Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Vybrali jsme pro Vás z dnešního tisku


O jednom z dosud málo známých zločinů komunismu z 50. let píše Mladá fronta Dnes. Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu /ÚDV/ odhalil, že pracovníci StB a vězeňské služby zabavovali ve věznicích děti, které se tu narodily především politickým vězenkyním, a se změněnou identitou je pak dávali do dětských domovů nebo k adopci rodinám příslušníků bezpečnosti. Podle současných znalostí úřadu se jedná asi o šest set dětí. "Většina z těchto dětí se o tom, kdo ve skutečnosti jsou, nedozvěděla dodnes," řekl k tomu dokumentarista ÚDV Otakar Liška. Historik Slavomír Brodesser z Moravského zemského muzea potvrzuje, že je to nový problém, který dosud odborníci neprozkoumali. Úřad pro dokumentaci se začal případy těchto "dětí režimu" zabývat už před několika lety. Zatím se podařilo zmapovat rozsah, tedy kolik takových případů vůbec bylo. Protože děti narozené ve věznicích nebyly nikde centrálně evidované, museli dokumentaristé projít karty všech bývalých vězenkyň, zjistit, zda měly děti, a co se s nimi stalo. Jediný zatím jmenovitě známý případ, kdy StB odebrala dítě rodině politického vězně, je osud Ivana Tomana. Jeho otec, vysoký ministerský úředník Zdeněk Toman, byl v roce 1948 zatčen a obviněn z protistátní činnosti. Podařilo se mu však z vazby uprchnout. Jeho sedmiměsíční syn Ivan byl poté pod dozorem kapitána StB Samce předán náhradní rodině policejního šoféra. Ivan Toman počátkem šedesátých let jako čtrnáctiletý tragicky zahynul.

Premiér Zeman se snaží udržet firmu Nemak v Plzni, uvádějí Lidové noviny. Pokud se totiž problémy mexické firmy v Plzni rychle nevyřeší, znamená to ztrátu šesti miliard korun a 1300 pracovních míst. Vedení společnosti Nemak došla trpělivost. Protesty ekologických iniciativ začaly vážně ohrožovat záměr firmy, která chtěla v Plzni investovat do výstavby závodu na výrobu hliníkových hlav a bloků automobilových motorů. Proti výstavbě továrny na okraji Plzně, kde je trvale přes šest tisíc lidí bez práce, se postavilo občanské sdružení Stop Nemak. To od příchodu mexických investorů upozorňuje na možnost poškození životního prostředí jejich výrobou. Častým argumentem ekologů je, že umístění továrny Nemak není v souladu s územním plánem Plzně. Nemak protestům dlouho vzdoroval. Zahájení stavby se kvůli nim nakonec zpozdilo zhruba o půl roku. Nyní však pohrozil, že kvůli rozdílným výkladům územního plánu od svých záměrů bude nucen ustoupit. Společnost by si nemohla při dalším zdržování projektu dovolit vůči svým zákazníkům další odklady. Nečekaný krok společnosti vyvolal velké obavy u vedení plzeňské radnice. To má strach, že Česko přijde o významného investora a navíc odradí i další. Plzeň proto požádala o pomoc premiéra Zemana. Ten se minulý týden setkal s prezidentem Nemaku Jorgem Radou. S plzeňskou radnicí dohodnuli scénář, podle kterého bude postupovat Plzeň i vláda tak, aby Nemak v Plzni zůstal.

Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí Clintonovy vlády, píše paměti, které začínají v Čechách. Uvádějí to ve svém dnešním vydání Lidové noviny. "Těším se na to, až budu moci líčit poněkud složitý příběh svého života, který je spojen s největšími tragédiemi tohoto století," prohlásila Albrightová, která po odchodu ze své ministerské funkce nyní šéfuje Národnímu demokratickému institutu. Paměti obsáhnout celý její život, od narození v bývalém Československu v roce 1937 až po vyvrcholení kariéry v čele ministerstva zahraničí, což byla vůbec nejvyšší funkce, jakou kdy žena v dějinách Spojených států dosáhla.

V Anežském klášteře v Praze zazněla ve světové premiéře skladba Marka Kopelenta Světlo podivuhodné svátosti, uvádí dnešní Právo. Podle autora, předního českého skladatele tzv. Nové hudby, je dílo prostorovým oratoriem k uctění památky svaté Anežky České. Skladba nebyla dosud uvedena. Nejdříve z ideových důvodů, později zase z finančních a prostorových. Provedení celého netypického projektu totiž žádá nejen prostor kláštera sv. Anežky, pro který je přímo psáno, ale i velký provozovací aparát. "Začátek zazní v ambitu kláštera, pak účinkující i publikum přejdou do kaple a závěr vyslechnou v koncertním sále," uvedl skladatel.

Slaměné došky jsou součástí lidové architektury v různých zemích, uvádějí dnešní Zemské noviny V minulosti dokázal došky zhotovit každý majitel domku sám, dones však toto řemeslo téměř zaniklo. Jediný, kdo se mu v Česku soustavně věnuje, je třicetiletý František Pavlica z Hroznové Lhoty na Hodonínsku. Došky se staly doplňkovým produktem Pavlicovy dílny, která se zabývá hlavně výrobou slaměných polotovarů na věnce. Pokrytí střechy předem připraveným materiálem trvá čtyřem lidem asi týden. Do konce 18. století se střechy pokrývaly téměř výhradně slaměnými došky. Z bezpečnostních důvodů jich postupně ubývalo, dnes jsou už natolik vzácné, že Pavlica své výrobky vystavuje ve vlastivědných muzeích. V některých asijských státech jsou došky stále běžné, v západní Evropě naopak znovu přicházejí do módy. "Od doby, kdy jsem s jejich výrobou začal, máme stále víc zakázek. Zániku svého řemesla se proto rozhodně nebojím," tvrdí Pavlica.