Přehled tisku
Z českých deníků s datem 6. února 2001 vybírala Kateřina Brezovská
Cestu předsedy Senátu Petra Pitharta na Kubu, kde jednal s kubánskými úřady a prezidentem Fidelem Castrem v zájmu zadržovaných Čechů Ivana Pilipa a Jana Bubeníka, považuje deník Právo za počátek Pithartovy prezidentské kampaně. Petr Pithart, jehož by Václav Havel zcela jistě rád viděl jako svého nástupce na Hradě, bude po své misi obecně ještě více vnímán jako politik, který spojuje a nikoli rozděluje. Při pohledu na klíčové figury v české politice objevíme podle listu takových jako šafránu. Zatím se mnoho kandidátů na úřad budoucího českého prezidenta nerýsuje, "až na profesora Tomáše Halíka, který se stále nemůže rozhodnout, zda vyměnit sutanu za politickou škrabošku". Se vší vážností lze podle deníku Právo tvrdit, že Pithartovou cestou na Kubu začal i boj o Hrad. Čerstvý šedesátník Petr Pithart je už - ať chtěně či nechtěně - na prahu vlastní prezidentské kampaně.
Tisk věnuje pozornost také událostem kolem náměstka ministra financí Jana Mládka, který při jednání s italskou delegací o privatizaci Komerční banky údajně varoval italské investory, že v tuzemsku nemají šanci. Podle Lidových novin jednal Mládek pod nátlakem premiéra Miloše Zemana, který chce, aby byla Komerční banka prodána za co nejvíce peněz a přinesla co nejvíce české ekonomice. Náměstek Mládek v rozhovoru pro tento deník dále odmítl, že by italské delegaci sdělil, že jejich firmy nemají v České republice šanci a neřekl prý ani to, že jsou při privatizaci ze hry. Jak došlo k té dezinformaci neví, neumí si to vysvětlit. Původně viděl chybu v překladu. Tlumočnici se však nakonec omluvil.
Stejnému tématu se věnují i Zemské noviny a České slovo. Připouštějí, že cílem této aféry může být ministr financí Pavel Mertlík. Jeho spory s vládními kolegy jsou podle listů dostatečně známé a Mládek je Mertlíkův muž. Útok proti Mládkovi je pochopitelně i útokem proti kontroverznímu ministrovi. Opět můžeme jen tušit, z které strany je asi veden, podotýkají deníky. Šance Italů zúčastnit se v Česku privatizace je samozřejmě úplně stejná jako šance investorů z jiných zemí. To vědí oni, my i náměstek Mládek. Zarážející je to, že se nepřesvědčili, zda dobře pochopili," dodávají Zemské noviny a České slovo.
Lidové noviny komentují pomoc českému zemědělství a venkovu z programu Sapard, která má dosáhnout téměř šesti miliard korun. LN vysvětlují, že částka 5,7 miliardy korun bude rozložena do období let 2000 až 2006 a ročně tedy půjde o zhruba 800 miliónů korun. Čili: žádný velký potlesk na otevřené scéně, tím spíše, že podle řady signálů bude podpora Sapard možná jedinou finanční injekcí Evropské unie na restrukturalizace českého zemědělství, upozorňují Lidové noviny. EU České republice v restrukturalizaci zemědělství příliš nepomůže, míní deník. O to důležitější bude ale naše schopnost peněz z Bruselu v rámci schvalovaných projektů co nejúčelněji využít, dodávají Lidové noviny.
Deník Právo zjistil, že ministr školství Eduard Zeman chce postihovat skryté vybírání školného na vysokých školách. Ministerstvo zahájilo rozsáhlou prověrku, která má zjistit, zda vysoké školy skrytě a v rozporu s vysokoškolským zákonem nevybírají od studentů školné. Zeman tak podle listu reagoval na informace o tom, že některé fakulty nabízejí v rámci celoživotních programů placené bakalářské či magisterské studium, mnohdy bez nutnosti skládat přijímací zkoušky. Ministrův náměstek Josef Průša se okamžitě spojil s vedením Univerzity Palackého v Olomouci a plzeňské Západočeské univerzity, kde za školné výslovně nabízejí bakalářský titul. Údajně posluchačům nabízejí nadstandardní služby. Je to ale podle náměstka Průši zjevně na hraně zákona. Většina posluchačů těchto programů by měla dostat pouze certifikát a ne titul. Absolventům však asi nehrozí, že by jim vysokoškolský titul nebyl uznán.
Lidové noviny upozorňují na to, že pravidelné každoroční přezkoušení řidičů speditérských firem a přepravců může zcela ochromit autobusovou a nákladní dopravu. Nová verze zkoušek je totiž tak náročná, že ji nesplní ani zkušený řidič. Podle Lidových novin hrozí automobilovým dopravcům, že přijdou o značnou část svých řidičů z povolání. Jejich zaměstnanci, byť s mnohaletou praxí, s velkou pravděpodobností nedokážou složit písemnou zkoušku, která je součástí každoročního povinného přezkoušení. Písemné testy, vypracované ministerstvem dopravy a spojů na základě nového silničního zákona, jsou totiž podle mínění odborníků příliš těžké. Profesionální řidič přitom musí získat určitý počet bodů. Jestliže dvakrát neuspěje, čeká jej přezkoušení na okresním úřadě, kde mu už může být odebráno řidičské oprávnění. To by zároveň znamenalo i ztrátu zaměstnání. Podle Miroslava Peřiny, jednoho ze tří zkušebních komisařů, kteří dosud získali v Česku povolení školit a přezkušovat řidiče, není v silách dlouholetých profesionálů obstát.
Mladá fronta Dnes píše, že Češi chtějí zbohatnout a proto sázejí. Podle listu se počet sázkařů rok od roku zvyšuje a loni bylo dokonce prosázeno nejvíce peněz od počátku devadesátých let. Podle informací ministerstva financí prosázeli Češi v roce 1999 rekordních 51 miliard korun a v následujícím roce ještě o několik stovek milonů více. Odborníci tvrdí, že zvýšené sázení má několik příčin: k přirozené lidské snaze přijít bez práce k penězům přibývá skutečnost, že sázkařské společnosti nabízejí sázkařům více možností, jak vsadit. Navíc na ně útočí reklamou. "Výhry jsou čím dál vyšší," říká psycholožka Jitka Douchová. Lidi tak mají pocit, že to je nejjednodušší cesta k velkým penězům, že by to pro ně mohlo být určité východisko z nouze," dodává. Podle listu sázkaře nejvíc lákají jackpoty největší české loterijní společnosti - Sazky. Dosud nejvyšší v historii byl právě na počátku loňského roku, kdy si dva výherci rozdělili 108 milionů korun. Bezkonkurečně nejvíc však podle Mladé fronty Dnes prosázejí Češi na výherních automatech.
A ještě jedna zajímavost z Mladé fronty Dnes
Čtyři dobrodruzi z Turnova, kteří začátkem února vyšli ze Sněžky jižním směrem k hranici s Rakouskem, včera překonali Pardubice, tedy první větší město na své trase. Do cesty se jim zde postavilo hned několik překážek - řeka Labe, rafinerie minerální olejů, dostihové závodiště a vojenské letiště. Trasa expedice Gozanos E. M. (čti gou za nosem), jejíž délka je vzdušnou čarou dvě stě deset kilometrů, je jednoduchá: jít rovnou za nosem přes řeky, skály, domy a ploty, a hlavně neuhnout před žádnou přírodní překážkou. "Řídíme se podle satelitní navigace a neměli bychom se od trasy odchýlit více než o dvacet metrů. Zástavbu či soukromé parcely, kam nás lidé nepustí, můžeme obejít," vysvětlil cíle čtyř mužů, kteří chtějí na hranici s Rakouskem dorazit do konce února, třiatřicetiletý organizátor expedice, učitel a nadšený horolezec Martin Fiala z Trutnova.
