Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 8. února vybírala Kateřina Brezovská


Většina deníků se vrací k propuštění poslance Ivana Pilipa a bývalého studentského aktivisty Jana Bubeníka z kubánského vězení a v této souvislosti listy hodnotí postoj přístup českých politiků ke krizovým situacím.

Husarský kousek, který se české diplomacii osvobozením Ivana Pilipa a Jana Bubeníka na Kubě podařil, byl podle Práva plodem z počátku dosti kysele chutnajícího ovoce: "jakoby náhle spatřených sociokulturních kontextů, překvapeného uvědomění si odlišností jiné společnosti, vnímání oponenta a schopnosti volit přijatelné tóny". Černínský palác vsadil na "kontakty našich kontaktů", protože už zpočátku bylo jasné, že by přímá cesta nebyla tou nejkratší, konstatuje autor komentáře. Výkonným diplomatem se však podle něj nakonec stal vrcholný představitel zákonodárné moci - předseda českého Senátu Petr Pithart. Česká zahraniční politika s kubánskou relací jistě nestojí ani nepadá, a jistě se také kvůli ní nebude nějak principiálně měnit, uvažuje autor. Připadá mu ale velmi krátkozraké, kdyby to mělo zároveň znamenat, že se veškerá vynaložená energie na vyřešení konkrétního lidského a politického problému nezhodnotí ještě něčím dalším. Po letech strnulého chladu se objevila šance začít s Kubou alespoň komunikovat. A začít přemýšlet o způsobech vztahů, jaké s ní dokáží mít jiné demokratické země, nepochybně stejně hluboce prosazující všeobecnou platnost lidských práv, jako jsou třeba Španělsko, Kanada, Chile nebo Švédsko, domnívá se komentátor.

Mezi pozitivní plody, které přineslo propuštění Ivana Pilipa a Jana Bubeníka z kubánského vězení, zahrnují Lidové noviny omluvu předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause předsedovi Senátu Petru Pithartovi. "Omluvil se člověku, kterého ze zcela pochopitelných politických důvodů nemá příliš v lásce, omluvil se všem, jež svým povýšeným zpochybňujícím výrokem postavil do role trapných figurek, které se 'nestandardními postupy' snaží zachránit dva krajany z Castrova vězení," píše autor. Klausova omluva, doplňující několik dní staré "pokání" jeho kolegy, poslance Jana Zahradila směrem k Ivanu Pilipovi, je podle listu událost mimořádného významu. Ukazuje totiž, že i čeští politici dokážou čas od času překročit svůj stín a udělat krok lidským směrem. "Škoda jen, že ho obvykle dělají až ve chvíli, kdy neomylně cítí, že by jejich popularita utrpěla vážný šrám," dodává autor.

Skutečnost, že se předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus veřejně omluvil za pondělní znevážení a ironizování kubánské mise předsedy Senátu Petra Pitharta pozitivně hodnotí Právo. "Je třeba ocenit tento čin, zřídkavý u českých politiků vůbec a u Václava Klause zvláště. Nic na tom nemění ani fakt, že tak učinit vlastně musel, nechtěl-li by ztrácet další body v pomyslné soutěži o prezidentský úřad," dodává autor komentáře.

Mladá fronta Dnes píše, že Petru Pithartovi, politikovi s nálepkou dobráka, svítí poslední tři měsíce šťastná hvězda. V senátních volbách zdrtil Miroslava Šloufa i Petra Štěpánka a vrátil se do křesla předsedy horní komory parlamentu. Jeho popularita stoupla, protože patřil k těm, kteří se zastali rebelů v České televizi. A teď vyjednal návrat Ivana Pilipa a Jana Bubeníka z havanského kriminálu. List připomíná, že když se rozpadalo Československo, vypadal Pithart jako ten, kdo vymýšlí federace-dvojdomky a ustupuje, kdežto Václav Klaus byl pevným mužem činu a rovným protihráčem boxera Vladimíra Mečiara. Po devíti letech naopak slavil úspěch trpělivý, diskutující diplomat Pithart; a to je Castro soupeř o dvě váhy nad Mečiarem. Zatímco Václav Klaus se ukvapil a musel se Pithartovi omluvit. Ještě než letadlo s Pilipem a Bubeníkem dosedlo na ruzyňské letiště, někteří komentátoři prohlásili, že Pithart zvýšil své šance stát se příštím prezidentem. Pithart byl mezi lidmi, které Havel už v roce 1998 zmínil jako své možné nástupce. "Je to plus pro image člověka, který je schopen se dohodnout," soudí o důsledcích Pithartovy cesty na veřejné mínění sociolog Stanislav Hampl. "Posílí to jeho pozici reprezentanta, který může zastávat významnou státní funkci. Dobré vykročení k Hradu," říká analytik Jaroslav Huk. Ale slávu z Havany možná vezme voda - všechny průzkumy přece ukazují, že občany zajímají mnohem víc problémy jako nezaměstnanost a kriminalita než zahraniční politika. I tak má Pithart oproti Klausovi - pokud by se v lednu 2003 oba ucházeli o prezidentství - jednu výhodu. Pro společnost jako celek je podle průzkumů mnohem přijatelnější než Klaus s početnější skupinou odpůrců.

Předseda Senátu Petr Pithart v rozhovoru pro Zemské noviny připustil úvahy o své kandidatuře na funkci prezidenta. "Pokud se takovéto hlasy teď objevují, chtěl bych věřit, že jsou oceněním mojí ochoty riskovat", řekl Pithart v narážce na svou kubánskou misi, která přispěla k propuštění Ivana Pilipa a Jana Bubeníka z kubánského vězení. Předseda Senátu souhlasil s názorem, že otázka kandidáta na prezidenta se stane jedním z témat příštích parlamentních voleb. Hledání nástupce Václava Havla je pro naši zemi traumatizující. Měli jsme s tím už jednou problém, když po Masarykovi kandidoval Edvard Beneš, a vypadá to, že s tím budeme mít problém i podruhé, řekl listu Pithart. Dodal, že politické strany budou mít šanci předvést ještě něco jiného než názory na výši daní. Tím, koho navrhnou, dají najevo svou představu o stylu politiky. Myslím si, že se toho politické strany chopí dokonce velmi ochotně, protože o sobě řeknou víc než v sebepečlivěji napsaných programech, uvedl předseda Senátu. Podle něj tak budou pro voliče, kterých ubývá, a pro společnost, která se od politiky odvrací, politické strany mnohem čitelnější. Takže já budu mít přesný odhad, jestli mám nebo nemám podporu, a budu se moci snadněji rozhodnout, řekl Petr Pithart v rozhovoru pro Zemské noviny.

Hrozba nedostatku pracovních sil v příštích letech v České republice je téma komentáře Hospodářských novin. Za tři desítky let bude na českém trhu práce chybět kvůli slabým ročníkům v devadesátých letech přes 440 tisíc lidí v produktivním věku, konstatuje na základě analýzy ministerstva práce list. Dodává, že v tomto případě se nabízejí pouze dvě řešení. Aby produktivní generace uživily budoucí důchodce, bude nutné zvýšit hranici odchodu do důchodu, nebo začít, nejlépe okamžitě, s aktivní imigrační politikou. To znamená po vzoru zemí EU lákat kvalifikované zahraniční odborníky a umožnit jim integraci do české společnosti, píše list. Druhá cesta je už podle něj vyzkoušená a rozumná. Bude to ale znamenat i nutný posun ve vztahu mnoha xenofobních Čechů k cizincům, píší Hospodářské noviny.

Zemské noviny se zamýšlejí nad stavem a zadlužeností českých bank. List podotýká, že všechny dluhy bank jsou ve skutečnosti úvěry, které poskytly svým klientům hlavně v době malé a velké privatizace. Dnes postupně přicházejí státu a daňovým poplatníkům účty. Stát převzal do Konsolidační banky nesplácené úvěry z malých zkrachovalých bank, z České spořitelny, Komerční banky a poslední účet dorazí z Investiční a Poštovní banky. Kolik se z rozpůjčených peněz podaří Konsolidační bance vymoci zpátky, je ve hvězdách, píše deník. Klade ale otázku, proč špatní bankéři a nepoctiví podnikatelé nepykají již dávno ve vězení. Jde totiž o složité případy, které i zkušené justici ve vyspělých zemích trvají léta, vysvětluje. Důležité však je, aby zpráv o spravedlivém potrestání těch, kteří pionýrských dob privatizace zneužili, začalo konečně přibývat. Jinak občané těžko uvěří, že už žijí v právním státě, kde se měří všem stejným metrem, doporučují na závěr svého komentáře Zemské noviny.

Zatímco armáda by měla mít již letos sedmatřicet letounů L-159 z Aera Vodochody a již jen dolaďuje způsob financování, výcviku pilotů a servisního zázemí, jiný významný zbrojní projekt - modernizace tanku T-72 - může zkrachovat. Píše o tom Mladá fronta Dnes. A to i přes to, že modernizovaný tank, stejně jako bitevník z Aera, patří ve své kategorii ke světové špičce. Oba projekty mají zpoždění, finančně decimují armádu, činí si však ambice uspět na třetích trzích či v některých zemích NATO. Aero se snaží napravit reputaci nabídkou bezplatného přeškolení třiceti pilotů, včetně jejich školení na simulátorech firmy Boeing v USA. Šéfové Vojenského opravárenského závodu v Novém Jičíně, který nedávno dokončil modernizaci tanku, apelovali ve středu na poslance bezpečnostního výboru sněmovny, aby projekt podpořili. O exportu prý jednají s Indií, Alžírskem, Finskem a Malajsií. Zájem má prý i Maďarsko, Bulharsko či Rumunsko. Celkově by měla armáda za 140 tanků zaplatit přes 19 miliard korun. Nedostatek peněz však nutí ekonomického náměstka ministerstva obrany Jaroslava Tvrdíka k obezřetnosti. Ministerstvo si proto nechává vypracovat audit o perspektivách přezbrojení, ale i o možných ekonomických dopadech jeho zastavení.

Neučit se zbytečnosti. Plynně mluvit dvěma cizími jazyky a ovládat nejmodernější informační technologie. Být schopný pracovat samostatně i v týmu. Alespoň část studia strávit v zahraničí. Takhle si podle Lidových novin současná vláda představuje budoucí absolventy českých škol. Ministři totiž schválili Bílou knihu: národní program rozvoje vzdělávání a pokusili se s pomocí této vize nastartovat reformu školství. Po nich by měl ještě dokument posvětit parlament. Jak se tedy české školy v příštích letech změní? Žákům především ubude biflování faktografických údajů. Místo toho se budou učit, kde potřebné informace "rychle najít, jak je třídit, jak samostatně myslet a pracovat". První změny v přístupu učitelů by děti mohly pocítit už v příštím roce: na prvním stupni základních škol by mělo udílení známek vystřídat slovní hodnocení. Návrh navíc směřuje k integrovanému školství. Na školách se tedy ve třídách budou žáci potkávat jak s výjimečně nadanými jedinci, tak s dětmi s různými handicapy. "Jde o to dát všem rovné šance pro vzdělání," říká hlavní autor Bílé knihy, vědec Jiří Kotásek. Změny se chystají i pro gymnázia. Ta jsou podle ministerstva školství nyní příliš akademická a nedostatečně připravují své absolventy na běžný život. Koncepce počítá is postupným "promyšleným redukováním víceletých gymnázií". Reforma školství má však dva potenciální "kameny úrazu". Jde o nedostatek kvalitních učitelů, kteří budou schopni reformu prosadit v praxi, a omezený přísun peněz do resortu. Právě s pedagogy schopnými uvést změny do praxe stojí i padá celá reforma. Skeptici se obávají, že takových učitelů je u nás zatím málo, a reforma se kvůli tomu stane jen jakýmsi "vzdušným zámkem". "Bílá kniha staví na velké iluzi, že tu máme zástupy učitelů schopných uskutečnit reformu školství," vysvětluje své výhrady učitelka z gymnázia v Sušici Božena Bůžková. Na učitele budou v příštích letech kladeny velké nároky: budou muset být vzdělanější a budou mít o mnoho více práce než nyní. Měli by za to ale dostat i více peněz. Noční můrou se Bílá kniha může stát především pro učitelky v mateřských školách a mistry odborného výcviku. Po nich se totiž nově bude požadovat vysokoškolské vzdělání. Na nedostatku kvalifikovaných lektorů možná skončí i další ambiciózní plán vlády. Ta navrhuje, aby se nově začínalo s výukou cizích jazyků už ve třetí třídě základních škol. Tam ale už teď bojují s nedostatečným počtem odborného personálu. Nejvíce se navrhované změny dotknou základních škol. Vláda chce totiž co největší počet integrovaných tříd. To znamená, že společně s "normálními" dětmi budou do tříd chodit i výjimečně nadaní žáci a děti s nejrůznějšími handicapy. Učitelé budou mít ve třídě méně žáků než nyní, aby měli více času pracovat s nimi individuálně.

Mezi regiony v České republice nejsou výrazné cenové rozdíly vzhledem k tomu, že všude působí supermarkety a hypermarkety nadnárodních obchodních řetězců, jejichž ceny jsou v podstatě totožné. Přesto nejnižší ceny nabízejí okresy, v nichž jsou zastoupeny hypermarkety s veškerým sortimentem spotřebního zboží. Naproti tomu tam, kde jsou pouze supermarkety s potravinami, bývají ceny ostatního zboží vyšší. S odvoláním na výsledky vlastního průzkumu o tom informují Lidové noviny. Odborníci podle listu předpokládají, že i přes nesouhlas drobných prodejců se bude síť velkých obchodních středisek zhušťovat. Cenové rozdíly mezi jednotlivými regiony tak prakticky vymizí. Rozdíly mezi jednotlivými okresy však průzkum zaznamenal v koupěschopnosti obyvatel, a to nejen vzhledem k průměrnému platu, ale i vzhledem k rozdílné míře nezaměstnanosti. Některé z okresů s vysokou nezaměstnaností ovšem patří zároveň k těm, kde průměrná mzda dosahuje nebo překračuje celostátní průměr. Například na Mostecku, kde v lednu míra nezaměstnanosti překročila 22 procent, převyšuje průměrná mzda celostátní průměr o 1000 korun. Nejnižší platy naopak vykazují s výjimkou Brna a Zlína okresy jižní Moravy, kde do celostátního průměru schází zhruba 1000 korun. Tolik Lidové noviny.

Stejný deník se pozastavuje nad trvající podporou, kterou nejvlivnější lidé našeho fotbalu vyjadřují předsedovi Českomoravského fotbalového svazu Františku Chvalovském. O toho se přitom kvůli jeho problémům v podnikání zajímá dokonce policie. Na sobotní valné hromadě Českomoravského fotbalového svazu má sice údajně padnout návrh na jeho odvolání, Chvalovský však nevidí důvod, proč by měl odstoupit. Z kruhů, které ovládají náš fotbal ho k tomu také nikdo netlačí. List navíc dodává, že Chvalovský spoléhá na ustálenou skupinu lidí, kteří jsou s ním propojeni nejrůznějšími vazbami, a to i v podnikání. Sobotní odvolání Chvalovského z funkce je tedy velmi nepravděpodobné. Další vývoj může ovlivnit zásah policie: pokud by Chvalovského obvinila, je jeho postavení těžko udržitelné, uzavírají Lidové noviny.