Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled zajímavých článků v denících s datem 26. února 2001 připravila Milena Štráfeldová:


Podle Lidových novin může Evropská unie zařadit Česko na "černou listinu" kvůli možnému výskytu nemoci šílených krav. I přesto, že u nás zatím nebyl zaznamenán jediný případ nakaženého zvířete. Unie totiž do konce března zařadí mezi rizikové všechny země, které v minulosti dovážely masokostní moučku a živý dobytek ze zemí unie, kde se nemoc šílených krav vyskytla. V posledních deseti letech bylo do České republiky dovezeno asi 30 tisíc tun masokostní moučky z Německa, Rakouska, Itálie a Francie. Francie je přitom po Velké Británii zemí s největším výskytem nakažených zvířat a v Německu tamní veterináři evidují již třicet devět nemocných krav. To je také důvodem, pro EU pokládá země, které masokostní moučku dovážely, za rizikové. Čeští veterináři se však brání s tím, že veškerá dovezená moučka podléhala kontrole a musela splňovat přísné podmínky zpracování. Již od roku 1962 je všechna masokostní moučka upravována za podmínek, které bezpečně ničí priony BSE, způsobující nemoc šílených krav. Kontrolám podléhají také všechna zvířata, která se do ČR dovážela ze zemí unie. Od roku 1988 až do loňska bylo do ČR dovezeno přes 30 tisíc kusů živého skotu. Všechna poražená zvířata byla testována na BSE. Přes tato bezpečnostní opatření však České republice nyní hrozí, že bude zařazena do skupiny zemí, ve kterých sice nebyl výskyt nemoci šílených krav zaznamenán, ale kde ho lze "předpokládat". Případné zařazení ČR do této skupiny by mohlo velice zkomplikovat vývoj českého hovězího.

O radioaktivním odpadu, který je uložen na kalojemu nedaleko jihočeského Temelína, informuje Mladá fronta Dnes. Mezi obcemi Mydlovary, Zahájí a Olešník zde zůstalo na rozloze 260 hektarů jako dědictví po bývalé úpravně uranových rud MAPO Mydlovary asi 36 milionů tun radioaktivních kalů, které obsahují zbytky uranu, radia a kyselých solí. Tyto kaly představují zdroj zvýšeného ionizujícícho záření, třebaže dosud v povolených mezích. Podle Evy Hlasové z ekologického sdružení Jihočeské matky není sice odkaliště u Mydlovar ekologickou bombou, kalojemy zato ohrožují obyvatele i biosféru postupně a trvale. "A právě v tom je jejich největší nebezpečí. Je to mrtvý brouk, kterého je potřeba pohřbít," uvádí Hlasová v Mladé frontě Dnes. Sami lidé z okolních vesnic se však s úložištěm sžili. Pod jeho hrázemi, obehnanými cedulemi upozorňujícími na nebezpečí ohrožení života, si hrají děti, okolo lidé venčí psy a zemědělci na přilehlých polích pěstují kukuřici. Zhruba dvě stě metrů od kalojemu dokonce vyrůstá sedm nových rodinných domků a mají se zde stavět další čtyři.

O stálých odkladech při zřízení Památníku protikomunistického odboje v bývalém koncentračním táboře Vojna u Příbrami píše Mladá fronta Dnes. Členům Konfederace politických vězňů dochází trpělivost, a pokud stát ani příští rok nezačně památník upravovat, jsou připraveni vyhlásit celosvětovou sbírku na jeho zřízení. František Zahrádka, který v komunistických lágrech prožil jedenáct let a který je dnes předsedou příbramské pobočky Konfederace, uvádí: "Lágr Vojna je jediný alespoň částečně zachovaný komunistický koncentrák. Od roku 1995, kdy z něj odešla armáda, je opuštěný. Neustále odkládání přeměny lágru na památník se projevuje v jeho devastaci. Už proto nemíníme dál čekat, až se stát rozhoupe." Podle Zahrádky bývalí komunističtí vězni, kteří dnes žijí v emigraci, nabízejí finanční pomoc. Zájem o zřízení památníku je v zahraničí velký. S myšlenkou památníku na Vojně přišel prezident Václav Havel již v roce 1992, když bývalý tábor nucených prací navštívil. Přestože se političtí vězni od té doby snažili jeho myšlenku uskutečnit, až Tošovského vláda rozhodla v červenci 1998 o zřízení památníku. Další rok na jaře pak Zemanova vláda schválila dokument, který zahrnoval jeho podobu i ekonomickou rozvahu na pořízení a provoz ve výši 71 milionů korun. První návštěvníky by měl památník přivítat na konci příštího roku. Armáda areál však předala se zpožděním, takže památník by měl být podle ministerstva kultury uveden do provozu až v roce 2003. O důvodech, které odklady v armádě způsobily, uvádí František Zahrádka: "Mezi důstojníky, kteří měli předání areálu na starosti, je řada dlouholetých bývalých komunistů. Je proto logické, že jejich zájem byl opačný." I Josef Velfl, ředitel Okresního muzea v Příbrami, jež má budoucí Památník protikomunistického odboje provozovat, postrádá u státních orgánů skutečnou vůli památník postavit.

Jak informuje Právo, chce Zdeněk Zemek, vlastník hutního impéria Z-Group, smluvní vyrovnání s Československou obchodní bankou. Banka však jeho nabídku, která by jí měla zajistit návratnost 30 procent jejích pohledávek, odmítá. Kvůli nesplácení závazků Z-Group podala banka loni v říjnu u soudu návrh na konkurz osmi podniku holdingu. Zdeněk Zemek však uvedl, že při vyrovnání by ČSOB získala zpět třikrát až šestkrát více, než při prohlášení konkurzu. Návrh na vyrovnání byl podle Zemka podán v součinnosti se zahraničními partnery, kteří představují záruku dalšího provozování kutních podniků. Uzavřena byla již kupní smlouvy o prodeji protlačovny v Chomutově. Podle mluvčího ČSOB Milana Tománka se však ze strany Zdeňka Zemka jedná o nátlakovou akci. Banka usiluje o navrácení všech aktiv, nehodlá se však s majitelem Z-Group dohadovat přes noviny. "ČSOB spolu s odboráři Železáren Veselí odeslali soudu urgenci na prohlášení konkurzu na osm společností s tím, že se majetek Z-Group rozplývá," upozornil Tománek v Právu.

O tom, že již třetina Čechů má stavební spoření, píše Mladá fronta Dnes. Platnou smlouvu s některou ze stavebních spořitelen působících na českém trhu totiž mělo ke konci roku 2000 uzavřeno přibližně 3 a půl milionu klientů. Ti tak naspořili přes 110 miliard korun. Největší spořitelnou na českém trhu, která se zaměřila na stavební spoření, zůstává Českomoravská stavební spořitelna, která měla na konci minulého roku uzavřeno 1,328 milionu smluv s cílovou částkou přes 213 miliard korun. Druhou největší spořitelnou podle počtu klientů a objemu jejich vkladů je ČS - stavební spořitelna, třetí místo patří Všeobecné stavební spořitelně.

Jak uvádějí Lidové noviny, ministr kultury Pavel Dostál si v novém pokračování cyklu České televize nazvaném "Když se řekne profese" vyměnil na jeden den svou funkci v české vládě s klaunem a mimem Michalem Dufkem. Dufek se minulý týden při natáčení pořadu objevil na Úřadu vlády, kde na pravidelném jednání kabinetu šokoval některé ministry. Pavel Dostál mezitím vystupoval v cirkuse Jo-Joo se svou dočasnou kolegyní krysou Žofií, nechal se obtesávat noži a za závěr své show dokonce zmizel. Do klece, kterou zahalil přehoz, byla za ministrem vpuštěna živá levhartice. Když se přehoz opět zvedl, nebylo po ministrovi ani vidu a v kleci se procházela pouze šelma. Neovbykle pojatý díl oblíbeného cyklu bude Česká televize vysílat 1. dubna.

Lidové noviny píší o množících se případech, kdy rodinní příslušníci podávají k soudu návrh, aby jejich blízký příbuzný byl zbaven svéprávnosti. Uvádějí případ, kdy na sedmasedmdesátiletou ženu z Prahy 4, která byla po operaci, podala návrh na zbavení svéprávnosti vlastní dcera. Vedly ji k tomu zřejmě neshody ve vzájemných vztazích a majetkové důvody. Podle psychologů však podobných případů od roku 1989 přibývá. Ministerstvo spravedlnosti eviduje 1307 návrhů na úplné zbavení svéprávnosti, z toho 271 žádostí soudy zamítly. Hlavním problémem při řešení takových sporů je zastaralý občanský soudní řád, podle něhož se soudy řídí, a který při řešení těchto případů zůstal na úrovni komunistického režimu. Člověk se dokonce ani nemusí vždy dovědět, že o něm soudní řízení o zbavení svéprávnosti probíhá. Jsou známy i případy, kdy se dotyčný dozví až se zpožděním i to, že už byl svéprávnosti zbaven.

O množících se útocích bojových psů informuje Mladá fronta Dnes. Podle listu až střelba z policistovy pistole zastavila útok dvou pitbulteriérů na lidi v Horních Počernicích. Při útoku pitbulové roztrhali psa, které se přihlížející snažili pomoci. Psi zaútočili i na přivolané policisty, kteří je nakonec zastřelili. Majitelce obou psů, jedenatřicetileté ženě z Prahy 9, hrozí obvinění z přestupku. V minulém týdnu tak šlo již o druhý případ, kdy útok pitbula zastavila až policejní střelba. To však podle policie nemusí ještě znamenat, že psi jsou čím dál nebezpečnější. Policisté to považují spíše za důkaz, že majitelé psů podceňují dohled a výcvik psů. Rovněž právní postih lidí, jejichž pes někoho napadne, je nedostatečný, míní mluvčí pražské policejní správy Jan Holub. Policistu v jeho stanovisku podpořila i Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie. Podle ní by měli být majitelé útočících psů přísně postihováni. "Z obavy před vysokou pokutou by si určitě nekupovali plemena, která nezvládnou. Anebo by byli při jejich výsledku mnohem důslednější," tvrdí Tichá. Mluvčí kynologů se domnívá, že ani poslední dva útoky pitbulů na lidi přitom nedávají za pravdu předkladatelům zákona o psech, který byl v minulých dnech stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně. Poslanci Michaela Šojdrová a Zdeněk Kořistka totiž navrhovali zpřísnit režim pro takzvaná nebezpečná bojová plemena. Nesouhlas expertů, ale i poslanců vyvolal například paragraf, podle něhož by měl každý pes, který napadne jiné zvíře, například i myš nebo slepici, být považován za nebezpečného. Podle Vladimíry Tiché zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud bychom některá plemena kvůli jejich nebezpečnosti zakázali, vyvolá to "prohibiční efekt". Lidé by je naopak ještě více, byť nelegálně kupovali.

Kokořínsko má nová chráněná území, uvádí deník Právo. Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko vyhlásila přírodní rezervací Mokřady v Dolních Liběchovkách. Spolu s ní vyhlásila ještě pět nových přírodních památek - Na oboře, Želízky, Stráně Truskavenského dolu, Stráně hlubokého dolu a Pod Hvězdou. V nově vytvořených chráněných územích se rozkládají přírodovědně nejcennější plochy s mnoha chráněnými a vzácnými druhy rostlin a živočichů. Pracovníci Chraněné krajinné oblasti se tímto krokem přiblížili svému cíli, kterým je dotvořit síť přírodních památek a rezervací pro území celé chraněné oblasti.

O víkendu zahájila na pražském Výstavišti v Holešovicích svůj provoz Matějská pouť. Sjelo se sem na sto čtyřicet atrakcí z celé České republiky, ale i ze Slovenska nebo Holandska. Podle organizátorů se na pouť vracejí i některé staré klasické atrakce, například kolotoče s dřevěnými vyřezávanými koníčky. Podle Václava Kočky, který Matějskou pouť organizuje už řadu let, dává však mládež přednost moderním atrakcím. I v tomto ohledu už může Česká republika dobře konkurovat zahraničí - české atrakce už nejsou od zahraničních, například holandských, k rozeznání. Pokud jde o cenu vstupenek, Václav Kočka uvedl, že ceny na Matějské pouti, kde se za jednu atrakci platí až 50 korun, jsou ve srovnání například s Německem nízké.