Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 14. března připravila Eva Petržílková.


Odlišné názory Spojených států a České republiky na českou rezoluci ke Kubě komentuje většina českých deníků. Americká strana totiž opakovaně kritizovala, že rezoluce k porušování lidských práv obsahuje i odmítnutí protikubánských ekonomických sankcí.

Podle deníku Mladá fronta Dnes by měli poslanci a senátoři ministru zahraničí Janu Kavanovi rezoluci ke Kubě vymluvit. List to zdůvodňuje tím, že nová vláda George Bushe se teprve rozhlíží a první dojem samozřejmě hraje důležitou roli. Bush přitom musí být vůči kubánskému prezidentovi tvrdý, protože floridským Kubáncům poměrně hodně vděčí za křeslo v Bílém domě. Podle listu se naše země ocitla ve špatný čas na špatné straně. Iniciativa z České republiky totiž přišla brzy po milostivém propuštění poslance Ivana Pilipa a podnikatele Jana Bubeníka z kubánského žaláře, a to vyvolává dojem, že za kulisami bylo dohodnuto něco navíc.

Ke stejnému tématu Zemské noviny uvádějí, že za tuhle patálii si může česká diplomacie sama. Nelze přitom přehlédnout, že se naše republika dostala do největších rozepří se Spojenými státy, dodává deník. Zároveň však připouští, že ve sporu o rezoluci lze nalézt na obou stranách vážné argumenty. Diplomaté by ovšem měli vědět, že v zahraniční politice nejde oddělit to, co chci prosadit, od toho, jak to prosazuji. A nynější ukřivděné fňukání z Černínského paláce, že další diskuse s Washingtonem o podobě rezoluce nelze vést přes sdělovací prostředky. Je to jen nechtěným přiznáním vlastní neschopnosti, uzavírá list.

Hospodářské noviny hodnotí současné česko- slovenské vztahy:

List připomíná výrok nového slovenského velvyslance v ČR Ladislava Ballka, podle něhož se Česká republika a Slovensko mohou v rámci Evropské unie natolik sblížit, že jejich vztahy budou připomínat poměry v bývalé federaci. Podle listu jsou ale na místě logické otázky: Potřebujeme k tomu, abychom zjistili, ke komu máme nejblíže, státy, které jsou nám jazykově, kulturně a ekonomicky na hony vzdálené? A je dokonce nutné čekat se sbližováním ještě několik dlouhých let? Zřejmě to jinak nešlo, odpovídá na otázky deník. Asi jsme se museli rozejít, abychom se po vypořádání se svými ublíženími a mindráky, zase jednou sešli u společného evropského stolu. To se stává i v lepších rodinách. Chybou ale je podle listu neudržovat pohromadě kulturní most, který stále přes řeku Moravu vede a který pohromadě drží velmi blízká řeč. Dluh má především česká strana. Slováci totiž díky větší přístupnosti našich novin, filmů a knih češtinu tolik nezapomínají.

O tom, že resort ministerstva vnitra plýtvá se státními penězi, píše deník Právo:

Podle listu se ministerstvo chová jako otesánek, kterého státní pokladna krmí stále víc, ale pořád je mu to málo. Na jedné straně si policisté stěžují na nedostatek peněz, na straně druhé ministerstvo, policejní prezídium i policejní správy jimi plýtvají. Jak deník dále píše, nehospodárnost ministerstva vnitra odhalilo šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, který se soustředil především na období od roku 1998 do loňska. Většiny výsledků tedy svědčí o hospodaření resortu v době, kdy v jeho čele stál Václav Grulich. Některá fakta se pak týkají i předcházejících let, kdy byl ministrem vnitra Jan Ruml. Současný šéf na vnitru Stanislav Gross některá závažná pochybení svých předchůdců přiznal. Jak list dále uvádí, zpráva kontrolního úřadu poukazuje například na nákup samopalů za 11 miliónů korun. Nakoupení zbraní schválil tehdejší ministr Ruml, později se však zjistilo, že samopaly nefungují. NKÚ kritizuje i systém placení znaleckých posudků, za které vnitro ročně zaplatí deset miliónů korun. Resort totiž hradí znalcům pokaždé nejvyšší možnou částku bez ohledu na složitost případu. Možnost půlmiliónových ročních úspor odhalili kontroloři i v systému čerpání pohonných hmot, dodává deník.

Statistické údaje o výsledcích průmyslové výroby v lednu a privatizace holdingu Unipetrol jsou tématy ekonomických komentářů:

Rekordní meziroční růst průmyslové výroby v letošním lednu komentují Zemské noviny: "Slovo rekordní je plně na místě, neboť růst byl vůbec nejmohutnější za posledních 54 měsíců," podtrhuje deník. I když hlavním tahounem průmyslu jsou nyní moderní a perspektivní podniky vyrábějící dopravní prostředky a firmy produkující elektrické a optické přístroje, výroba rostla prakticky ve všech průmyslových oborech. I dlouho marodní giganti jako Tatra, Zetor či ČKD se objevují mezi těmi, kdo k výsledkům českého průmyslu připisují plus, a nikoliv jako po léta minus, píše deník. Za nejpozitivnější údaj pak list označuje meziroční růst celkové zaměstnanosti v průmyslu asi o 12.000 osob, přestože počet lidí pracujících v neperspektivním těžebním průmyslu dál klesal a že před chystanou privatizací částečně zeštíhluje také energetický průmysl. Konečně se tak naplnilo očekávání, o němž se hovořilo v souvislosti s přílivem zahraničních investic - počet pracovních míst v nových a restrukturalizovaných firmách převyšuje jejich úbytek ve společnostech v útlumu či krachujících. Podaří-li se tento trend udržet i v příštích měsících, a nic nenaznačuje opak, pak by se podíl nezaměstnaných mohl podle listu ke konci roku snížit z nynějších zhruba devíti na osm procent.

Snaha státu zvýšit atraktivitu rafinérsko-petrochemického holdingu Unipetrol převedením řady státních chemických podniků do jeho struktury byla podle Lidových novin možná zbytečná. Poslední vývoj totiž ukazuje, že zahraniční investoři zřejmě preferují oddělený prodej jeho jednotlivých částí. Strategie ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra "nejdříve spojit a potom prodat " funguje podle listu skvěle na papíře, "při setkání s realitou se však hroutí jako věž z ledabyle slepených sirek". Investoři nikdy neměli zájem o celý dort Unipetrolu, jehož korpus skrývá i nekvalitní zbytky, nýbrž jen o pár sladkých třešniček, jako je například Česká rafinérská. Už dnes dávají najevo, že pokud budou muset koupit celý dort, zbaví se vzápětí nezdravého těla, které by mohlo zkazit jejich zdravé třešně. Účel privatizace - najít co nejrychleji co nejsolidnější investory pro co nejvíce firem - podle listu splněn nebude. Grégrova metoda prodeje en bloc, která bude kromě chemie použita i při privatizaci energetiky, má však jiné výhody - umožňuje sociálním demokratům krátkodobě několikanásobně zvýšit jejich mocenský vliv, což se před volbami jistě vyplatí.

Deníky o televizních společnostech v ČR:

Ředitel soukromé televize NOVA Vladimír Železný se pokusí zpochybnit výsledek arbirtáže se společností CME u soudu v Nizozemsku. "Rozhodli jsme se podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu," uvedl pro Hospodářské noviny zdroj blízký Železnému. Podle vyjádření mediálního zástupce CME v ČR Michala Donatha není podle právního rozboru k žalobě žádný důvod. Aleš Rozehnal, právník Železného, připouští, že nizozemský soud nemusí zaplacení dlužné částky pozastavit. Jak deník dále uvádí, podle rozhodčího nálezu z 13. února má Železný vrátit firmě CME Američana Ronalda Laudera 23,35 miliónu dolarů plus úroky a penále. Po splacení celé částky má dostat zpět podíl 5,8 procenta v ČNTS, se kterou se rozešel v srpnu 1999 a začal budovat "novou Novu". Důvodem pro zrušení výsledku arbitráže může být buď neplatná rozhodčí smlouva, dále to, že rozhodčí soud nebyl řádně ustaven, nález není řádně podepsán či je v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy. Podle Donatha se Železný pouze pokouší oddálit vrácení peněz.

Po zablokování bankovních účtů společnosti Prima Plus, která je servisní organizací televize Prima, zesílilo podle Zemských novin podezření, že stanice je propojena s televizí Nova. Obstavení účtů totiž předcházel přesun části aktivit z Primy Plus přímo na držitele licence, firmu FTV Premiéra, a na společnost AQS, která nakupuje filmy pro Novu i pro Primu, uvádí deník. IPB před čtyřmi lety poskytla Primě Plus při transformaci společnosti Premiéra TV rozsáhlý úvěr. Československá obchodní banka, která IPB loni v létě získala, zablokovala 2. března Primě Plus účet.

Listy se také pozastavují nad rozšířením mobilních telefonů v České republice:

Polovina Čechů bude mít letos mobil, konstatují Lidové noviny. Ja dále uvádějí, nákupní horečka mobilních telefonů, která loni zachvátila Česko, stále nekončí. Ačkoliv na přelomu roku bylo na trhu více mobilů než pevných linek /o 300 tisíc/ a s počtem mobilních telefonů na hlavu se Česká republika řadí na druhé místo ve východní Evropě, podle operátorů budou letošní nákupy pokračovat stejným tempem jako loni. Zatím se odhaduje, že na konci roku by počet mobilních telefonů v Česku měl dosáhnout 5,5-6 milionů, dodává list.

Stejnému tématu věnují Lidové noviny i úvodní komentář: Objev malého kapesního telefonu se svítícími tlačítky a nazelenalým displejem byl pro české a moravské země zcela fatální událostí. Nic jiného naší emotivně neukojenou porevoluční společností tolik nezahýbalo, nic jiného ji nedokázalo tolik pobláznit zmobilizovat, píše autor. Tuzemská "mobilizace" svou silou dokonce předběhla pravidelné vlny nájezdů na hypermarkety, v nichž se Češi jako v jednom z mála oborů lidské činnosti dostali na evropskou špičku, píše autor. Na mobilech ale neujíždíme jenom my. Na vlně "mobilizace" se veze celý svět. I proto mobil už dávno není pouze obyčejným telefonem, který nepotřebuje zástrčku a kabel. Pohyblivý telefon se stal novou módou, životním stylem, znakem společenské úrovně, bohatství země, symbolem globálního světa... Univerza, v němž se zapojení do sítě blíží existenciální nutnosti. Kdo není v mobilní síti, jako by nebyl; kde je můj mobil, tam jsem ijá - mobiluji, tedy jsem! Nekončící mobilní boom v Česku ukazuje, že jsme to pochopili velmi rychle. Je to dobře. Aspoň se jako národ v novém světě neztratíme. Mobilní národ. No nezní to hrdě? ptá se v závěru autor komentáře.

K dalším tématům, kterým se věnují české deníky:

Epidemie slintovky a kulhavky by pro zoologické zahrady v České republice byla podle Lidových novin pohromou. Utracení zvířat a téměř měsíc neprodyšně uzavřené brány - takové důsledky by postihly zoologické zahrady v případě podezření na virus kulhavky a slintavky, dodává deník. "Jde o velmi nakažlivé viry. Veterinární opatření jsou proto velmi přísná," řekla listu Magdalena Šuldová z plzeňské zoologické zahrady. Kdyby vzniklo podezření, že některé zvíře trpí kulhavkou a slintavkou, všechny brány zoo by se podle ní okamžitě neprodyšně uzavřely. "Nikdo by nemohl dovnitř ani ven. Karanténa by v tom případě platila pro zaměstnance zahrady stejně jako pro všechny návštěvníky," uvedla Šuldová. Upřesnila, že brány zoo by mohli lidé opustit jen v těch nejnaléhavějších případech, například kvůli nezbytnému převozu do nemocnice. "Takový člověk by se však musel podrobit velmi přísné dezinfekci. Také pohyb potravin by byl přísně kontrolován," řekla. Kromě karanténních opatření by zoologická zahrada musela utratit všechna zvířata podezřelá nákazou, dodává deník.

Podpora z Fondu rozvoje bydlení by letos měla vést k zahájení výstavby asi 10.000 nájemních bytů a 1600 bytů v domech s pečovatelskou službou. Na opravy panelových domů půjde 300 miliónů, uvedl v rozhovoru pro deník Právo ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Podle jeho slov počítá rozpočet například se sto milióny korun na podporu mladých domácností při pořízení prvního bydlení, třemi miliardami na podporu výstavby nájemních domů a 960 milióny na domy s pečovatelskou službou. Jak Lachnit dodal, Fond rozvoje bydlení byl zřízen v loňském červenci. V minulém roce poskytl dotace ve výši 765 miliónů korun na výstavbu více než tisíce nájemních bytů a zhruba 500 bytů v 18 domech s pečovatelskou službou.

Do boje proti dálnici z Prahy do Českých Budějovic vytáhl ministr životního prostředí Miloš Kužvart, informuje Mladá fronta Dnes. Ministrovi se nelíbí, že by komunikace měla vést přes zachovalou krajinu dolního Posázaví. Oprášil proto variantu přes Benešov. K tomu má ale četné výhrady Ředitelství silnic a dálnic. Kritizuje především to, že by se muselo zbourat mnoho obytných budov a stavba by se dotkla i parku u zámku Konopiště.

Náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík bude pravděpodobně stíhán za zneužívání pravomoci veřejného činitele, informují Lidové noviny. Důvodem je podle listu to, že se snažil ovlivnit spor kolem pozemku, který v Hranicích na Přerovsku komplikuje stavbu továrny nizozemského koncernu Philips. Jakubík totiž údajně navštívil majitelku pozemku Markétu Regecovou a snažil se ji přesvědčit, aby pozemek rychle prodala městu. Ministr vnitra Stanislav Gross se ale domnívá, že jeho podřízený zákon neporušil. Chtěl prý jen na místě zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají. Inspekce ministra vnitra ani přerovský státní zástupce zatím neprozradily, zda stíhání Jakubíka skutečně navrhnou či nikoliv, připomíná deník.

Majitelé a učitelé některých autoškol chtějí ve čtvrtek demonstrovat před sídlem ministerstva dopravy a spojů v Praze. Jak uvádějí Lidové noviny, chtějí tak poukázat na existenční problémy, které jim způsobil nový zákon o autoškolách. Majitelé autoškol také tvrdí, že klienty jim hlavně odrazují příliš těžké závěrečné zkoušky. S plánovanou demonstrací ale nesouhlasí Asociace autoškol České republiky. Její představitelé se obávají, že jakákoli nátlaková akce může zhatit dosud příznivě se vyvíjející vyjednávání s vedením resortu dopravy. "Je to partyzánská akce, která může situaci jenom uškodit," řekl listu Bedřich Liška, který asociaci při jednání s úředníky zastupuje.

Na sportovní téma:

Majitelé fotbalového velkoklubu Lazio Řím by mohli podle důvěryhodného zdroje být hlavním kandidátem na zisk majoritního podílu v FC Viktoria Plzeň, která živoří na posledním místě české ligy. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že zatímco její ředitel Jaromír Šeterle mluví jen o probíhajících jednáních s několika subjekty, důvěryhodné zdroje hovoří o tom, že Italové minulý týden v Plzni jednali s vedením klubu za účasti zástupců města. Spekuluje se již o ceně, která by se měla pohybovat od 10 do 20 miliónů korun, informuje deník. Pro Plzeň by vstup finančně silného partnera mohl být významným přelomem. Ve spojitosti s fungováním klubu se totiž hovoří o závazcích k několika plzeňským podnikatelům. Navíc Viktorii sužuje předpis UEFA, podle kterého musí mít do konce roku 2003 zrekonstruován fotbalový stadión ve Štruncových sadech, aby se zde mohla hrát dál nejvyšší soutěž. A Italové by se na této akci měli nemalou měrou podílet, dodává list.

A na závěr ještě z umění:

Uměleckoprůmyslové muzeum uspořádalo první velkoryse koncipovanou expozici Rösslerova díla, informují Lidové noviny. Připomínají, že Jaroslav Rössler (1902 - 1990) se spolu se svým učitelem Františkem Drtikolem, Josefem Sudkem a Jaromírem Funkem řadí k nejvýraznějším tvůrcům, jeho dílo je v kontextu mezinárodní scény neopominutelné. Tím častěji bylo zapomínáno doma, autor sám žil celá desetiletí v ústraní a pracoval až do svého odchodu do důchodu v malém zakázkovém ateliéru v Praze na Žižkově. Jeho ojedinělá tvorba byla téměř od počátku nezpochybnitelná v očích znalců, ale širší veřejnosti byla prakticky neznámá, píše deník. Ten dále uvádí, že právě probíhající výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu je chronologicky jasně členěna. Architekt Emil Zavadil si dokázal skvěle poradit s konstrukcí patra v prostoru, ta nejenom dokonale koresponduje s mnohými prvky Rösslerova díla, ale navíc podtrhuje jednotlivé okruhy a vazby naznačené celkem koncepce. Přináší vskutku současný pohled do díla, není jeho pouhou prezentací, ale pokouší se otevírat řadu otázek. Přínosem je syntetičnost uvedení známějších fotografií spolu s kresbami a dalšími výtvarnými technikami, které mají překvapivou úroveň. Fascinující je hledání a nalézání souvislostí s tvorbou blízkého okruhu autorových přátel a dalších osobností české i světové fotografie (například Man Ray, Drtikol, Funke, Wiškovský, Reichmann a další). V rámci expozice se kurátorům podařilo (jaksi mimochodem) objevit pro české dějiny fotografie řadu nových skutečností a zpřesnění. Výstava kromě toho, že důstojným způsobem připomíná osobnost v pravdě světovou, rozšiřuje svůj dopad i do oblasti badatelské, dodává deník.