doplácejí většinou jedinci, kteří se nemohou, nebo nedovedou bránit, píše v deníku Právo autor článku, literární vědec Radko Pytlík.


Právo upozorňuje na chystanou společnou aukci obrazů, kterou na 13. května připravují tři renomované české aukční firmy Antikva Nova Kodl, Vltavín a 1 Art Consulting Brno. V nabídce je především české umění 19. a 20. století v celkové ceně 40 milionů korun. Ke koupi bude hned několik skvělých děl českého kubisty Emila Filly, zřejmě v nejširší nabídce, jaká kdy byla na trhu. Cenový rekord za Fillu, a tím i za nejdražší obraz českého umění na aukčním trhu, dosud drží firma Antikva Nova Kodl, která prodala v červnu 2000 Fillův obraz Zlaté rybičky u okna za 7,3 milionu korun. Cena za dobrého Fillu se dnes ustálila někde kolem dvou až tří milionů, a tak Zlaté rybičky dosud nemají svého konkurenta. Před několika týdny - v neděli 22. dubna - se například dobře prodal kvalitní Filla na aukci firmy Pictura, konané v pražském Rudolfinu. Šlo o Ženu s rybou z roku 1946, pocházející ze slavné Heidenreichovy sbírky. Ta byla před časem rozprodána u Sotheby´s v Londýně, kde byl českým zájemcem obraz koupen a nyní znovu vydražen za 1,7 milionu korun. Kdo by kdy řekl, že díla ze Sotheby´s se budou se ziskem prodávat i v Praze? Skutečnost je však taková. Filla má v zahraničí úspěch, ale tady doma se stává nejen investiční jistotou, ale i dobrým prodejním artiklem.