Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 26.dubna připravil Vilém Faltýnek.

Mladá fronta Dnes je přesvědčena, že pokud parlament schválí návrh zákona o církvích, pootevře se v České republice prostor duchovní svobody. Deník toto pouhé pootevření vysvětluje tím, že o tom, zda je církev vhodná, budou rozhodovat dámy a pánové z ministerstva kultury. Mělo by se tak předejít tomu, aby povolení dostala nebezpečná sekta. Ale taková sekta, pokud bude stát o registraci, předloží věrouku věrohodnější než evangelium, zdůrazňuje Mladá fronta Dnes. Poukazuje i na desetiletou "zkušební dobu", kterou schválené církve dostanou. Teprve pak budou mít nárok na státní podporu a budou moci těšit vězně a vojáky. "Jakkoli jsou 'státní souhlas' a zkušební doba pochopitelné, jejich logika není zcela domyšlená. Stát se ze setrvačnosti pořád vměšuje i tam, kam se nutně vměšovat nemusí. Právě proto však náleží vládě velké uznání. Dokázala se tentokrát mocensky postit a utrhla si od úst kus dohlížitelských pravomocí," končí Mladá fronta Dnes.


Deníky se zajímají i o financování vysokoškolského vzdělávání. Diskusi o něm totiž ve středu zahájili na internetu komunisté. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše počítají komunisté se školným formou srážek ze mzdy v budoucím zaměstnání. Lidové noviny konstatují, že jedinou politickou stranou, která hájí bezplatné vzdělání, je sociální demokracie. Její předseda Vladimír Špidla o tom naposledy mluvil na 30. sjezdu strany před třemi týdny. KSČM nyní dala podle Lidových novin "svým levicovým kolegům babu a odsunula je v této otázce na okraj politického hřiště". Komunisté totiž ve středu ústy svého místopředsedy Dolejše připustili nutnost školného na vysokých školách. Podle nich by nemělo jít o "klasické" školné, ale o jakési srážky ze mzdy v budoucím zaměstnání. Dolejš také zásadně popřel, že by KSČM chtěla školné v takové podobě, v jaké je navrhovala pravice. I přesto to vypadá, že sociální demokraté jsou již jediní, kteří si myslí, že české vysoké školství se obejde bez radikálnější reformy, konstatuje deník.


Hospodářské noviny poukazují na to, že mnozí sociální demokraté se dosud nevzdali funkcí v řídících či dozorčích orgánech firem, ačkoli to dostali za úkol již loni v prosinci. "Čtyři měsíce uběhly i sjezd sociální demokracie již byl, ale zdaleka ne všichni poslanci ČSSD se usnesení své strany podřídili," píše deník a jako příklad uvádí místopředsedu sněmovny Františka Brožíka, který prohlásil, že v dozorčí radě společnosti ČEZ zůstane, ale bez nároku na odměnu. Již je vypracovaná novela zákona, podle níž by všichni poslanci a senátoři směli být v orgánech polostátních firem jedině zadarmo. I když bude tato úprava přijata, je možné podle HN říci, že jeden z prvních testů nového stylu ČSSD nedopadl nejlépe. "Poslanci se na usnesení strany v klidu 'vykašlali'," končí Hospodářské noviny.


Pokud by česká vláda skutečně řešila temelínskou kauzu evropským způsobem, obtížně by se mohlo stát, aby rakouský kanceléř Wolfgang Schüssel několik dní marně čekal na odpověď na oficiální diplomatickou nótu, v níž vyjadřuje nespokojenost s dokumentací předloženou českou stranou. Požaduje přitom její doplnění a žádá kompletní bezpečnostní prověrku elektrárny. Komentátor Lidových novin poukazuje na to, že jediné, čeho se Vídeň od Prahy dosud dočkala, bylo několik "peprných vět" ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra a prohlášení jeho poradce Jiřího Hanzlíčka. Ten tvrdí, že dokumentace byla zpracována na základě rakouských požadavků, tedy v ní nic nechybí. Takzvaný problém bezpečnosti Temelína zřejmě neexistuje, je pouze problém přesvědčení jeho o nebezpečnosti. Podle komentátora deníku Právožijí desetitisíce lidí v horním Rakousku, na jihu Čech a na východním konci Bavorska v obavách, že tato monstrózní stavba vybuchne. Navzájem se v těchto obavách utvrzují a stejně se chová též rakouský tisk a tamní politikové. Logicky tak pro ně není žádného jiného řešení jejich problému než zastavení provozu.


Bývalý šéfredaktor antisemistského týdeníku Politika Josef Tomáš natáčel reportáž pro brněnské zpravodajství České televize. Podle dnešních Lidových novin Tomáše najal vedoucí zpravodajství brněnského studia Jiří Šindar, který den před odvysíláním Tomášovy reportáže vydal příkaz ke stažení jeho příspěvku. Případem se bude podle Lidových novin zabývat etická komise Syndikátu novinářů i ředitel zpravodajství České televize Zbyněk Honys. Tomášův příspěvek, týkající se oslav 130 let železnice ve Znojmě, měl být odvysílán v pondělí v Jihomoravském večerníku.


O tom, jak se vedoucí kina Květen v obci Jirkov vypořádal s přívalem postaviček z japonského animovaného filmu, píše Mladá fronta Dnes. Postavičky celovečerního snímku Pokémon - první film "zaplavily celou zemi a jsou na každém rohu," píše deník. Miloš Kubelka z Jirkova však na rozdíl od jiných podnikatelů nevyužil popularity Pokémonů k vyššímu zisku a rozhodl se film stáhnout z programu. Co ho k tomu vedlo? "Dostal jsem se k materiálům, které popisují psychologické a duševní nebezpečí sledování tohoto filmu," uvedl Kubelka pro Mladou frontu. Animované bojové scény se staly příčinou sváru už v Japonsku. Lékaři poukázali na to, že dlouhé a rychle blikající sekvence obrázků jsou schopny u dětí vyvolat šok, stav nepříčetnosti a dokonce i epileptický záchvat. Majitel kina se rozhodl film stáhnout poté, kdy viděl reakce dětských návštěvníků. "Reagují na blikající sekvence nepřirozeně, místo obvyklého tleskání, jásání či smíchu v kině jen sedí a potichu zírají," líčí Kubelka na stránkách Mladé fronty Dnes.